Litvínov chce změnu shromažďovacího zákona, sdružení jsou proti
Litvínovský starosta Daniel Volák (ODS) se domnívá, že je třeba změnit
shromažďovací zákon. Změna by měla posílit pravomoci samospráv při zakazování
shromáždění extremistů. Řekl to dnes po setkání zástupců měst na pražské
Staroměstské radnici. S Volákem ale nesouhlasí zástupci nevládních organizací,
podle nich už nyní zákon nabízí samosprávám možnosti, jak proti demonstracím
extremistů zasáhnout.
"Litvínov není v aplikaci zákona nováčkem, přesto si myslím, že je třeba ho
změnit. Je to tupý nůž, který je třeba naostřit," uvedl Volák. Navrhl, aby se
prodloužila lhůta, během které musí úředníci posoudit, jestli shromáždění
zakážou, ze tří kalendářní dnů na tři až pět pracovních dnů. Zkrátit by se
naopak podle něj měla doba šesti měsíců, na které je možné předem nahlásit
shromáždění.
Volák by chtěl rovněž zavést takzvaný institut důvodné obavy, o který by se
úředníci při zakazování akce mohli opřít. Znamenalo by to například, že v
případě, když budou mít podezření, že se někdo na shromáždění chystá porušovat
zákon, mohli by akci zakázat. Posledním bodem, který by litvínovský starosta rád
prosadil, je odpovědnost svolavatele za škody, které budou při demonstraci
způsobeny.
S Volákovými návrhy ale nesouhlasí zástupci nevládních organizací. Domnívají se,
že je lepší se na demonstrace připravit a v případě potřeby nařídit jejich
rozpuštění. Podle Voláka ale po každém rozpuštění akce následovaly v Litvínově
rvačky. Organizace by přistoupily pouze na prodloužení lhůty pro zakázání akce.
"Důvodná obava je vágní termín, který je z právního hlediska neuchopitelný.
Proto nemůžeme souhlasit," řekl ředitel Českého helsinského výboru František
Valeš. Podle něj odpovědnost za škody je už nyní vymezena občanským zákoníkem.
"Problém je v praxi, ale změna zákona praxi nezmění. Je třeba žádat po policii a
soudech, aby důsledně stíhali trestnou činnost spojenou s extremistickým
hnutím," poznamenala Klára Kalibová ze sdružení Tolerance.
Eva Novaková, ředitelka odboru živnostenského a občanskosprávního pražského
magistrátu, uvedla, že magistrátní úředníci se nesnaží zakazovat demonstrace za
každou cenu. Podle ní se městu vyplácí spolupráce s policií, odborníky na
extremismus i jednání se svolavateli o možných náhradních trasách a termínech
shromáždění. Ani ona není podle svých slov o nutnosti změny zákona přesvědčena,
zároveň ale chápe, že problematika není pro mnohé obce jednoduchá.
Podle Novakové bylo vloni v metropoli nahlášeno přes 11.000 shromáždění, z toho
jen 28 jich úředníci vyhodnotili jako nebezpečných. Starosta Volák ale upozornil
na to, že v Litvínově bylo za loňský rok oznámeno jednou tolik "nebezpečných"
akcí. Letos už je v metropoli do konce listopadu oznámeno téměř 30.000 akcí,
mezi kterými jsou především předvolební mítinky politických stran.
Diskuze zástupců samospráv, ministerstva vnitra a policie o shromažďovacím právu
se uskutečnila poté, co bylo v neděli v Praze rozpuštěno shromáždění krajně
pravicové Dělnické strany a 39 jejích stoupenců pak zadržela policie. Strana na
úředníka, který akci zakázal, podala trestní oznámení.