Marksová: Dávky na bydlení je třeba upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat

Zvýšení zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací nepomáhají dávky na bydlení, které dorovnávají i poměrně vysoké náklady na byt. Potřeba je výraznější růst minimální mzdy, aby se zvedl rozdíl mezi výdělkem a příspěvky od státu. V Praze na konferenci o minimální mzdě to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Minimální mzda dosahuje nyní 9200 korun. Od ledna se zvýší na 9900 korun.

"Chceme, aby nízkopříjmová kategorie pracovala. Potřebujeme výrazně vyšší minimální mzdu, aby se rozevřely nůžky mezi dávkami a příjmem z práce. Životní a existenční minimum jsou nízké částky. Problém představují ale dávky na bydlení. Těm lidem se hradí poměrně vysoké náklady. Když překročí hranici příjmu o pár set korun, tak přijdou o velkou sumu peněz, které jim hradí bydlení," uvedla Marksová.

Podle ní není systém dávek na bydlení ideální a "je složité ho rozmotat". Podmínky je potřeba upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat, řekla ministryně.

Ministerstvo už dřív plánovalo změny v dávkách na bydlení. Nyní se v Česku vyplácejí dvě – příspěvek a doplatek. Podle plánů se v budoucnu měla poskytovat dávka jen jedna. Resort navrhuje také další snížení doplatků lidem v ubytovnách.

Právě snížení doplatků lidem na ubytovnách o 10% je součástí aktuálně diskutovaného návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Vláda by se jím měla zabývat za několik týdnů. Návrh kritizuje například Platforma pro sociální bydlení, jejíž odborníci tvrdí, že snížení doplatků nezamezí "obchodu s chudobou", ale povede jen k tomu, že chudí lidé ještě více zchudnou. Majitelé ubytoven podle nich nájmy nesníží a lidé na ně budou doplácet z dávek na jídlo. Výhrady k návrhu novely má i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.