Markus Pape: Pechanec podle soudu zůstává rasistickým vrahem
Krajský soud v Hradci Králové v pátek rozhodl, že Vlastimil Pechanec nebude znovu souzen za rasově motivovanou vraždu. Nadále tedy platí pravomocný soudní rozsudek z roku 2003 konstatující, že zavraždil člověka. O případu jsme informovali zde a zde a zde. Návrh odsouzeného na obnovu řízení soud zamítl. „Myslíme si, že důvody pro obnovu nejsou,“ uvedl předseda senátu krajského hradeckého soudu Luboš Sovák. Pechanec se spolu se svým advokátem proti rozhodnutí soudu na místě odvolal. Správnost rozhodnutí Krajského soudu bude přezkoumávat Vrchní soud v Praze.
A co vlastně soudu předcházelo? Večer dne 20. července 2001 šel romský otec dvou malých dětí Otto Absolon společně s družkou a přáteli na zábavu na místní diskotéku ve východočeských Svitavách. Nemohli tušit, že na stejném místě se zrovna baví skupina místních a přespolních neonacistů. Ti hned u vchodu začali na Absolona pokřikovat rasistické nadávky a vzápětí ho dvakrát pobodali nožem. Otto Absolon následující den v nemocnici na následky napadení zemřel.
Po nočním napadení dorazila na místo činu hlídka místní policie. Na základě upozornění očitých svědků legitimovala údajného útočníka – místního recidivistu Vlastimila Pechance, zkontrolovala nůž, který vytáhl z kapsy, a poté, co pouhým pohledem ověřila, že se na noži nenachází krev, pustila muže domů. Zatímco přímo během noci místní policie prošetřovala věc jako obyčejnou hospodskou rvačku, po úmrtí napadeného a stížnostech jeho příbuzných i přátel na policejní postup konečně změnila přístup. Dopoledne kriminálka vyslechla Pechance i svědky a na základě výpovědí ho obvinila z vraždy s rasovým motivem. Soud ho následně vzal do vazby.
Chystá se další kolo soudního řízení, možná definitivní
Přes značné chyby a pokusy o manipulaci ze strany některých místních příslušníků policie, které mimochodem veřejně kritizovala i tehdejší krajská státní zástupkyně, zůstala kvalifikace až do konce soudního řízení stejná. Pokusy obhajoby ji napadnout se ukázaly jako marné a obžalovaný byl nejprve královéhradeckým soudem odsouzen ke 13-letému odnětí svobody. Vrchní soud v Praze mu nakonec zvýšil trest na 17 let vězení. Z těch si Pechanec odseděl dvě třetiny plus předchozí trest, ke kterému byl pravomocně odsouzen během vazby za násilné napadení mladých anarchistů na českotřebovském nádraží. Za dobré chování byl Pechanec loni z vězení podmínečně propuštěn. Od té doby se pravidelně účastní demonstrací a veřejných shromáždění proti uprchlíkům, homosexuálům a ve prospěch nacionalismu. Občas při nich zastává i službu pořadatele.
Recidivista Pechanec od začátku svého nejznámějšího procesu odmítal vinu, trval na tom, že se v dané době nacházel v jiné části diskotéky a před policií odmítl vypovídat. Mluvit začal až u soudu, když se lépe zorientoval v tom, co mu lze prokázat a co ne. Zda to byla rozumná strategie, ponechme nyní stranou. Každopádně jeho tehdejší advokát opomněl podat dovolání k Nejvyššímu soudu, který proto v této věci ani nemohl rozhodnout.
Začátkem letošního roku Pechanec požádal, aby byl nůž, který byl nalezen den po vraždě pod oknem záchodu diskotéky a od té doby je jako důkazní materiál součástí spisu, prozkoumán znalcem obhajoby. S tímto návrhem soud nesouhlasil, objednal si však sám znalecký posudek u kriminalistického ústavu v Praze. Na základě závěrů tohoto posudku podal Pechanec prostřednictvím svého advokáta žádost o obnovu řízení. Poukázal při tom na novou skutečnost, že se na noži našla krev, která na něm podle původního zkoumání kriminální policie nebyla. Na noži se naopak našla DNA zatím neznámé osoby, znovu se na něm naopak nenašla DNA zavražděného ani odsouzeného. Advokát odsouzeného požádal, aby byla DNA neznámé osoby porovnána s DNA tří osob, které se podle spisu v dané době nacházely poblíž místa činu, což soud nakonec neučinil.
Nůž nikdy nebyl stěžejním důkazem
Co vedlo soud k tomu, že nyní zamítl žádost odsouzeného o obnovu řízení? Důkazní situace se totiž nezměnila ani po předložení nových informací. Právě nový a stěžejní důkaz je zákonným předpokladem a podmínkou, jíž je třeba nutně splnit pro obnovu řízení ve věci, o které soud už jednou pravomocně rozhodl.
Přestože soud zatím nezveřejnil písemné odůvodnění svého rozhodnutí, právní zástupce odsouzeného už avizoval, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí. „Za prvé, na noži se našla krev stejné krevní skupiny jako má poškozený, dříve se tam žádná taková stopa nenašla. Za druhé, na noži není pachová stopa odsouzeného. Za třetí, kriminalistický ústav v Praze zjistil, že na noži je majoritní DNA, která nepatří mému klientovi. A soud se nenamáhal zabývat ani tím, komu patří a které další stopy tam jsou,“ uvedl Robert Cholenský, právní zástupce odsouzeného. Některá média tedy vydala nepravdivou zprávu o tom, že se na noži prokazatelně našla krev Otty Absolona. Po tak dlouhé době se už podařilo zjistit pouze jakou krevní skupinu má nalezená krev, nikoliv DNA z krve, na jejímž základě by se dalo zjistit, komu krev patří.
Podle soudce nůž ze spisu mohl, ale nemusel být vražednou zbraní. „K obnově řízení jsou zapotřebí nové skutečnosti,“ pokračoval v odůvodnění rozhodnutí Sovák. „Nůž jsme nechali přezkoumat znaleckým ústavem. Nebyl důvod ústavu nedůvěřovat. Další zkoumání by nemělo vliv na dohodu o vině a trestu, která vzešla z původního rozsudku. Nové důkazy by nepřinesly nic nového a ani by nevedly k tomu, aby soud rozhodl jiným způsobem, proto jsme návrh zamítli,“ uvedl soudce. Už v roce 2003 rozhodla o vině obžalovaného síla svědeckých výpovědí i znaleckých posudků, a to bez ohledu na šetření spojená se zbraní, konstatoval soudce.
Zmíněný nůž je od roku 2001 součástí spisu případu. Během soudního řízení se několikrát řešila otázka, jak s ním dále naložit. V rozsudku z roku 2003 není rozhodnuto o tom, zda bude nůž navrácen původnímu majiteli anebo bude zabaven, a to z prostého důvodu: nebylo prokázáno, komu patří. Soud tehdy opomněl učinit rozhodnutí o zničení důkazu, nůž tedy stále leží ve spisu, proto se soud tímto důkazem mohl na žádost odsouzeného po 14 letech znovu zabývat.
Přestože Pechanec věděl o nálezu nože i o jeho založení do spisu už v roce 2001, po svém loňském propuštění z vězení veřejně prohlásil, že se vražedná zbraň, kterou byl Absolon zabit, nikdy nenašla. Svým tvrzením Pechanec potvrdil, že disponuje informacemi, které může mít jen pachatel anebo někdo, kdo pachatele dobře zná a ví, kde jeho vražedná zbraň skončila. Jinak by nemohl vyloučit, že zmíněný nalezený nůž není vražednou zbraní.
Soud musí prozatím připustit, že nůž ze spisu může být teoreticky právě vražednou zbraní.
Co v konečném důsledku páteční rozhodnutí znamená? V první řadě fakt, že si osiřelé, mezitím už dospělé děti zavražděného Otty Absolona stále nemohou oddechnout. Otazníky visící nad smrtí jejich otce se dosud veřejně řeší. Byl vrah jejich otce skutečně potrestán nebo je stále na svobodě? A za druhé: spolupracují politici jako je předseda neonacistické strany s aktuálně s nulovým vlivem Tomáš Vandas nebo předseda antisemitské Národní demokracie Adam Bartoš už rok na svých veřejných shromážděních s vrahem, aniž by se od něj veřejně distancovali? Odpověď na tyto otázky snad brzy poskytne Vrchní soud v Praze.
Markus Pape
