Langer považuje vznik polovojenské Národní gardy za nepřijatelný

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) považuje vznik polovojenské organizace
Národní garda (NG), kterou koncem října založila krajně pravicová Národní strana
(NS), za nepřijatelný. Langer dnes ČTK také sdělil, že policie bude činnost NG
pečlivě sledovat. Vznik polovojenské skupiny v sobotu kritizoval i slovenský
prezident Ivan Gašparovič. Slovenskému rozhlasu řekl, že Česko by mělo na
ustavení NG reagovat.

"Budeme všechny kroky tohoto uskupení velmi pečlivě monitorovat. Považuji to
za velmi závažnou věc, pro mne naprosto nepřijatelnou. Nové vedení policie musí
pečlivě dbát na dodržování zákonů a v případě jejich porušení nekompromisně
zasahovat," uvedl Langer.

Za velmi problematické považuje založení Národní gardy výkonný ředitel ROMEA,
o. s. Zdeněk Ryšavý. Podle něj se jedná o jeden z dalších pokusů zviditelnit
"bezvýznamnou" Národní stranu. "Pokud politická strana zakládá polovojenské
jednotky je to vždy na pováženou. Vzpomeňme například komunistické Lidové
milice, jednotky SA v Německu nebo na konci třicátých letech henleinovské
Freikorps," uvedl Zdeněk Ryšavý. "Národní garda nemůže mít žádné pravomoce,
které by ji opravňovaly vykonávat jakoukoliv vojenskou nebo polovojenskou
činnost, takže pokud něco takového bude dělat, bude to porušení zákona a orgány
k tomu určené by měly zakročit," dodal Ryšavý.

Gašparovič svou kritiku odůvodnil tím, že vznik podobných skupin může
povzbudit i extremisty na Slovensku. "Česká strana nemůže bez povšimnutí
akceptovat, že něco takového vzniká. Takováto akce může vyvolat reakci i na
slovenské straně. A proto si musíme dávat pozor," prohlásil. Gašparovič v sobotu
kritizoval i podobné sdružení Maďarská garda, které podle něj představuje hrozbu
pro celý svět.

Národní strana označila vyjádření Gašparoviče za nehoráznost a nestydaté
vměšování do politiky jiného státu. Stojí to ve vyjádření umístěném na
internetových stránkách strany. Gašparoviče v něm nepřímo nazývá
"pseudohumanistou" a "demoliberálem" s temnou komunistickou minulostí.

Národní gardu založili 28. října v Praze, na mítinku k oslavě vzniku
samostatného československého státu v roce 1918, členové NS. Svou činnost má
zahájit příští rok. Podle NS jde o neozbrojenou složku, která je ovšem založena
na "přísném vojenském principu". Náplní její činnosti má být "pomoc a služba
vlasti". "Je to polovojenská organizovaná skupina, která bude sloužit nejen pro
naše mítinky, ale i pro katastrofy," řekla předsedkyně strany Petra Edelmannová
28. října s tím, že její členové budou pomáhat například při možných budoucích
povodních. Zakládající dekret předala Edelmannová členu předsednictva strany
Michalu Kubíkovi, který se stal pověřeným velitelem sboru.

Za vznikem NG stojí podle NS především tři hlavní důvody: "neschopnost
policie zajistit občanům klid, pořádek a bezpečí, dále rozhodnutí ministerstva
obrany zrušit vojenské záchranné prapory, které byly nasazovány například při
živelních pohromách, a strach z chování menšin a imigrantů".

NS je nacionalistická strana, která je registrována od podzimu 2002.
Ministerstvo vnitra ji původně zaregistrovat odmítlo, strana se ale obrátila na
Nejvyšší soud a ten rozhodnutí zrušil.

NS vystupuje proti Evropské unii a zahraničním přistěhovalcům, kritizuje
plýtvání sociálními dávkami, požaduje zákaz všech drog a obnovení trestu smrti.
Zastává výrazně antikomunistické postoje. NS v minulosti rovněž podpořila
vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka, který čelil kritice za své výroky na
adresu Romů. Čunek Romy pobouřil například svými výroky, že k získání podpory od
státu je třeba se opálit a dělat binec a ohně na náměstích (více
zde...).

Členové NS na sebe upozornili v lednu loňského roku aktivitami poblíž
romského památníku v Letech na Písecku. Chtěli odhalit pomník válečným obětem a
tvrdili, že protektorátní tábor v Letech byl jen pracovní a Romové v něm umírali
na běžné nemoci. Odmítali také, aby se z místa bývalého tábora odstranil
velkokapacitní vepřín (více
zde…).

V loňských volbách do sněmovny NS získala 0,17 procenta hlasů.