Krásná Lípa reaguje na kritiku ombudsmanky: Naše jednání nebylo diskriminační a nevedlo k segregaci romských žáků
Krásná Lípa odmítá kritiku ombudsmanky, která nesouhlasí s jejich současně
nastaveným systémem, ve kterým škola zřídila „romskou“ třídu. Veřejná ochránkyně
práv navštívila Krásnou Lípu na konci května a na základě návštěvy doporučila
městu několik kroků, aby k diskriminaci nedocházelo v nadcházejících letech a
zaniklo tak riziko podání antidiskriminační žaloby k soudu.
Vše začalo začátkem minulého školního roku, kdy si romští rodiče dětí prvních
tříd stěžovali, že trpí diskriminací tím, že je ředitelka Základní školy
v Krásné Lípě, Ivana Preyová zařadila do jedné třídy dle etnického původu. Rodiče
se obrátili na Českou školní inspekci (ČSI), která jejich podezření potvrdila a
mimo jiné poukázala na to, že v „romské“ třídě probíhá nekvalitní výuka. Poté
škola vyměnila pedagoga, avšak stížnosti ze strany rodičů stále trvají.
Problémem se začala zabývat i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
V polovině července
město Krásná Lípa na výtky Šabatové reagovalo. "Naše jednání nebylo
diskriminační a nevedlo k segregaci romských žáků. Rozdělení dětí do tříd bylo
uskutečněno dle předchozí docházky do našeho předškolního vzdělávání. Domníváme
se, že tak bylo učiněno legitimním, logickým a naprosto přirozeným způsobem,
v souladu s platnou zákonnou úpravou,“ uvedlo město.
Mezi doporučení Veřejné ochránkyně práv patří například zlepšit komunikaci
s rodiči žáků, zvolit mediátora komunikujícího s rodiči majoritní společností a
romskými rodiči, zřízení letního doučování, navázání spolupráce a Agenturou pro
sociální začleňování a aby se ve druhém ročníku od 1. 9. 2016 vzdělávalo v každé
třídě nejvýše 6-7 romských žáků.
Zástupci města v dopise ombudsmance tvrdí, že v první třídě bylo 6 dětí se
speciálními potřebami vzdělání (SVP), které výukově selhávaly a neustále se
s nimi řešily výchovné problémy. Speciální pedagog těmto dětem nedoporučuje
prázdninové doučování z hlediska psychohygieny dítěte. Ani navrhované
alternativní vyučování v nových prvních třídách není možné zajistit
z personálních důvodů. Škola také poukazuje na odchod dětí z majoritní
společnosti do jiných škol, kvůli nesouhlasu jejich rodičů vzdělávat se s dětmi
se sociálního vyloučení.
Město Krásná Lípa v reakci na kritiku Anny Šabatové zveřejnilo i
dopis jedné z matek. "Budou omezena práva mých dětí na získání kvalitního
vzdělání v místě bydliště," uvedla matka dítěte z majoritní společnosti Jana
Votápková ve svém dopise adresované ombudsmance.
Podle Votápkové se jedná o snahu pomoci znevýhodněným dětem dohnat
nedostatky, které si romské děti často přináší ze svého rodinného zázemí.
Včlenění romských dětí do alternativní třídy ji přijde násilné pro obě strany.
Starosta se domnívá, že případná antidiskriminační žaloba by neprospěla
klidné atmosféře, kterou se snaží dlouhodobě udržovat. Jako příčinu současného
stavu, ve kterém podle představitelů města romští rodiče projevují malý zájem o
vzdělání svých děti, vidí neúplný a roztříštěný státní systém.
