Lektorky organizace ROMEA školily policejní specialisty pro práci ve vyloučených lokalitách
V Berouně se ve dnech 8.−10. února uskutečnily další z řady přednášek, které připravují šedesát policistů ze čtyř
krajů, v nichž se nachází vyšší počet sociálně vyloučených lokalit, pro
práci s romskou menšinou. Cílem pilotního vzdělávacího projektu je zavádět do terénu policisty
z obvodních oddělení se znalostí romského prostředí, která jim umožní navázat oboustranně
přínosnou komunikaci.
Jedná se už o několikátý seminář, na kterém se policisté seznamují s
nevládními neziskovými organizacemi, jejich programy a projekty, s možností
navázání kontaktů do budoucna. O předlužení a sociálních službách pro
sociálně ohrožená místa tentokrát hovořil Jan Černý ze společnosti Člověk v
tísni, o aktivitách neziskových organizací v sociálně vyloučených lokalitách
informovali také zástupci organizací DROM Brno nebo Vzájemné soužití z Ostravy.
Na programu se podílela i organizace ROMEA, jejíž lektorky Karolína Ryvolová
a Renata Berkyová v úvodu přednášky účastníkům oživily rozdělení subetnických
skupin Romů a společně pak určovali, jaká příjmení jsou pro tyto skupiny typická.
Policisté prokázali znalost prostředí, ve kterém se denně pohybují, a přiradit
jim je nečinilo potíže.
Znalost romského prostředí je klíčová
Následně lektorky policisty podrobně seznámily s pojmy romipen, paťiv a
ladž, tedy s konceptem rituální čistoty, který, často na nevědomé bázi, může
negativně ovlivňovat navázání a průběh komunikace. Například pokud policisté nerozpoznají
pravidla společenské hierarchie, kterými se ta která komunita řídí.
Se specifiky romského etnolektu češtiny a jeho významem pro romskou komunitu
se pojila videoukázka, na níž si policisté mohli prakticky ověřit zmíněná jazyková
pravidla a jak se mohou promítnou v komunikační situaci. Policistka působící v
Janově svým zážitkem potvrdila, že etnolekt policistům stěžuje správné porozumění
situaci: "Nikdy jsem úplně nepochopila, co tím ty kluci myslí. Teď už je
mi jasné, jaká nedorozumění mohou vzniknout například kvůli špatně použité pádové
předložce. Romští mluvčí si však takovéto mluvnické chyby neuvědomují, protože
nebyl nikdo, kdo by je na ně upozornil. A mně zase dosud nikdo nevysvětlil, jak
rozdílná gramatická pravidla češtiny a romštiny mohou v důsledku změnit význam
řečeného."
Na závěr policisté společně s lektorkami vytvořili seznam profesně úspěšných
Romů, které znají ze svého okolí. Mezi těmito jmény zazněla i jména přítomných
romských kolegů. Právě tito policisté často výklad lektorek potvrdili a
doplnili svými osobními zážitky. "Ze vzájemné interakce bylo zřejmé, že se
na sebe mohou přítomní policisté spolehnout a že si svých romských kolegů váží.
Je to možná způsobné tím, že sami ze své zkušenosti policistů dobře vědí, jaké
to je čelit předsudkům společnosti," shrnuje své pocity Renata Berkyová.
Lektorky rovněž kvitovaly, že se posluchači pozorně zajímali o předestřená
témata, spontánně reagovali a jednoznačně prokazovali, že do problematiky mají
vhled a hlavně že o ni mají zájem: "Několikrát nás mile překvapilo, že z
auditoria zaznívaly trefné dotazy, které svědčily o tom, že policisté přesně
vědí, jak která komunikační situace může nastat, a chtěli poradit s praktickým
postupem jejího řešení. Z jejich postřehů bylo evidentní, že si uvědomují širší
souvislosti," podotkla Karolína Ryvolová.
Policisté sbírají zkušenosti i v zahraničí
Specialisty
pro práci s menšinami používá například slovenská policie, bohaté zkušenosti
s komunitními policisty mají také v Británii. Jedním z partnerů projektu je právě Policejní sbor hrabství Cambridge,
a tak se součástí přípravy českých specialistů vloni stala stáž právě u tohoto
sboru. Kromě těchto zkušeností poskytla britská policie také metodické
materiály k zavádění policejních specialistů v České republice.
Pilotní projekt „Zavádění policejních specialistů pro práci s minoritou
Romů v sociálně vyloučených lokalitách“ s rozpočtem 16,5 milionu korun je
z 80 procent financován z Norských fondů. Zahájen byl na podzim a skončit by měl v
dubnu letošního roku. Školeni jsou styční důstojníci a policejní specialisté z Ústeckého, Karlovarského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje, kteří by
se měli stát prostředníky mezi Romy a policií, resp. většinovou společností.
"Po ukončení projektu bude následovat pětileté období, kdy musí být
zajištěna jeho udržitelnost. To znamená, že vyškolení policisté musejí fungovat
podle nastavených parametrů. Ale předpokládáme, že i potom funkce specialisty
neskončí, ba naopak na základě zkušeností z pilotního projektu budou
specialisté zaváděni do celé policie, do všech ostatních krajů," uvedl Václav Vlček z ředitelství služby pořádkové
policie.
