Lucie Fuková je historicky první vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny. Dnes jí vláda jmenovala

Ke zřízení postu zmocněnce pro záležitosti romské menšiny se vláda zavázala v klíčovém strategickém dokumentu Strategie pro rovnost, začlenění a participaci Romů 2021-2030, který schválila ještě vláda pod vedením Andreje Babiše v květnu 2021. Funkce měla být zřízena do konce roku 2022.

“V první řadě se chci detailně seznámit se současným stavem agendy integrace Romů na národní úrovní po personální i implementační stránce v rámci již existujících pracovních skupin a poradních orgánů. Odborné zázemí pro výkon a spolupráci s různými klíčovými partnery vnímám jako základ úspěchu při zajištění naplňování Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021 – 2030,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz nově jmenovaná vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

“Dále pak považuji za podstatné získat adekvátní informace o tom, do jaké míry již realizované projekty a aktivity státní správy, samosprávy a neziskového sektoru naplňují cíle výše jmenované strategie. Existuje řada projektů a aktivit, které mají potenciál pomáhat, ale je nutné zaměřit se na případné mezery v systému pomoci a koordinaci aktivit, které způsobují neefektivnost poskytovaných služeb z dlouhodobého hlediska. Jednoduše řečeno najít způsob pomoci, který bude vycházet z reálných potřeb Romů. Budu také komplexně pracovat na celkovém zlepšení vnímání Romů společností,” doplnila pro Romea.cz Fuková.

Romskou tematikou se více či méně v současné době na vládní úrovni zabývají celkem čtyři orgány – Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková, Agentura pro sociální začleňování a Odbor sociální integrace na MPSV. Nově nyní i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. “Vládní zmocněnec pro záležitosti romské menšiny je pozicí, mezi jejíž základní agendu patří řešení mezirezortní koordinace, komunikace a spolupráce různých aktérů, kteří mají vliv na zlepšení života Romů v České republice,” řekla k ukotvení své pozice mezi již existujícími orgány Lucie Fuková.

RomanoNet kritizoval přípravu statutu zmocněnce

Někteří členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a zastřešující organizace romských a proromských organizací již dříve kritizovali, jakým způsobem byl připraven statut “romské” vládní zmocněnkyně. Podle společného prohlášení, které zveřejnili, se jim nelíbilo, že statut nebyl připravován společně se zástupci romské občanské společnosti.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové však statut upravili pouze právníci. “My jsme návrhy občanské části rady ohledně statutu obdrželi. Avšak právníci z úřadu vlády dali své připomínky, které jsme byli nuceni zapracovat a které upozorňovali na to, že v některých článcích ten statut míří mimo právní rámec a mimo to, co dnes zmocněnec nebo zmocněnkyně může vykonávat,” vysvětlila Klára Laurenčíková v rozhovoru pro první romskou internetovou televizi ROMEA TV s tím, že i ona by si samozřejmě přála co největší kompetence pro romskou zmocněnkyni.

“I já bych si přála, aby každý zmocněnec měl silný aparát, silný sekretariát, měl třeba analytický útvar, aby měl silné pravomoci a kompetence, ale dneska jsme v nějaké legislativě, která něco umožňuje a v tuhle chvíli tomu zmocněnci umožňuje být velmi silným partnerem vlády,” dodala Laurenčíková.

VIDEO

Romský aktivista Jaroslav Miko se ohradil proti způsobu výběru romské zmocněnkyně

Romský aktivista Jaroslav Miko na sociální síti Facebook kritizoval způsob výběru nové zmocněnkyně.

“Neuvěřitelné, jakým způsobem česká vláda přistoupila k výběru prvého vládního zmocněnce pro romské záležitosti. Tato vláda si nedokázala udělat dostatečný čas na to, aby jednotlivé kandidáty byť vyslechla. Romští kandidáti na post romského zmocněnce měli písemnou podporu od romských organizací, romských osobností a části romské občanské společnosti. Celý tento výběr ale proběhl způsobem, že vše bylo svěřeno paní Laurenčíkové, která jakožto vládní zmocněnkyně pro lidská práva udělala výběr romského zmocněnce a vláda toto jméno jen formálně potvrdila,” napsal Jaroslav Miko.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková však takové hodnocení odmítá. “Vládního zmocněnce nebo zmocněnkyni si vybírá vláda. Já jsem se snažila od svého nástupu vládě připomínat, že by zmocněnec nebo zmocněnkyně měly být jmenování ještě v letošním roce. Že je to součástí, jak programového prohlášení vlády, tak schválené vládní strategie romské integrace. To byla moje role,” vysvětlila v rozhovoru pro první romskou internetovou televizi ROMEA TV.

“Doporučila jsem vedoucí úřadu vlády setkání s Janem Husákem, který byl nominantem občanské části Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Také jsem doporučila setkání s Lucií Fukovou, která se velmi angažuje v tématu rovných práv a také setkání se Zdeňkem Gužim, který je místopředsedou romské rady a měl zájem funkci vykonávat” dodala Laurenčíková.

“Zároveň jsem také na romské radě několikrát vybízela všechny přítomné členky a členy rady, aby vládě a vládnoucím stranám i po své linii navrhovali zajímavé osobnosti, které by mohly být součástí toho vládního rozhodování. Vím, že vládě a jednotlivým vládním stranám různé organizace navrhovaly různá jména a vláda opravdu vybírala zmocněnce z vícero jmen, tak jako to bylo třeba i v případě mého jmenování,” řekla Laurenčíková.

“Jak se vláda nakonec rozhodla, komu nakonec naslouchala, to už já nedokážu ovlivnit,” uvedla v rozhovoru pro ROMEA TV Klára Laurenčíková.

Lucie Fuková předpokládá, že výběr proběhl standardním způsobem, obdobně jako u jiných vládních zmocněnců. “Dlouhodobě veřejně deklarovala svého kandidáta Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, který bohužel těsně před výběrem odstoupil. Zároveň řada nevládních organizací navrhovala po své ose Vládě ČR další jména kandidátů, ale finální rozhodnutí však bylo na členech a členkách Vlády ČR,” řekla pro zpravodajský server Romea.cz Lucie Fuková.