Laura Lucie Vedeyová: Víc trestat rasismus i krádeže

Bydlí v Praze, do Čech přišli její předkové z Maďarska a Slovenska. Už od
základní školy měla Laura Lucie Vedeyová kamarády tak půl na půl, Romy i Čechy.
A oba světy ji provázely i v dalších letech. S dětstvím i školou si přece jen
spojuje pár nepříjemných situací: „Ono vždycky se najde nějaký hlupák, kterému
nesedíte jen proto, že vypadáte trošku jinak. Proto bylo někdy těžké najít si
české přátele“. Brzy se vše ale usadilo: „Ve třídě jsme byli celkem tři Romové a
nemůžu říct, že bysme zažili nějaké výraznější konflikty mezi Čechy a Romy“.

Ani žádnou jazykovou bariéru Laura nakonec ve třídě řešit nemusela, spíš naopak.
Mnohem vybroušenější než romštinu má češtinu. „Romsky občas doma mluvíme, ale
spíš jen tak z legrace, protože romštinu nijak zvlášť dokonale neumíme,“
vysvětluje dívka, jejíž fotografie by směle mohly konkurovat některým známým
tvářím ze světa modelingu.

Když se po základní škole Laura rozhodovala, co dál, vybrala si střední obchodní
školu – hlavně proto že se na ni hlásila její nejlepší kamarádka. I zde potkala
několik Romů. Teprve jako středoškolačka se setkala s něčím, co připomínalo
diskriminaci. „No, nebylo to mířené přímo na mě, ale spíš na moje romské
spolužačky. Naše třídní učitelka je ztrapňovala a ptala se jich před celou
třídou, jestli si už byli rodiče vyžebrat dávky na úřadech,“ vzpomíná se
znechucením. Studium jí to ale neotrávilo, škola ji bavila, hlavně dějepis a
matematika.

Otec Laury pracuje u českých drah a matka je kosmetičkou. Rodina nepatří k těm
početným jako u většiny Romů, Laura má jen jednu sestru. „Bohužel se nestýkáme,
je starší a bydlí s otcem,“ vysvětluje.

Jaké má Laura záliby? Asi nikoho nepřekvapí, že focení, a to oboustranně. Ráda
se nechá fotit a sama taky ráda vezme fotoaparát do ruky. „Jo, nějaké nabídky na
focení jsem už měla,“ říká jakoby nic, ale série fotek na jejím facebooku
ukazuje, že těch dokončených nabídek bylo asi víc a že nefotili žádní
hochštapleři.

Co se týče hudebních stylů, dává mladá Romka přednost před romskou klasikou
hlavně americkým interpretům. Na otázku, jestli nemá někdy pocit, že romské
soubory jakoby často stály na místě a svůj repertoár jen opakovaly, přikyvuje:
„Ano, souhlasím, zdá se mi někdy že všechny ty romské písně a tance a jiné věci
se nemění.“

Čte dívčí časopisy co jsou běžně k mání, v žádném romském souboru nepůsobí. „No
rozhodně mi je blíž hip hop než techno,“ říká zásadově. Na diskotékách bychom
Lauru mohli spatřit velice často, a to v pražských klubech Radost, Duplex nebo
Zlatý strom. Jak říká, tam ale neměla nikdy potíže, nikdo ji neurážel kvůli
etnickým rozdílům.

„Je zbytečné dělat speciální časopis pro romské dívky, máme stejné zájmy jako
české a jiné dívky, tak proč vytvářet speciální časopis jen pro nás?“ reaguje
trochu udiveně na otázku, jestli by se podle ní hodil pro mladé Romky nějaký
jiný časopis, který se dnes nevyskytuje.

Časem by Laura ráda založila rodinu, uvažuje o dvou dětech.

Předtím by ale toho ráda co nejvíc procestovala, hlavně tam, kde pálí slunce. „Hmm,
no Egypt, Mexiko, a taky bych chtěl vidět New York,“ vypočítává nahlas…

Váží si těch osobností, které nezapomínají při svojí slávě na ostatní.
Například? „Třeba Angelina Jolie, protože pomáhá opuštěným dětem a nemocným
lidem po celém světě. Z Romů to bude asi zpěvák Rytmus, protože i když ho hodně
lidí nemá rádo, ukázal, že i obyčejný Rom něco dokáže a že může být vzorem nejen
pro Romy, ale i pro Čechy a Slováky. Myslím si že hodně pro Romy udělal Vojtěch
Lavička,“ vypočítává.

Laura říká, že se ráda o někoho stará, její dětský sen byl stát se
zvěrolékařkou. „Ale tady by mě bavilo pracovat s dětmi,“ směje se. Zatím
zkoušela dělat servírku. Nejde podle ní o špatnou práci, ale nechtěla by to
dělat jako stálé zaměstnání.

„Vyhovuje mi české prostředí, ale i to romské – prostě pokud jsem ve slušné
společnosti tak na národnosti nezáleží. Nemám nic proti romským tradicím, ale už
tu žijeme spousty let, tak preferuju víc ty české,“ objasňuje pražská Romka.

Rozdíl mezi českou a romskou rodinou tolik nepozoruje: „Vidím tam víc
podobností, ale je pravda, že Romka většinou zůstává v domácnosti a stará se o
děti a o obživu se stará manžel, kdežto v české rodině že pracují oba“.

Lauře se ale moc nelíbí to dělení na „gádže“ a Romy nebo černé a bílé: „Jsme
přeci lidi a jediný rozdíl je že někdo je tmavší někdo světlejší. Bylo by asi
nejlepší a hodně by se změnilo, kdyby Romové dostali podobné pracovní nabídky
jako Češi. Pokud nemají vzdělání, tak by měli mít právo udělat si rekvalifikační
kurzy.“

Proto, aby se zlepšila situace mezi Romy a Čechy, zvýšila by Laura tresty za
rasistické činy, ale taky za krádeže. „Vina je na obou stranách a už to začíná
být nesnesitelné. Proto bych si přála, aby se lidi spolu naučili žít tak, jak to
funguje i v jiných zemích,“ zakončuje dívka, jejíž fotky si každý snadno
zapamatuje…

KAM DÁL?


Michaela Siváková: líbí se mi Čercheňa i George Bensnon