Koncepce MMR: Supertajní odborníci versus etnobyznysmeni?

O materiálu připravovaném pro ministerstvo pro místní rozvoj jakýmsi údajně
odborným, leč stále tajným týmem lidí, v jejichž čele stojí nový poradce Jiřího
Čunka Josef Baláž, jsme vás v Romano voďi, stejně jako na stránkách
zpravodajského serveru Romea.cz, informovali již v minulém čísle. Tentokráte
jsme chtěli vědět víc.
Opět (tak jako to činíme posledního tři čtvrtě roku neustále) jsme chtěli od
zmíněného ministerstva vědět, kdože z odborníků, kterými se v médiích (například
Otázky Václava Moravce nebo on-line rozhovor idnes.cz) ohánějí ministr Čunek i
jeho poradce Baláž, koncepci řešení problémů deprimovaných částí měst
připravoval. Oslovili jsme vládní Radu pro záležitosti romské komunity, jejíž
někteří členové měli podle slov Jozefa Baláže na pracovním materiálu koncepce
participovat. Samozřejmě jsme otázky položili i ministryni pro lidská práva
Džamile Stehlíkové, aby nám objasnila, proč připravuje Jiří Čunek svoji vlastní
koncepci, když jednu má vládě předložit z titulu své funkce právě ona?

Shrňme si v úvodu fakta a udělejme alespoň trochu jasno v nastalé situaci.
Pro českou vládu je posledních pár let určujícím materiálem, který sama zadává
zpracovat a také schvaluje, Koncepce romské integrace. V minulých letech ji ke
schválení předkládali vládní zmocněnci pro lidská práva, od zřízení funkce
ministryně pro lidská práva se předkladatelem stává Džamila Stehlíková. V
samotném materiálu z minulých období se píše: „Koncepce romské integrace je
zásadním proklamačním materiálem vlády České republiky v oblasti integrace
příslušníků romských komunit. Koncepce romské integrace je periodicky
aktualizována a je vždy přijímána ve formě vládního usnesení. Vláda České
republiky jejím prostřednictvím vytyčuje a defi nuje hlavní směry postupu v
rámci integrace romských komunit.“ Když tedy vezmeme coby bernou minci tento
text, stejně jako fakt, že za tematiku lidských práv a s ní související
postavení menšin v české společnosti zodpovídá Džamila Stehlíková, která pro
vládu zmíněnou koncepci připravuje, není příliš jasné, proč přichází s jakousi
novou koncepcí právě ministr pro místní rozvoj, který mimo jiné proslul ne
příliš lichotivými, politicky a lidsky korektními výroky na adresu romské
menšiny, stejně jako ne zrovna modelovým příkladem ve Vsetíně. Koneckonců ve
Zprávě o stavu romských komunit za rok 2007, kterou vládě předložila ministryně
Stehlíková, se právě Vsetín uvádí coby příklad dezintegrační praxe a pan Čunek
sám Zprávu odsouhlasil. Dnes námitky, proč se právě on „plete“ do záležitostí,
které spadají pod Džamilu Stehlíkovou, odmítá s tím, že nikdo problém sociálně
vyloučených lokalit a v nich žijících Romů neřeší a je třeba s tím začít, a také
tím, že stojí v čele rezortu, jenž by se pomocí regionům s výskytem
deprimovaných částí zabývat měl. To je argument, který mu těžko může upřít.
Vzhledem k jeho některým činům a výrokům by se ale on sám neměl divit, že jím
prezentovaný zatím pracovní materiál vzbuzuje opatrnost v řadách Romů i těch,
kteří se tematikou sociálního vyloučení zabývají. Když o něm hovořil úplně
poprvé, tvrdil, že materiál dostanou k připomínkování členové vládní Rady pro
záležitosti romské komunity, což je v tuto chvíli nejvýše postavený poradní
orgán vlády. Nemá cenu teď diskutovat o jeho možnostech, fungování, způsobu
výběru jeho členů atd., podstatné je, že značná část této vládní rady volá po
odtajnění jmen komise, která Čunkovi jeho materiál pomáhala dle jeho slov
vytvořit a skládá se z odborníků i z řad romské menšiny. Jak pan ministr navíc
zdůraznil například v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, v komisi
jsou odborníci, kteří nepatří mezi etnobyznysmeny, ty, kteří žijí z toho, že
problém vůbec existuje. Jde na jednu stranu o zcela viditelnou snahu snížení
kreditu těch, kteří v dané tematice dosud pracovali a pracují a z nichž část
patří mezi kritiky materiálu o romských menšinách ministerstva pro místní rozvoj
a na druhé straně odmítnutí zveřejnit jména těch, kteří tedy materiál
zpracovali. Na náš mnohokrát opakovaný ofi ciální dotaz se nám konečně podařilo
získat od daného rezortu ofi ciální odpověď, seznam oborníků, po kterém jsme
volali, ale opět neuvádí:

Stanovisko MMR k požadavku na zveřejnění seznamu lidí, kteří se na tvorbě
koncepce podíleli

Na tvorbě koncepce se vedle poradce ministra pana Mgr. Jozefa Baláže podíleli
i lidé, kteří nejsou a nebyli v žádném pracovně právním ani obdobném vztahu s
Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj je povinno, v
souladu s právními předpisy vztahujícími se k ochraně osobnosti a osobních
údajů, ctít vůli spolutvůrců této koncepce, aby jejich osobní údaje nebyly
ministerstvem zveřejněny. Mgr. Hynek Jordán, tiskový mluvčí. A jsme opět na
nule. Sám ministr Jiří Čunek diskusi o odtajnění odborného týmu i nadále odmítá
a říká: „My se máme zabývat tím, co ta koncepce obsahuje a ne tím, že já si tady
tvořím imaginární skupinu, tedy já jsem si to sám napsal, vzal jsem si Roma
Josefa Baláže, magistra, vysokoškoláka, a prohlašuji, že tam mám ještě spoustu
takových lidí, a všichni se ptají, kdo to je? A proč se ptají, kdo to je, tady
existuje koncepce, tu oponujme, o té diskutujme! Lidé, které jsem já si vzal,
nemají ani čas, ale možná ani chuť, ať neřeknu žaludek, aby byli dehonestováni v
těch lokalitách, kde pracují, aby se na ně poukazovalo, to jsi udělal špatně
nebo dobře. Toto je základ, toto je koncepce, kterou musíme rozpracovat. Některé
věci, na nich se určitě dohodneme, ty změníme, ale ptát se na to, proč zrovna
bychom potřebovali vědět, kdo za tím pracuje, to je na nic.“ Možná na nic, ale
víc než logické. Kromě jiného i proto, že koncepce přichází s onou kategorizací
lidí, jíž se Romové obávají nejvíce. V největším, alespoň viditelném, rozporu s
Jířím Čunkem je nyní místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské komunity
Ivan Veselý. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) žádá
omluvu od předsedy sdružení Dženo. Nelíbí se mu slova, jimiž Veselý zhodnotil
plán na řešení situace Romů v Česku. Veselý o omluvě Čunkovi neuvažuje a navíc
zvažuje, že na Jiřího Čunka podá žalobu na ochranu osobnosti. Co tento poněkud
dramatičtější vývoj událostí způsobilo? Veselý prohlásil, že mu Čunkův návrh na
řešení romských problémů připomíná praxi bolševiků a válečného Slovenského
státu. „My to vnímáme jako příklad dobré praxe z klerofašistické dílny
místopředsedy vlády pana Čunka,“ řekl ČTK Veselý. Praxe rozdělování lidí na
základě původu je podle něj nepřijatelná a u řady Romů vyvolává vzpomínky na
holocaust. Jiří Čunek ale tvrdí, že místopředseda vládní Rady pro záležitosti
romské komunity nejdříve materiál ohodnotil jako dobrý základ pro diskusi a
teprve nyní jej tvrdě odmítá. Omluva by měla směřovat podle něj spíše k tvůrcům
koncepce, v tuto chvíli tedy nejspíše Jozefu Balážovi. Jiří Čunek navíc
zdůrazňuje, že materiál je zatím pracovní, je na něm ještě potřeba pracovat a
neměl být původně ještě zveřejněn. Poté, co jej údajně předal Baláž členům
vládní Rady pro záležitosti romské komunity, ale okamžitě získala tuto pracovní
verzi média, a tak přistoupili k jeho zveřejnění. Mimochodem i vy si můžete
současnou verzi (nikoliv defi nitivní) materiálu, který hodlá vicepremiér Čunek
předložit vládě, přečíst. Naleznete ji na stránkách ministerstva pro místní
rozvoj nebo třeba na Romea.cz a řadě dalších serverů. Fakt, že manželka Ivana
Veselého Klára Samková-Veselá obhajuje Marcelu Urbanovou, bývalou sekretářku
Jiřího Čunka, která jej obvinila z korupce a sexuálního obtěžování, vzájemnou
oblibu obou pánů asi nezvýšil, i když profesionalita je profesionalita.
Dala se takováto reakce očekávat? Podle novinářky a členky Strany zelených Lenky
Kučerové ano. Ve svém blogu uvádí, že se dala očekávat především ze strany
etnobyznysmenů. Nevíme, kdo z členů vládní rady pro záležitosti romské komunity
je etnobyznysmen, ale také si myslíme, že se reakce samozřejmě očekávat daly. Z
mnoha důvodů… jsou to již připomínané, budeme-li mírní, tak minimálně poněkud
nešťastné výroky pana ministra, který s materiálem přichází. Pozornost zostřil a
nabízí se úvaha, zda záměrně, sám ministr Jiří Čunek. Proč o materiálu začal
mluvit, když je dle jeho slov ještě velmi hrubý? Proč nepočkal? Někteří Romové
si myslí, že šlo o vypočítaný tah před krajskými a senátními volbami. Uvidíme.
Pokoušeli jsme se v průběhu posledních dvou měsíců oslovit celou řadu osob,
které by se měly dle svého angažování nebo pracovního zařazení k podobě
koncepce, některými lidmi pracovně nazývané ČU-BA (Čunek, Baláž), vyjádřit.
Výsledek jste mohli sledovat na Romea.cz a nyní přinášíme nové odpovědi v tomto
článku. Jen musíme s politováním konstatovat, že například někteří členové
vládní Rady pro záležitosti romské komunity se nehodlají k tomuto tématu
vyjadřovat a problém mají i v případě kauz, jako byla například volební kampaň
Jiřího Šulce (ODS) v Ústí nad Labem (plakáty: Gádžové, makejte,ať se máme líp!)
a další. Pak se jen nabízí otázka, proč v daném poradním orgánu zůstávají.
Pochopitelně víme, že v něm pracují zcela zdarma, ve svém volném čase, dávají k
dobru své zkušenosti a znalosti,ale tento druh angažování s sebou přece nese i
to, že vás média oslovují.
Jozef Baláž již dříve naznačil, že na materiálu pracovali i někteří Romové,
bývalí nebo současní členové Rady pro záležitosti romské komunity. Zeptali jsme
se proto těch současných, zda se tedy oni na koncepci podíleli nebo vědí o
někom, kdo ano. Anna Cínová z Libereckého kraje odpověděla: „Vím pouze o Ivetě
Millerové, která se k tomu veřejně hlásí. O nikom dalším, i když jsem se ptala
dokonce i pana Čunka, nevím. Je to ale tak supertajné, že se nic nedozvíte. Mně
osobně byla spolupráce na koncepci připravované Jozefem Balážem nabízena, ale
nepodílela jsem se na ní. Já osobně bych s panem Čunkem už z principiálních
důvodů pracovat rozhodně nechtěla.“ To, že oslovena byla, ale spolupráci
odmítla, deklaruje i Lenka Balogová z Ústeckého kraje. Současně však přiznává,
že někoho z Romů participujících na koncepci zná, ale neříká jeho jméno. A tak
netlačíme a ptáme se dál Emílie Žigové, která v radě teď zastupuje Annu Pechovou
ze Středočeského kraje. Ta říká: „Nevím, jestli pan Baláž s členy současné rady
spolupracoval. Já jsem ale oslovena nebyla, takže jsem na tom nepracovala.“
Další člen Milan Kováč z Karlovarského kraje odpověděl: „Já osobně o nikom nevím
a jsem navíc přesvědčen, že nikdo z Romů z terénu se pod tohle nemůže podepsat,
jde spíše o alibi pana Baláže. Když se totiž nás v radě ptali, zda a kdo s ním
spolupracuje, nikdo se k tomu nedoznal. Nevěřím tomu, že někdo ze současných
členů se na tom podílí. Myslím, že tím spíše chtějí odvrátit pozornost od toho,
co na MMR opravdu chtějí připravit. Jde jim o to, nás rozhádat, abychom se
navzájem obviňovali ze spolupráce na tomto materiálu.“ Iveta Pape oslovena dle
vlastních slov nebyla a nezná nikoho, kdo by na koncepci pracoval: „A pokud bych
znala, respektovala bych dohodu lidí z pracovního týmu Mgr. Baláže, že jejich
jména nebudou prozatím zveřejňována a že pan Baláž je člověkem, který je pověřen
prezentací a obhajobou koncepce.“ Jihomoravský kraj zastupuje v radě Ivona
Parčiová, jenž tvrdí, že by se sama na materiálu nepodílela a že nezná nikoho,
kdo by na něm pracoval. Cyril Koky ze Středočeského kraje kromě Jozefa Baláže o
nikom také neví a upozorňuje na to, že vládou byla k vypracování koncepce
pověřena jen Džamila Stehlíková. Dle jeho slov jde o materiál MMR, který by
nenazýval koncepcí. Koky dále říká: „Oceňuji snahu, že se snaží pan ministr
posunout řešení na úroveň městských samospráv, protože právě tam Romové žijí, a
je nutné, aby do řešení města zasahovali. Velmi diskutabilní je, aby Romové byli
rozdělováni do tří skupin, protože takové dělení v dnešní době možné není.
Oceňuji ovšem, že chce problém řešit a účelněji využít finance, které na tuto
oblast budou vyčleněny z evropských fondů.“ Koky naráží na problém, který
zmiňují nejčastěji téměř všichni, a to je ona kategorizace lidí na skupiny, a v
té souvislosti určená míra asistence. Připomeňme zjednodušeně, že jde v podstatě
o tři kategorie, první jsou naprosto bezproblémoví lidé, kteří platí nájem,
služby, jsou aktivní, nepobírají sociální dávky. Vojtěch Lavička, další člen
vládní Rady pro záležitosti romské komunity, upozorňuje: „Podmínky pro tuto
kategorii ale nebude splňovat téměř nikdo. Nezapomeňme na sociální propad, do
nějž se celá řada Romů dostala. Nejde jen o ty, kteří žijí v sociálně
vyloučených lokalitách. A tento materiál se hodlá zaměřit na řešení problémů
deprimovaných částí měst, tam z naprosté logiky věci najdete pramálo takových
Romů, kteří by mohli spadat do kategorie jedna. Koneckonců já bych potom
navrhoval, aby se pak uvažovalo i o podobné kategorizace pro Neromy. I mezi nimi
by nálepku jedničky rozhodně nezískala většina. A uvědomme si, jak nepříjemné je
stigma někoho špatného, čili kategorie tři například, do níž by měli spadat lidé
skutečně neplatící, neaktivní a ty bychom přestěhovali do ubytoven s dozorem!“
Rozbití rodinných vazeb je dalším kamenem úrazu. Proč rozbíjet něco, co je vaše
soukromá věc, velmi niterná, co v mnohých ohledech navíc funguje a je
následování hodno. Málo Romů nejdete v ústavech pro seniory, málokteří
sourozenci v romských rodinách spolu nemluví patnáct let, příkladů zneužívání
dcery otcem atd. nejdete stále jako šafránu. Budeme to všechno riskovat jen
proto, aby se lidé nenavštěvovali a nechtěli bydlet u příbuzných? Neexistuje
jiný, sice účelný, ale mnohem chytřejší a ohleduplnější model k fungování rodiny
a dodržování lidských práv? Je tu ale jeden, mnohem zásadnější, fakt. Ministryně
pro lidská práva Džamila Stehlíková byla vládou pověřena k vypracování Koncepce
pro integraci romské komunity. Vláda navíc schválila po mnoha letech také
koncept fungování Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, která
zahájila svoji činnost pilotním projektem ve dvanácti obcích a mikroregionech.
Ministr Čunek ovšem hodlá svoji koncepci nechat také posvětit vládou. K jejímu
vypracování ho však údajně vláda nepověřila. Získá pro ni tedy podporu? A pokud
ano, v jakém vztahu oba materiály budou? Stane se Agentura pro sociální
začleňování jen jakousi servisní agenturou, přestože její ambice byly a jsou
jiné?

Zeptali jsme se přímo ministryně Džamily Stehlíkové.

Jaký máte názor na koncepci MMR?

To je koncepce bydlení. V podstatě bydlení je oblastí, za kterou odpovídá MMR,
stejně tak jako za školství odpovídá ministerstvo školství. MMR mělo za úkol
připravit koncepci v oblasti bydlení, což také připravilo, ale stále se nejedná
o finální verzi. Ministr Čunek již avízoval připravenost ke změnám, stejně tak i
zástupci Rady vlády pro záležitosti romské komunity, se kterými se ministr
sešel, avízovali některé části koncepce, které se musí přepracovat. Pan ministr
se tomu rozhodně nebrání a míníme o tom debatovat na zasedání rady vlády. Musíme
ale počkat, až zpracují své části koncepce ještě ministerstvo práce a sociálních
věcí a také ministerstvo školství. Jde o oblasti důležité pro vypracování
koncepce, kterou mám vládě předložit já. Bez vzdělání a práce není možný pokrok
vpřed. Cílem je, aby rodina dosáhla na to odpovídající bydlení a aby měla určitý
příjem, k tomu je potřeba vzdělání a zaměstnanost.

Pan Čunek prohlásil, že svou koncepci předloží vládě samostatně. Nevnímáte
toto jako určitou dvojkolejnost? Neměla by být koncepce pana Čunka součástí té
vaší romské koncepce a být vládě předložena jako jeden materiál?

Já budu koncepci překládat jako jeden materiál, na to je i usnesení vlády ČR
a tím já se musím řídit. Co chce předkládat pan ministr, se musíte zeptat jeho a
ne mě! Já nevím, co má v plánu a co vláda schválila, ale nevzpomínám si, že by
takové usnesení vláda měla. Nicméně, to je otázka na něj a není korektní, aby
jeden z ministrů tomu druhému říkal, co má a co nemá předkládat do vlády. Já
rozhodně musím předložit celkovou koncepci. V té, co předložím, jsou
pochopitelně aspekty kulturní identity. V té má samozřejmě značný podíl i
ministr kultury. Spolupracujeme společně na podpoře kultury, je tam podíl i
dalších rezortů. Kromě jiného i otázka Hodonína u Kunštátu nebo Letů u Písku.
Problematika je daleko širší. Mým úkolem je koordinovat a předkládat koncepci
pospolu. Materiál nemůže být pouze o bydlení. I když bydlení, musím uznat, je i
v Evropě velký problém. Ve vzdělání se dělají pokroky a já věřím, že i v oblasti
zaměstnanosti se pokroky co nejdříve objeví, protože spolupracujeme se Světovou
bankou a myslím si, že stoupající úroveň vzdělanosti přinese větší zaměstnanost.
A také bude schválen Antidiskriminační zákon. Určitě bych byla ráda, kdyby se v
koncepci kladl větší důraz na sociální bydlení a kdyby se tato část více
posílila.

V jaké fázi je příprava Koncepce integrace romské komunity a kdo se na
jejím vytváření podílí?

Ono je to standardní, nejde o vytváření. Koncepce se opírá o tyto pilíře:
lidskoprávní, kulturní, etnický, sociálně ekonomický. Teď výrazně posilujeme ten
sociální pilíř a nejenom bydlením, ale i Agenturou. Musíme tam začlenit všechny
nové postupy, které vznikly v posledních letech, jimiž opravdu začleňujeme na
sociálně-ekonomické úrovni. Musíme tam promítnout evropskou koncepci integrace,
protože si musíme uvědomit, že jde vůbec o největší minoritu v Evropě, a to
nejen u nás, a propojit to s našimi sousedy především z východní centrální
Evropy a západního Balkánu. Tyhle věci je potřeba do toho zakomponovat a
standardně to dělá můj tým, tzn. kancelář a Agentura, která bude psát tu část
sociálně-ekonomického začleňování. Dále máme externisty, mohu jmenovat paní
Ivetu Pape, Czeslawa Walka a Jaroslava Marouška. A pak se na tom budou podílet
zástupci čtyř rezortů, kteří budou nejen připravovat složku, ale budou přímo v
týmu, kde se bude připravovat finální verze koncepce. Nebráníme se kultuře a
financím, ale jejich zástupci v tom úzkém týmu připravujícím Koncepci romské
integrace nebudou. Dalšími klíčovými lidmi budou odborníci z Rady vlády pro
záležitosti romské komunity, to jsou vlastně občanští členové. Koncepci musí ve
finále schválit hlavně Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Nemůžeme
připravovat něco pro Romy bez Romů. Právě proto máme zřízenu tuto radu, která
schvaluje vše, co se týká romské problematiky. Rada například schvalovala
několikrát koncepci, která šla za Agenturu. A také dostává ob jedno zasedání
všechny zprávy z nových projektů. Chceme udělat v tomto roce dva workshopy pro
zástupce obcí, romské komunity, občanských sdružení, koordinátory, odborníky a
zástupce veřejnosti. Plánujeme jedno zasedání koncepce v příštím roce, kdy se
budeme věnovat té evropské části a která bude navazovat i na naše předsednictví
v EU, protože k tomu přizveme partnery z evropských zemí. Tu koncepci už
pochopitelně budeme mít v příštím roce připravenou a snad i schválenou Radou
vlády a budeme tak mít možnost prezentovat ji. Čekáme od toho zpětnou vazbu a
posílení evropských vazeb. Workshop bude probíhat tak, že se vytvoří pracovní
skupiny a jasně si řekneme otázky, které tam patří a které naopak ne. Budeme
vycházet z materiálů, které dostaneme od pana Čunka, od pana Lišky, pana Nečase.
Já osobně budu podporovat, aby tam bydlení bylo zastoupeno v co největším
aspektu. Pak samozřejmě budeme debatovat, jakým způsobem tam bude bydlení
zastoupeno. V koncepci předložené Jiřím Čunkem je prezentováno bydlení široce a
nám se to líbí. Dostali jsme tento návrh jako první, ministr přišel osobně za
radními. Koncepce romské integrace se bude prezentovat v březnu jako hotová věc.
A proto chceme, aby se do toho zapojilo co nejvíce lidí. V co nejkratší době
zveřejníme termíny workshopů.