Mapa událostí týkajících se sociálního vyloučení: Dávky (ne)podpory bydlení
Jak již server Romea.cz informoval
Institut pro sociální
inkluzi (IPSI)
aktualizoval svou
mapu hlavních události na ministerstvech, krajích i obcích,
které měly a budou mít zásadní dopad na životy jedinců i rodin v sociálním
vyloučení a na kvalitu žití a soužití všech. Postupně se na serveru Romea.cz
budeme věnovat některým z těchto událostí podrobněji. Dnes se zaměříme na dávky
(ne)podpory bydlení, jak se uvádí v interaktivní
mapě.
"O tom, jak se chudým a sociálně vyloučeným lidem dařilo, rozhodovalo v
loňském roce více než kdy dříve to, ve kterém regionu a konkrétním městě v Česku
bydleli. Městské a obecní politiky sociálního začleňování se od sebe stále více
liší. Dobré a špatné praxe měst a obcí se od sebe vzdalují. A platí to hlavně v
oblasti bydlení, která je klíčová pro to, zda se propad chudých a často
zadlužených a na dávkách závislých rodin zastaví, nebo naopak urychlí," uvádí
IPSI.
Podle institutu, ale nejde přitom jen o ty nejchudší. Například dávky podpory
bydlení pobírá v Česku přes 400 tisíc domácností, z nichž většina jsou tzv.
chudí pracující. Tedy ti, kdo mají příjem z legální práce, ale nestačí jim na
pokrytí všech výdajů spojených s bydlením. A nejde jen o lidi, kteří jsou za
určitých nepříznivých okolností ohroženi sociálním vyloučením. Jde i o všechny
ostatní, kteří – například na kvalitě soužití a sousedských vztahů, nebo na
pocitu bezpečí ve svém městě – na vlastní kůži poznají, zda a jak opravdu
fungují politiky sociálního začleňování.
Dávky (ne)podpory bydlení
Jednou z událostí, která výrazně podle IPSI ovlivnila životy lidí v sociálně
vyloučených lokalitách jsou změny v dávkovém systému, konkrétně týkající se
doplatku na bydlení. Ten se podle institutu pro potřebné příjemce stává stále
více nedostupný.
V roce 2016 se po pěti letech zastavil nárůst objemů vypláceného doplatku na
bydlení – chudinské dávky, díky které mohou bydlet i ti, kteří nemají příjmy a
bydlí v podstandardním bydlení. "Pravidelný nárůst vyplacených dávek nutně
nesignalizuje, že se situace v terénu lepší. Je zde celá řada jiných trendů. Na
straně jedné se projevovala vytrvalá snaha ministryně práce přibrzdit byznys s
chudobou na ubytovnách, na straně druhé je zřejmé, že dávka doplatek na bydlení
se stala nedostupnější než dříve," uvádí IPSI.
"Doposud se mohly ucházet o podporu v systému hmotné nouze, ve kterém jim
doplatek na bydlení de facto zachraňoval střechu nad hlavou, i když byla rodina
v ubytovně nebo v jiném podstandardním bydlení. Postupně od r. 2015 se tato
dávka proměňuje a stává se pro své potřebné příjemce stále více nedostupnou. Jde
zejména o rodiny z ubytoven, které pro své bydlení de facto nemají alternativu
(nejméně 20 tisíc domácností) a propadají se do rizika bezdomovství, resp.
bydlení bez jakéhokoliv nároku na státní podporu."
Představitelé IPSI následně vysvětlují v čem propad spočívá: "Nejprve se v
roce 2015 snížil strop vyplácené dávky doplatku na bydlení na 90% skutečně
vynaložených nákladů, což prakticky znamenalo, že mnoha domácnostem v hmotné
nouzi chybělo tisíc i více korun na úhradu bydlení. Města navíc pozměňovacím
návrhem načteným poslancem Stanjurou (ODS) získala pravomoc se závazně
vyjadřovat k tomu, zda lze nárok na dávku založit, což zejména v případě
ubytoven znamenalo riziko, že Úřad práce dávku nepřizná. Vládní novela z roku
2016 navrhla snížení výše dávky doplatku na bydlení na 80% skutečných nákladů na
bydlení."
Poslanec Vilímec (ODS) ji dále doplnil o zánik nároku na dávku „pokud se byt
nachází v oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlášené
opatřením obecné povahy“. "Jinými slovy tedy obec bude moci navrhovat, do
kterých území dávka nesmí směřovat, neboť jsou ‘sociálně
patologická‘. Někdejší ‘Stanjurovy
bezdomovce‘ tak nyní pravděpodobně nahradí
‘Vilímcovi bezdomovci‘,"
uvádí se v mapě.
Novela také podle IPSI zavádí de facto domovské právo: "Dávka nebude pro
žadatele dostupná v obci, pokud s ním není „spjata“, což prakticky znamená, že v
ní žadatel kromě bydlení také pracuje, léčí se, nebo zde jeho děti chodí do
školy."
Novelu schválila poslanecká sněmovna a podle IPSI lze očekávat její schválení
také Senátem a prezidentem. MPSV vedle toho navrhuje úplný zánik doplatku na
bydlení, a to v souvislosti s přijetím zákona o sociálním bydlení. "To by
prakticky znamenalo, že po uplynutí tříletého přechodného období nebudou do
podstandardních forem bydlení (pod úroveň podnájemního bydlení) směřovat žádné
dávky podpory bydlení. To by bylo možné považovat za naději na zlepšení kvality
bydlení chudých, ovšem za předpokladu, že pro ně bude skutečně dostupné sociální
bydlení. Pozvolné přiškrcování doplatku na bydlení však neredukuje pouze byznys
s ubytovávání chudých, ale také prakticky dopadá na nejchudší lidi v Česku. Ti
se během několika let od r. 2015 do r. 2023 mohou postupně ocitnout bez
jakékoliv podpory „legálního“ bydlení od státu i obcí, což je pravděpodobně
uvrhne do bezdomoví, resp. do vazalského bydlení u různých lichvářů a
spekulantů," doplňují tvůrci interaktivní mapy.
