Kocáb: Starost o chudé mám už od dětství

V rozhovoru týdne v Lidových novinách hovořila s Michaelem Kocábem Renata
Kalenská. Chci víc žen v politice, vyřeším Lety a Hodonín a kandidatuře na prezidenta
se nebráním, říká Michael Kocáb.

LN: Michal Horáček o vás říká, že jste homo politicus, prožíváte
politiku, chcete v ní být, rajcuje vás to. Rajcuje vás politika?

Má velkou pravdu. Je to velmi chytrý kluk a zná mě dobře. Mě to rajcuje. Jsem
sice v první řadě muzikant, ale politika mi nedá spát. Došlo mi to, když jsem
skončil u Václava Havla. Najednou jsem se přistihl, že celé noci koukám na
jednání parlamentu. Myslím, že jsem byl jediný občan v tomhle státě.

LN: Říkal jste si „já bych tam chtěl být“?

Ne, to ani náhodou. Naopak jsem tam nechtěl být. Vždy jsem si kladl vyšší
mety. Říkal jsem si: „Poslancem jsem už byl, to už nechci. Když tak ministr.“
Ale v duši mi jelo, že se to stejně nikdy nemůže stát. A když teď nabídka
přišla, sice jsem trochu váhal, ale když jsem si prošel agendu lidských práv,
byl jsem úplně nadšený. Co bod, to nějaká dobrá věc.

LN: Když vám zelení nabízeli kandidaturu do Senátu, taky jste váhal. A
dal jste si podmínku – že prioritou pro vás bude bigbeat.

No! A tuhle drzou podmínku jsem si dal i teď v případě ministra. Ale už ne
tak, že to bude mou prioritou. A dal jsem si ještě jednu drzou podmínku – že
nevstoupím do Strany zelených. Prostě v době předsednictví EU hrát nebudu. Je
tady tolik práce a já si nemůžu odskakovat někam na koncerty.

LN: Takže jste rušil koncerty?

My jsme naštěstí tak jako tak měli v plánu začít koncertovat až v červnu. To
mi teda vyšlo úplně skvěle! Během léta bych rád jel na festivaly a na podzim
budeme koncertovat. Před volbami do Poslanecké sněmovny už bude trošku jiná
situace…

LN: Nebudete hrát v předvolební kampani zelených?

To jsem odmítal už v minulosti. Já bych ještě zahrál, ale naši muzikanti to
nemají rádi. Takové jakoby politické posluhování… Ale je fakt, že vedení SZ se
ke mně chová férově… Asi bych nenašel moc argumentů proto, že je z
trucovitosti odmítnu. Jeden koncert před volbami do sněmovny bych pro ně klidně
i zahrál. Uvidí se.

LN: Horáček odmítá jít do politiky. Vadí mu prý každá parta, od té je už
blízko k partaji… Jak se cítíte v Topolánkově partě?

Sám jsem vám tu otázku chtěl navrhnout! Vláda pro mě je veliké překvapení.
Ministři pracují za pět lidí. To je tak neuvěřitelný objem práce, že se člověku
zatmívá před očima! Při prvním nárazu máte pocit, že musíte okamžitě utéct. A k
tomu jsem narazil na až dojemně přátelský přístup ze strany ministrů. Očekával
jsem, že se budou chovat spíš povýšeně… Ale oni sami přicházejí s návrhy, jak
pomoci. Tak například hned při prvním zasedání vlády ke mně přišel Kalousek a
zabředl se mnou v problému Hodonína a Letů, že prý by mi třeba pomohl… A k
dnešnímu dni se dá říct, že jsme se s Kalouskem domluvili na spolupráci ve věci
Hodonína.

LN: Domluvili jste se, že na Lety nejsou peníze, ne?

Právě že ne, to je novinářská kachna. Sotva jsme to domluvili, už ke mně
přišel Gandalovič a otevřel Lety. A to všechno na první vládě! Varoval mě, že to
bude drahé, sedm set, osm set milionů… A odhadli jsme to na ztrátu čtyř set
pracovních míst, která jsou vázána na kombinát v Letech. Včera jsme nad tím s
Gandalovičem seděli večer dvě hodiny. Výsledkem je, že on mi zas pomůže s Lety.
Ale ani jeden z těchto případů nechci prozrazovat.

LN: Naznačte.

Hodonín bych chtěl řešit jako mezinárodní informační centrum holokaustu. Lidé
tam budou přijíždět třeba na pár dnů a studovat to…

LN: Tak to asi budou spát v hotelu, který na místě bývalého tábora
funguje.

No to je právě ta šance šikovně všechno vymyslet! Je to tam pěkné… Nechci
říct, že to pro ně bude přímo rekreace, ale těm lidem tam bude dobře. Je to
uprostřed krásné přírody… O těch Letech ještě musím mluvit s několika dalšími
lidmi, kteří na tom delší dobu dělají. Tohle je jen moje a Gandalovičova
pracovní verze. Zatím ale vidíme řešení, že bychom tam postavili něco jako
lidický pomník, který bychom oddělili od kombinátu nějakým valem nebo živým
plotem.

LN: Počítáte tedy s tím, že vepřín zůstane.

Ale on je jinde. Lidé často mají za to, že ten vepřín stojí na místě tábora.
Tam se řeší ten zápach, ale tábor je naštěstí vedle.

LN: Tak živým plotem zápach nevyřešíte.

Já vím. Ale kdybychom rušili vepřín, uděláme víc zla než dobra. To je
citlivé, zbavovat lidi práce. My se musíme starat i o tu většinovou populaci.
Nejen o menšiny. Aby samou starostí o menšiny neutrpěla většina. I ta má svá
práva. Takže první etapa bude udělat v Letech památník, vybudovat příjezdy,
parkoviště… A zatím nechat vepřín. A ve druhé etapě bychom vepřín zrušili.

LN: Druhá etapa by byla ještě za této vlády?

To třeba taky, ale to už se dostáváme k informacím, které si zatím musím
nechat pro sebe.

LN: Džamila Stehlíková řekla, že Romové nejsou obecně palčivý problém a
za dva roky nelze udělat viditelný krok.

Ona vycházela z toho, že tenhle problém sedm set let nikdo neřešil. Ale
založila agenturu pro sociální začleňování a to je základ. Jenže prochází
problémy, krizí důvěry… Romové měli obrovské očekávání a agentura se nerozjela
tak, jak čekali. A oni tomu přestali věřit. Agentura musí začít fungovat a
čerpat evropské dotace. Čeká na nás nějakých sto milionů. Už jsem vyhlásil
výběrové řízení na nového ředitele… Když jsem sem přišel, ne že bych na to byl
hrdý, možná je to úplná blbost, ale můj první pocit tady byl: „Mnoho výzkumů,
mnoho analýz, mnoho záměrů, a málo konkrétní práce.“ Prostě jsem řekl, že tu moc
šustí papír. Teď trošku měním názor, protože ono se to skutečně musí řešit
takzvaně systémově. Je nutné rozpohybovat tu agenturu a začít čerpat fondy EU,
ze kterých budou neziskovky financovat potřebné projekty. V současnosti je ale
situace taková, že projekty neexistují a tyto neziskovky krachují.

LN: Další vaše agenda je gender. Podle Stehlíkové se u nás o rovnosti
mužů a žen mluví jen v ironické rovině. Když s tím neudělala nic žena
Stehlíková, co s tím uděláte vy? EU už nás za nedodržování směrnic odsoudila…

Gender mě baví a těším se na to…

LN: Vy jste feminista?

Já nevím, jestli chlap může být feminista… Nejsem feminista. Ale mám pro to
velké pochopení. A jako chlap budu mít výhody. Chlapovi se tyhle věci říkají
snáz než ženám. Nepůsobí u toho hystericky a není podezřelý, že si přihrává.
Chci, aby bylo víc žen v politice. Když jsou tam totiž osamocené, mají
přirozenou tendenci – i když ji popírají – vystupovat jako chlápek v sukni.
Kdyby jich tam bylo více, o své pozici by se ujistily a mohl by se tam konečně
objevit ženský prvek. Myslím laskavost, mateřské prizma…

LN: Laskavá Němcová, laskavá Kuchtová, laskavá Jacques…

Já vím… Ale až jich tam bude víc, přestanou se chovat jako chlapi.
Nedovolil bych si navrhovat kvóty. Ale chci debatu o pozitivní diskriminaci
otevřít. Chcete-li komukoli pomoci, vždy je to přece pozitivní diskriminace!
Celý svět na tom stojí! Každé milosrdenství je pozitivní diskriminace. Já bych
udělal to, co Američané. Řekl bych, že na každou vysokou školu musí každý čtvrtý
student být Rom nebo třeba Vietnamec. Hned by vznikla romská inteligence.

LN: A co romské kvóty v politice?

No samozřejmě! To je jedna z věcí, které bych chtěl taky otevřít.

LN: Václav Klaus vrátil do sněmovny antidiskriminační zákon. Chystáte v
něm změny?

Buď projde takhle, nebo spadne pod stůl. Proto si nechám vypracovat
srovnávací analýzu našeho zákona a návrhu ČSSD. Uvidíme, v čem je ten náš tak
špatný.

LN: I Stehlíková řekla, že není příliš kvalitní – ale čas prý tlačí, a
tak se musíme spokojit s tím, co leží v parlamentu.

No, ČSSD vyčítá, že náš návrh je měkký. A Klaus vytýká opak.

LN: Aby se vám ta srovnávací analýza neprodražila. Za neexistenci zákona
nás penalizuje EU a pokuta začne narůstat o desítky tisíc eur denně.

Zatím musíme jen uhradit náklady soudu. Ale za měsíc začne nabíhat penále.
Pak to budou veliké peníze. Příští měsíc chci s ombudsmanem Motejlem ve sněmovně
rozvinout velkou přesvědčovací akci…

LN: Máte nějaký grif na poslance, jak je přesvědčit? Stehlíková řekla, že
když jste dokázal vyjednávat se sovětskými generály, poradíte si i s českými
poslanci…

Ten grif je ten, že většinu z nich znám dvacet let, s kdekým si tykám a s
kdekým z nich mě pojilo přátelství. Například s Davidem Rathem. My jsme spolu
zakládali svého času i stranu. Ve sněmovně mě předchází pozitivní pověst kvůli
tomu odsunu, takže když tam teď bloudím, narážím na docela přátelské obličeje. O
tomto zákonu jsem už jednal s Čurdovou, což bylo příjemné. Jednal jsem o tom už
i s Rathem.

LN: A vnímáte třeba u Ratha za ta léta nějakou změnu? Když jste
kandidoval do Senátu, tak vás hájil. Zatímco pro Paroubka byl jeden Kocáb
jednotka hlouposti.

Ano. A když jsem mluvil s Rathem teď, tak mi připadal stejný jako tenkrát.
Musím se ale začít orientovat v tom, co je jen hra a co z toho je myšleno vážně.
Vidím tu nevraživost mezi ČSSD a ODS. Dal jsem si ale do vínku, že lidská práva
nejsou ani levá, ani pravá, ani barevná. Můžu se domluvit se všemi.

LN: Když máte tak dobrou vyjednávací pozici, chtěl byste Topolánkovi
pomoci s radarem?

Chtěl bych. Ale mně jako Kocábovi teď všechno hraje do ruky. Po nástupu Obamy
radar už problém není. To Američané ho teď problematizují. My jsme potřebovali
projevit solidaritu. Svoji „spolehlivost“ jsme už ukázali, když vláda na radar
kývla. Už můžeme mít čisté svědomí. Jestliže Obama nebude radar považovat za
nutný, no tak ať není!

LN: Kdyby se ovšem Obama rozhodl na radaru spolupracovat s Ruskem, vy
byste byl proti.

Ruskou botu tady nestrpíme. To jsem zakázal osobně. Myslím vojenskou botu.
Holínku.

LN: A to jste zakázal na vládě?

Vtelevizi. Řekl jsem, že to nepřipadá v úvahu. To prosadím. Radar je za námi,
to ať už si řeší Obama.

LN: Jste pro Lisabonskou smlouvu?

Ano. Tady mám blíž k ČSSD.

LN: Četl jste ji?

Ještě to cítím jako dluh. Nečetl jsem to celé, jen jsem to přelétl.

LN: Zatím se neví, jak byste ve vládě hlasoval třeba v otázce privatizace
zdravotních pojišťoven.

To se u mě neví, protože na to nemám úplně jasný názor. Mám jasný názor třeba
u poplatků – jsem pro. Už to ale tak jednoznačně nevím u důchodců. Proč bychom
jim to vlastně nemohli odpustit? Když na to máme? Kdybychom na to měli, tak
zdravotní péči můžeme mít zdarma všichni, ne? Nakonec i jídlo by mohlo být
zdarma.

LN: Zatím máme jen na to, aby poslanci měli zdarma MHD.

Přesně. Já bych to teda zrušil.

LN: Jste spíš napravo, či nalevo?

Já jsem havlovec. Když už mě ale chcete zařadit, stojím ve středu. S přesahem
napravo v oblasti daní, poplatků, školství. Všechno něco stojí. Myslet si, že
pečení holubi lítají do huby, tak to fakt ne. To je nedorozumění, které sem
naimportoval Vladimir Iljič Lenin, ale sám přišel na to, že je to nesmysl. No, a
co se týče sociální ohleduplnosti, tam se cítím víc nalevo. Mám starost o ty
chudé… Tu jsem měl už od dětství.

LN: Tuto větu vám asi omlátí o hlavu kritici, kteří vám pořád připomínají
Trend. I když vás soud očistil, zdá se, že už vám to nikdo neodpáře. Třeba
Paroubek.

To je folklor. Já jsem tam nezpronevěřil ani padesát halířů. Já jsem úplně
nevinný. Úplně! Takže tyhle útoky se mě vlastně nedotýkají. Navíc peníze, které
jsem z Trendu získal, jsem dal na dobročinnost.

LN: To dnes musíte mít radost, že jste je dal do Literárních novin, které
budou plátkem ČSSD.

Ne, ty prachy nepůjdou do Lidového domu. To je v pohodě. Je to na účtě nadace
a Literárky se platí z úroků. A začne se z toho platit něco jiného. Zůstane to
na rozvoj literatury.

LN: Nechcete už přiznat, že chcete být prezidentem?

No, to nemůžu přiznat. Mám ale neupřímně tvrdit, že prezidentem být nechci?
Každý politik by chtěl být prezidentem. Ale žádný to nepřizná. Přiznám se, že mě
ta myšlenka lechtá. Když o tom teď mluvíme, tak to řeším. Ale nechodím tu a
nekouši si nehty, jak bych to zařídil. Kdybych byl jako ministr úspěšný a větší
část obyvatelstva mě navrhla… A kdyby chtěl kandidovat někdo, o kom si myslím,
že by byl špatný…

LN: Jiří Paroubek?

Nechci teď nikoho osočovat, protože potřebuju být se všemi zadobře, abych tou
sněmovnou vůbec něco protlačil. Navíc jsme si s Paroubkem řekli, že spolu
uděláme příměří. Když se se všemi hned rozhádám, rovnou můžu jít pryč. To víte,
že mě tu občas svrbí jazyk a chtěl bych útočit. Ale to by dopadlo katastrofálně.
Řeknu vám, někdy mám chuť napálit to těm komoušům…

LN: Ostatně to se o vás ví, že je srovnáváte s nacisty.

Já nevím, jestli mám ten svůj drsnej rockovej přístup přenést do politiky…
Poškodil bych vládu. Já dokážu bejt tvrdej… No, ale politickou kulturu bych
tím nezlepšil, takže si dám pusinku na zámeček.

LN: Nicméně na prezidenta byste kandidoval.

Kdyby byla přímá volba a lidé by si to přáli, tak bych do toho šel..