Medailon: Emil Cina
O autorovi
Emil Cina se narodil 13. prosince 1947 v Praze-Libni. Jeho předci pocházejí ze Slovenska, z Kurimi u Bardějova, kde vlastnili zemědělské statky a živili se handlířstvím. Je synovcem spisovatelky Ilony Lackové. Ve vysočanském závodu Auto Praga se vyučil frézařem, po vojenské službě, kde sloužil jako tankista, 20 let rozvážel po Praze s otcem a bratrem uhlí. Od 90. let pracoval v Českém rozhlasu Regina se sídlem v Karlíně, nejdříve jako správce budovy, od roku 1992 jako redaktor a moderátor pořadu pro menšiny „Klub dorozumění“. Po povodni v roce 2002 až do důchodu, do kterého nastoupil vloni, se po změně vedení ČRo vrátil k práci správce. Jeho velkým koníčkem je zahradničení, příroda a romská historie. Žije v Praze s manželkou Věrou, která mu pomáhá s přepisy jeho literárních děl a filmovými překlady.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Emil Cina: I takový může být Štědrý den
Motivace k tvorbě
„Svými básněmi se snažím povzbudit Romy, aby romštinu nezapomínali. Je to náš jazyk. To, co nás drží spolu, proto se ji snažím uchovat.“
O díle
Ke psaní jej, stejně jako mnoho dalších, přivedla Milena Hübschmannová. V roce 1990 začala vydávat romský časopis Amaro lav/ Naše slovo, ve kterém mu otiskli první básně. Následovala redaktorská práce v časopisu Sdružení romských autorů Gendalos/ Zrcadlo a navazujícího Nevo romano gendalos/ Nové romské zrcadlo, ve kterých založil a vedl rubriku pro děti Čhavorengere seri/ Dětské stránky. Od roku 1996 spolupracoval s dětským kroužkem Olgy a Ludmily Fečových Čhavorikaňi luma (Dětský svět). V současnosti přispívá do romského čtrnáctideníku Romano hangos/ Romský hlas a dětského časopisu Kereka/ kruh.
Je autorem českých a romských textů v knize fotografií Ibra Ibrahimoviče O školara = Školáci. Do romštiny přeložil knihu pohádek pro děti Ludvíka Středy Duhový most. Pořídil český překlad celovečerního filmu Emira Kusturici Černá kočka, bílý kocour (1998), naopak do romštiny převedl některé pasáže filmu Roming (2007).
Výbor z jeho básní a próz vyšel v 9. Bulletinu Muzea romské kultury (2000). Několik veršů složil pro romskou čítanku Amari abeceda, jejíž autorkou je Milena Hübschmannová. V roce 2002 bylo 9 jeho básní publikováno ve společné sbírce tří autorů pod názvem Legendy, balady a romance národů. V knize Devla, devla! s podtitulem Básně a povídky o Romech se prezentuje dvěma mýty – Pal o manuša, so maribena nakerenas/ O lidech, kteří nevedli Válku a Pal baro kamiben/ O velké lásce. Právě Cinovy příspěvky byly v kritikách na tuto knihu vyzdvihovány jako ty zdařilejší.
Na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga napsal povídky ze života Romů na Slovensku, jak jej poznal za svých návštěv u příbuzných. Staly se podkladem pro texty knihy Ivan a Dominik (2010).
V roce 1997 byl na Mezinárodní soutěži romské umělecké tvořivosti Amico Rom v italském Lancianu oceněn hned dvěma místy, a to druhým v kategorii prózy a třetím za svou poezii pro děti.
Charakteristika tvorby
Emila Cina dnes díky svému dílu i aktivnímu postoji ve vztahu k romskému jazyku náleží k těm nejuznávanějším a nejpopulárnějším z romských aktérů v oblasti kultury. Velmi kvalitní a přínosná je jeho dlouhodobá práce pro dětské čtenáře, a to nejen ta literární, ale i osvětová. Nelituje času ani námahy, aby se při besedách a literárních dílnách setkával s dětmi a mladými lidmi, a podporoval tak vztah k jejich rodnému jazyku.
Emil Cina píše poezii pro děti i dospělé, mytologické pohádky a povídky v romštině a sám si je překládá do českého jazyka.
Jeho básně apelují na Romy, aby se nevzdávali své identity, tzn. svého jazyka. V povídkách ze života, ve kterých prokazuje nejen pozorovatelský talent, ale i životní moudrost a schopnost sebeironie (a z ní pramenící humor), lidem na vlastním příkladu ukazuje, co znamená žít v souladu s romipen. Samostatnou kapitolu tvoří jeho mytologická tvorba, jež se opírá o nejnovější objevy v oboru romské historie.
Ke čtení
Milena Hübschmannová: Amari abeceda/ Naše abeceda, Fortuna, Praha, 1998.
Bulletin Muzea romské kultury 9/2000, Muzeum romské kultury, Brno.
Kol. autorů: Legendy, balady a romance národů, O. s. Velká Ohrada, Praha, 2002.
Ludvík Středa: Duhový most/ Le devleskeri phurť, Knihovna Liberec, 2004.
Emil Cina, Ibra Ibrahimovič: O školara = Školáci, Společnost Horymíra Zelenky, Praha, 2005.
Kol. autorů: Devla, Devla! Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha 2008.
Lukas Ruegenberg/Georg Wieghaus: Ivan und Dominik, Kolín nad Rýnem, 2010.
Kritické ohlasy
Ještě hlouběji do romské minulosti míří báje-pohádky Emila Ciny, které jsou svojí sugestivností jedním z vrcholů celého souboru.
(Lukáš Holeček, recenze knihy Devla, Devla! – básně a povídky o Romech na
www.nekultura.cz, 2008)
Cinova poezie kloubí staré a nové způsoby práce s tradičními motivy hledání, smutku i naděje, prýští z napětí mezi tradičními rodovými hodnotami a moderní romskou realitou, zjemňuje a zároveň reflektuje romskou řeč. V básních se střídají nejrůznější hlasy – či snad spíš role: matka a dítě, sirotek, člen komunity i její objektivní pozorovatel, a v neposlední řadě buditel a prorok. I v textech, které promlouvají o štěstí a lásce, převládá nostalgické ladění a život i jeho zánik jsou v nich neoddělitelně prostoupeny. Cinova básnická tvorba je nepatetická, plastická a živá i tehdy, směřuje-li k otevřenému apelu, nejpůsobivější a nejsdělnější jsou však patrně autorovy syrové detailní průřezy do temného prostoru strachu a beznaděje.
(Alena Scheinostová v článku E blaka andre romaňi poezija/ Okno do romské poezie na
www.iliteratura.cz, 2008)
KAM DÁL?
Emil Cina: I takový může být Štědrý den
Pal o autoris
O Emil Cina ulila 13.12. 1947 Prahate-Libeň. Leskere phure daja o dada has pal e Slovensko, khatar e Kurima paš o Bardějovos, kaj len has e phuv the o džviri the zarodenas o love sar bikenkerenas le grajen. E Ilona Lacková hiňi leskeri bibi. Andro vysočansko podňikos Auto Praga sikhľiľa avri pro frezaris, sar slugaďis has paš o tanki, the paľis 20 berš phirelas le motoriha, le angarenca, mek le dadeha the le phraleha. Le 90 beršendar kerelas buťi andro Český rozhlas Regina andro Karlinos, anglunes bajinelas pal o kher, the le beršestar 1992 sar redaktoris the moderatoris andre relacija „Klub dorozumění“. Pal o baro paňi andro berš 2002 dži o duchodos, andre savo gejľa oka berš, the sar andro ČRo avile aver šerale, ta pale bajinel pal o kher, kaj hin o radios. Igen kamel e buťi andre bar, kamel e priproda the e historija. Dživel la romňaha la Věraha, savi leske del o vast, te kampel te irinel leskere buťa, the te kampel te irinel o filmi andre romaňi čhib.
Leskeri motivacija
„Mira poezijaha kamav le Romen te marel upre, te na cisteren e romaňi čhib. Oda amari duma. Oda, so amen ľikerel jekhetane, vaš oda, pal e čhib bajinav.“
Pal leskeri literatura
Paš o irišagos les avka sar the but aver manušen anďa e Milena Hübschmannová. Andro berš 1990 chudľa te del avri romano žurnalis Amaro lav/Naše slovo, kaj has leskeri perši poezija.Paľis kerelas sar redaktoris andro žurnalis Sdružení romských autorů Gendalos/ Zrcadlo the paľis Nevo romano gendalos/ Nové romské zrcadlo, kaj thoďa pro čanga e rubrika vaš o čhavore Čhavorengere seri/Dětské stránky. Le beršestar 1996 kerelas tiš buťi le čhavorikane suboriha Čhavorikaňi luma/Dětský svět, odoj kerenas šerale e Olga the e Ludmila Fečové. Akana irinel andro romano dujkurkeskero žurnalis Romano hangos/Romský hlas the andro žurnalis Kereka/Kruh.
Hino sar autoris tel o čechika the romane teksti andre genďi le fotogragienca, so kerďa o Ibra Ibrahimovič O školara – školáci. Andre romaňi čhib thoďa e genďi le autoristar, so les vičinen Ludvík Středa–Duhový most. Kerďa romaňi verzija andro baro filmos le režiseristar Emir Kusturica,Černá kočka, Bílý kocour (1998), the andre romaňi čhib thoďa varesave pasaža (kotera) khatar o filmos Roming (2007).
Leskera poezijatar the la prozatar has kidle avri o buťa, so has thode andro Bulletinos Muzea romské kultury (200). Cikneder poezija kerďa the vaš e romaňi čitanka (slabikaris) Amari abeceda, savi irinďa e Milena Hübschmannová. Andro berš 2002 has eňa kotera leskera poezijatar thode andro uprekidipen trin autorendar o Legendy, balady a romance národů. Andre genďi Devla, devla! mek la vičinen Básně a povídky o Romech hin leskere duj mýty – Pal o manuša, so maribena na kerenas/ O lidech, kteří nevedli Válku the Pal baro kamiben/O velké lásce. Leskeri buťi has andre kritika pre adi genďi ašarďi, sar feder.
Pro motiva pal o čitra, so kerďa o mnichos Lukas Ruegenberg irinďa o paramisa pal o romano dživipen pre Slovensko, avka sar les prinďarďa sar odoj phirelas te dikhel pal e fameľija. O paramisa has paľis sar motivos andre genďi Ivan a Dominik (2010).
Andro berš 1997 pre Maškarthemutňi suťaža Amico Rom andro italsko Lanciano les thode pro duj thana. Jekh chudľa vaš e proza, has pro dujto postos, the pre trito postos has vaš e poezija predal o čhavore.
E charakteristika
O Emil Cina ada ďives vaš peskeri buťi the e aktivita pal romaňi čhib hin igen ašundo the popularno maškar romane aktera andre kultura. Igen lačhi hiňi leskeri buťi predal o cikne čhavore, oda na ča e literarno, aľe tiš e propagačno (osvetovo). Na bajinel pal ňisoste, ča te šaj vakerel pro besedi the literarne dilňi le čhavorenca the terne manušenca, the del len zor, te vakeren romaňa čhibaha.
O Emil Cina irinel e poezija predal o čhavore the predal o bare, o mytologicka paramisa the paramisa andre romaňi čhib the komoro thovel the andre čechiko čhib.
Leskeri poezija apelinel pro Roma, te na bisteren pengeri identita, pal e čhib. Andro paramisi pal o dživipen, kaj sikhavel savo les hin talentos te dikhel pašal peste, aľe tiš hoj prinďarel o dživipen the džanel te kerel korkoro pestar o terasa, le manušenge sikhavel, sar kampel te dživel jekhetanes le romipeneha. Jekh kapitola hin tiš leskere mytologicka buťa, save diven neve džanľipena pal e romaňi historija.
Šaj genen
Milena Hübschmannová: Amari abeceda/ Naše abeceda, Fortuna, Praha, 1998.
Bulletinu Muzea romské kultury 9/2000, Muzeum romské kultury, Brno.
Kol. autorů: Legendy, balady a romance národů, O. s. Velká Ohrada, Praha, 2002.
Ludvík Středa: Duhový most/ Le devleskeri phurť, Knihovna Liberec, 2004.
Emil Cina, Ibra Ibrahimovič: O školara = Školáci, Společnost Horymíra Zelenky, Praha, 2005.
Kol. autorů: Devla, Devla!. Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha 2008.
Lukas Ruegenberg/Georg Wieghaus: Ivan und Dominik, Kolín nad Rýnem, 2010.
E kritika
Mek dureder pal e romaňi historija dikhen báje –pohádky Emila Ciny, save hine igen sugestivna the hine nekhfeder andro suboris.
(Lukáš Holeček, recenze knihy Devla, Devla! – básně a povídky o Romech na www.nekultura.cz, 2008)
Le Cinoskeri poezija thovel jekhetanes puraňi the nevi buťi le tradične motivoha pal oda, te manuš rodel o pharipen the idealos, tradično motivos the nevi moderno romengeri realita hin andre poezija but te šunel, dikhel šukares romaňi čhib the del pre late e refleksija. Andre poezija hin te šunel buter hangi: e daj the o čhavoro, čhavoro bijal e daj the bijal o dad, jekh dženo la komunitatar, manuš so dikhel objektivnones pre komunita, the manuš so bantinel le Romen upre the o prorokos. The andro teksti, so vakeren pal o bachtaľipen the pal o kamiben hin e nostolgija the o dživipen the o meriben džan jekhetane dromeha. Le Ciniskeri poezija nane pateticko, hiňi plasticko the džiďi, the akor, te kamel te del zoralo apelis, o autoris nekhbuter phenel te irinel pal naturalno dar the kalo than, kaj nane bachtaľipen.
(Alena Scheinostová v článku E blaka andre romaňi poezija/ Okno do romské poezie na www.iliteratura.cz, 2008)
