Lidé si připoměli popravu Milady Horákové, komsomolci žádali propuštění její vražedkyně

Dnes uplynulo 59 let od popravy Milady Horákové, političky a zároveň jediné
ženy popravené během komunistických politických procesů. Oběti komunismu dnes v
rámci Dne památky obětí komunistického režimu připomínají akce na několika
místech metropole. Pietní vzpomínka proběhla u pomníku pod Petřínem a v
pankrácké věznici, kde Horáková přišla o život. Další akce se uskutečnila na
náměstí Hrdinů u základního kamene pomníku Milady Horákové, který by měl vyrůst
během následujícího roku. V sedm hodin večer pak skauti zapálili 10 tisíc svíček
na Václavské náměstí.

Pietní vzpomínky u pomníku pod Petřínem se zúčastnily desítky lidí, nechyběli
ani političtí vězni a politici. Věnce přišli položit zástupci Hradu, sněmovny i
Senátu. Mezi nimi například Ondřej Liška, Libuše Benešová nebo Miroslava
Němcová. Podle pražského primátora Pavla Béma je potřeba vzpomínat nejen na
známé oběti, jako byli Horáková, Kalandra nebo Píka, ale i na ty, jejichž jména
neznáme. Premiér Jan Fischer se kvůli povodním omluvil, na shromáždění místo něj
promluvila ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která však paradoxně byla
také členkou předlistopadové komunistické strany

Památku demokratické političky a dalších obětí vykonstruovaných soudních
procesů uctili také bývalí političtí vězni, kteří se sešli v pankrácké věznici,
kde Horáková přišla o život. V letech 1949 až 1960 bylo na tomto místě popraveno
226 lidí. V Československu komunistický režim uvěznil v letech 1948 až 1989 z
politických důvodů přes 250 tisíc lidí. Přesná čísla obětí je ale obtížné
zjistit. Řada případů totiž není vůbec podchycena v soudních a vyšetřovacích
spisech. Z politických důvodů bylo popraveno 248 osob, desítky až stovky dalších
zemřely ve vězení a pracovních táborech.

Její osud měl na pražské Pankráci připomínat památník – třímetrový podstavec,
žulová deska se jmény popravených a bronzová busta Milady Horákové. Pomník ale
zatím připomíná jen základní kámen. Autoři plánovali, že peníze získají z
veřejné sbírky. Zatím ale mají jen zlomek z potřebných prostředků. Mimo jiných
politiků přispěli i komunisté Vojtěch Filip a Miloslav Ransdorf. Z dvoumilionové
částky se ale podařilo vybrat zatím jen čtvrtinu. "Neočekával jsem, že bude tak
těžké získávat peníze. Myslel jsem, že to půjde rychleji," uvedl organizátor
sbírky Bohdan Babinec.

Podle architekta návrhu má jít o realistický objekt, který tu hrůzu
komunistického činu dokáže pochopit z horizontu normálního člověka. "Ten portrét
musí vyjadřovat tu její sílu, tu osamocenost a vlastně i to hrdinství," uvedl
spoluautor projektu, sochař Jan Bartoš.

Na umučené a popravené politické vězně se včera vzpomínalo na hřbitově v
pražských Ďáblicích. Jejich památku sem přišly uctít asi čtyři desítky lidí.
"Nikdy nezapomenu, když ji popravovali, jak se ulice bavila. Bylo to pro mne,
jako mladou dospívající dívku, dost tristní," vzpomíná Milada Peterová, jedna z
pamětnic popravy. Ta se uskutečnila nad ránem 27. června 1950. Rozsudku
přihlíželo pět zástupců režimu. Mezi nimi i jedna žena, tehdejší prokurátorka
Ludmila Brožová-Polednová, která si nyní za svou účast na procesu odpykává trest
a žádá o jeho přerušení. "Vězni, kteří byli v té době ve vězeňské nemocnici,
neviděli, ale slyšeli. Údajně se po popravě ozval ženský smích," řekl ČT vedoucí
kabinetu dokumentace a historie z Vězeňské služby Aleš Kýr.

V sobotu večer se rozhořelo tisíce svíček na Václavském náměstí v Praze.
Zapálit je sem přišli skauti, členové občanských iniciativ, politici i
veřejnost. Svíček je připraveno 10.000, lidé je mohou zapalovat až do půlnoci.

"Akce má být poselstvím veřejnosti, že na některé skutečnosti bychom neměli
zapomenout, že stojíme za určitými hodnotami a že je potřeba tyto hodnoty
ochraňovat," řekl ČTK Petr Marek z Občanské platformy, která se na pořadatelství
pietní vzpomínky podílela spolu s pražskými skauty.

Každá zapálená svíčka má podle pořadatelů připomenout jednu oběť. Podle
historiků jich prý bylo mezi 10.000 až 20.000, přesná čísla však nelze zjistit.

Rozžehnout svíčku k soše svatého Václava přišly desítky lidí. Na akci
promluvil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) či expremiér Mirek
Topolánek (ODS), který zapálil svíčku za čtrnáctiletého chlapce zastřeleného při
pokusu o emigraci a za Zdenu Mašínovou. Oběti komunismu přišel uctít i Milan
Paumer, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů.

Smutné výročí popravy československé političky zneužila asi dvacetičlenná skupina
Svazu mladých komunistů Československa a Romské mládežnické organizace Kamas te
Dživel!, která demonstrovala proti věznění bývalé dělnické prokurátorky Ludmily
Brožové – Polednové, která se podílela na justiční vraždě Milady Horákové. Demonstraci na podporu
Polednové, proti narůstající fašizaci společnosti a dopadům krize kapitalismu
uspořádali ve Světlé nad Sázavou, kde si sedmaosmdesátiletá prokurátorka
odpykává trest.

Podle hlavního organizátora a mluvčího Svazu mladých komunistů Československa
Davida Pazdery, Ludmila Brožová-Polednová, která byla odsouzena Vrchním soudem v
Praze k šestiletému vězení za podíl na justiční vraždě, plnila jen tehdy platné
zákony.

Na demonstraci přijela vlakem z Brna skupinka 12
komunistů a auty asi deset představitelů romské mládežnické organizace. Cestu
průvodu s vlajkami a transparentem Stop fašismu a rasismu z nádraží na náměstí
lemovaly desítky policistů, řada aut se specialisty na boj proti extremismu a
provázeli ho členové antikonflitního týmu.

Světlou nad Sázavou si organizátoři podle Pazdery vybrali proto, že je jedním
z center neonacismu a stát tu nechal zkrachovat sklárny. Proti plíživé fašizaci
společnosti je nutné bojovat, uvedl mimo jiné na náměstí. Podle dalších řečníků
by lidé měli v příštích volbách podpořit levici. Chybělo jim ale jedno:
publikum. Sešla se jen hrstka posluchačů z řad odpůrců komunismu. Někteří
příznivci pravicových radikálů pak za zády policistů sledovali akci jen zdálky.

Ministerstvo vnitra v říjnu 2006 kvůli textu v programovém dokumentu
rozpustilo Komunistický svaz mládeže, o dva roky později zaregistrovalo Svaz
mladých komunistů Československa.