Lidé by se do evidence nezaměstnaných už nemuseli hlásit osobně

Lidé, kteří se budou hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání, už nebudou nejspíš muset chodit na úřad práce osobně. Zmírnit by se mohly i některé povinnosti nezaměstnaných a firem k získání příspěvků na zaměstnávání postižených. Návrh změn zákona s pravidly zaměstnanosti schválila dnes vláda. Na svém twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Její úřad úpravy zdůvodnil nouzovým stavem kvůli šíření koronaviru, omezeným provozem úřadů či obtížným vyřizováním některých dokladů.

Změny musí ještě přijmout Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo práce žádá o projednání zákona ve stavu legislativní nouze. Zákon by se tak mohl schvalovat ve Sněmovně a Senátu zrychleně hned při prvním projednávání.

Návrh změn zákona počítá s tím, že by lidé o zařazení do evidence nezaměstnaných nemuseli žádat osobně. Žádosti by mohli doručovat poštou i elektronicky. Za překonaný požadavek resort pak označil to, že by se o zprostředkování zaměstnání mělo žádat v místě trvalého bydliště. Za bydliště by se mělo považovat místo, kde člověk žije.

Úřady práce vyzvaly klienty, aby s nimi komunikovali na dálku. Osobně mohou dorazit jen po předchozí domluvě. Kvůli omezením a ochraně před šířením koronaviru jsou dvakrát týdně tři úřední hodiny.

Předloha zmírňuje i povinnost nezaměstnaných hlásit hned úřadu práce svou nemoc. Nemocní lidé bez místa musí stejně jako nemocní pracovníci mít neschopenku a dodržovat léčebný režim. Podobné je to u karantény a doložení potvrzení o ní. Potvrzení se nyní musí úřadu dodat v den, kdy ho lékař vystavil. Jinak hrozí vyřazení z evidence. Po něm by za nezaměstnané stát přestal platit odvody a přišli by také o podporu a dávky v hmotné nouzi, a to na tři či šest měsíců. Podle návrhu by mělo stačí oznámení do tří dnů.

Autoři poukazují na to, že neschopenku lidé dostávají často i odpoledne či večer. Mají pak omezené možnosti, jak mají po úředních hodinách potvrzení doručit. Podle ministerstva je nynější úprava příliš rigidní a má nepřiměřený dopad.

Firmy, které mají zdravotně postižené pracovníky a na jejich zaměstnávání dostávají od státu příspěvek, by po dobu omezení za nouzového stavu nemuseli dokládat úřadu práce svou bezdlužnost. Podle ministerstva by totiž nemuseli kvůli vytíženosti úřadů teď dostat potřebné doklady včas a o podporu od státu by mohli přijít. Lidé s handicapem by tak mohli ztratit práci. Povinnost platit daně a odvody či dluhy a penále norma neruší.

Zaměstnavatelé by mohli příspěvek na postižené pracovníky čerpat i v době, kdy museli za nouzového stavu omezit výrobu či služby. “Firmám se nebude krátit příspěvek pro osoby se zdravotním postižením na překážce (mimo práci),” uvedla Maláčová.