Liberecká nájemní agentura: Vracíme klienty z ubytoven a azylových domů do standardního bydlení
V polovině letošního února zahájila svůj provoz Liberecká nájemní agentura – veřejná služba pro lidi hledající dostupné bydlení v Liberci i pro tamní majitele bytů. Provoz agentury zajišťuje magistrát města a probíhá ve spolupráci s Centrem bydlení Liberec.
Za necelého půl roku se agentuře ozvalo přes 150 zájemců o bydlení a zapojilo se 18 majitelů bytů, což byl původně plánovaný počet až do června 2026. Další byty se ale agentura chystá nabrat už v blízké době.
„Bydlení je primárně určeno pro osoby v bytové nouzi, tedy matkám samoživitelkám, seniorům, dětem po opuštění dětských domovů, lidem s duševním či fyzickým hendikepem, lidem hendikepovaným etnicitou a podobně,“ říká sociální realitní zprostředkovatelka a koordinátorka projektu z odboru sociální a bytové politiky Helena Krčmářová.
Zájemce o bydlení by se měl nejprve registrovat v Centru bydlení Liberec, které eviduje všechny žadatele o bydlení ve městě a doložit své příjmy a bezdlužnost vůči městu.
„U klienta se provádí místní šetření, během kterého si ověřujeme jeho sociální situaci a stav jeho současného bydlení. Jakmile je k dispozici vhodný byt, z databáze se vytipují a na prohlídku pozvou tři zájemci. Z nich poté komise vybere toho nejpotřebnějšího, například toho, komu končí smlouva ve stávajícím bydlení, žije v nevyhovujícím bydlení nebo má třeba silný hendikep na realitním trhu. Žádost o poskytnutí bydlení pak schvaluje městská rada,“ přibližuje Krčmářová.
Agentura nájemníkovi garantuje nájemné nižší minimálně o 20 % oproti tržnímu nájemnému na jeden rok a asistenci sociálních pracovnic. S majiteli bytu pak město uzavírá roční smlouvu o poskytnutí bytu a garanci nájemného z garančního fondu bez ohledu na to, zda nájemník platí či neplatí, dále pojištění domácnosti a odpovědnosti, služby techniků a domovníků.
„S majitelem nejprve hovořím o jeho finanční představě, z čehož vyhodnotím, zda se vejdeme do finančního limitu, který je zhruba okolo 200 Kč na m². Čím menší je byt, tím je samozřejmě vyšší cena. Pro představu – garsoniéra po rekonstrukci, s rozlohou 22 m² se pronajímá za 5 700 Kč plus služby. Byt 2+1 o velikosti 60 m² v totožném stavu se pronajímá za 10 000 Kč plus služby. Pokud je byt kompletně vybavený novým nábytkem, zohlední se to v ceně,“ popisuje koordinátorka.
Když po roce smlouva o poskytnutí bytu jeho vlastníkem městu skončí, na další období již vlastník a nájemce za asistence agentury uzavřou smlouvu přímo mezi sebou.
Liberec, Brno, Praha
Nájemníky v bytě zprostředkovaném agenturou navštěvují každý měsíc sociální pracovnice. Pomáhají jim řešit, co je potřeba – příspěvky na bydlení, pochůzky po úřadech, evaluační dotazníky nebo třeba případné problémy soužití v domě.
„Každý náš klient má nějaký příběh. Snažíme se z žadatelů vybírat ty nejpotřebnější. Důležité ale je i to, aby byli schopni nájem zaplatit, takže například nemohou být jen na dávkách hmotné nouze. S bydlením jsme pomohli třeba seniorovi s Alzheimerovou chorobou, kterému dcera prodala střechu nad hlavou, rodině, kde tatínek trpí Bechtěrevovou nemocí, maminka je po mozkové obrně a dcera je zbavena svéprávnosti, nebo Romovi s autismem, který žil sedmnáct let osamoceně na ubytovně,“ přibližuje Krčmářová.
Všechny majitele bytů, kteří se doposud zapojili, podle ní spojuje i potřeba pomoci. „Byty buď zdědili po rodičích a nevyužívají je, nebo je mají do budoucna jako investici. Zajímavostí je, že ani jeden z bytů není zatížen hypotékou a všichni majitelé jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé,“ říká. Mezi byty, které má agentura pro své klienty takto k dispozici, jsou garsoniéry i třeba prvorepubliková vila se čtyřmi místnostmi a kuchyňským koutem.
Kromě Liberce fungují městské nájemní agentury také v Praze a v Brně. Jejich pracovníci jezdí na společné celorepublikové workshopy, na kterých si mimo jiné vzájemně sdílí své zkušenosti.
„Osobně jsem v úzkém kontaktu s vedoucím Městské nájemní agentury v Praze, panem Martinem Hruškou. Mohu hrdě říct, že i když ostatní agentury fungují delší dobu než naše liberecká agentura, stáváme se pro ně vzorem a předáváme své zkušenosti z realitního trhu dále. Dvacet let jsem pracovala jako realitní makléřka, což je pro mě velkou výhodou – prostředí trhu i požadavky majitelů bytů mám dobře zmapované a daří se nám nabírat byty s kladnou odezvou od jejich vlastníků,“ vysvětluje koordinátorka.
Na libereckou agenturu se mohou občané města i obyvatelé z okolních měst, kteří mají vazbu na Liberec, obrátit i v případě, že by potřebovali poradenství s bydlením spojené. Podle Krčmářové to jsou často konzultace stávajících nájemních smluv, například tehdy, kdy majitel bytu požaduje smluvní úpravy, které jdou nájemníkům k tíži.
„Fungování Liberecké nájemní agentury hodnotím jako smysluplný projekt, který vykrývá díru na trhu mezi městským bytem a bydlením na komerčním trhu. Nepochybovala jsem o tom, že se nám podaří oslovit širokou veřejnost, která bude mít sociální cítění a ráda využije služeb a garancí, které nabízíme pod hlavičkou města. A velmi mě těší, že se nám daří vytipovávat klienty z ubytoven a azylových domů a vracet je tak do standardního bydlení,“ uzavírá Helena Krčmářová.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Předplatné si můžete objednat na webu časopisu.