Kocáb: Na funkci jsem nikdy nelpěl a nelpím, ale hru na vynucenou dobrovolnou rezignaci hrát nehodlám

Včera v odpoledních hodinách jsem se setkal s premiérem Petrem Nečasem. Od
schůzky jsem očekával alespoň základní nástin budoucího chodu či existence SLP
(Sekce pro lidská práva) při Úřadu vlády. V úvodu jednání mi pan premiér
poděkoval za vše dobré, co jsem pro ochranu lidských práv v ČR udělal a vyzval
mne, abych k 15. nebo 30. září na svoji funkci rezignoval. Svůj návrh
nezdůvodnil mojí nekompetentností, či zásadními rozdíly v pojetí ochrany
lidských práv, ale plány na restrukturalizaci SLP, se kterými bych, dle jeho
názoru, asi nesouhlasil. Zároveň mne však ujistil, že post zmocněnce zůstane
zachován a poradní orgány vlády, které jsem měl v gesci, také, i když s možnými
drobnými úpravami a že hodlá pokračovat i v projektu „Agentury“ i na přípravě Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Zopakoval jsem panu premiérovi, že mi jde výhradně o zabezpečení lidskoprávní
agendy a ne o svoji funkci, na které jsem nikdy nelpěl a nelpím a svoji
rezignaci jsem přislíbil. V následné SMS (16:50) jsem ho požádal ještě o jednu
schůzku, nebo telefonát k projednání některých dalších okolností mého odchodu.

Velmi mne proto zarazila včerejší informace mluvčího vlády Martina Kupky, že
premiér Nečas moji rezignaci na funkci zmocněnce přijal. Chápu, že se často v
politice stává přání otcem myšlenky, ale úřad vládního zmocněnce pro lidská
práva si nedůstojnou hru na vynucenou dobrovolnou rezignaci nezaslouží.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Kocáb odmítá tvrzení mluvčího vlády, že rezignoval

Pokud má premiér Nečas jinou koncepci ochrany lidských práv, je možné to vyřešit
jinak. Pan premiér mi mohl tyto nepřekonatelné rozpory sdělit, nebo navrhnout
vládě mé odvolání s transparentním odůvodněním tohoto záměru. Z mnoha mých
veřejných prohlášení z minulého týdne je možné vyvodit, že jsem se k rezignaci
bezprostředně nechystal. Odchod z funkce zmocněnce pro lidská práva je pro mě
otázkou odpovědnosti ke kontinuitě mnohaleté práce mých předchůdců i všech
pracovníků SLP a především k zabezpečení nediskriminačního prostředí, ochrany
ústavních práv jednotlivců i znevýhodněných skupin obyvatelstva a plnění
mezinárodních smluv v oblasti lidských práv. Navíc jsem z vlastní iniciativy
pozval pana Romana Jocha, premiérova poradce, na 8. září 2010 na osmihodinovou
návštěvu s cílem změnit jeho nepodložená a často nepravdivá tvrzení o opatřeních
ochrany lidských práv a činnosti SLP a přesvědčit ho o důležitosti agendy
vládního zmocněnce pro lidská práva, již zlehčuje. Pochopil jsem premiérův
politický zájem, abych mu jeho problém s lidskými právy ulehčil rezignací a
chtěl jsem mu i vyhovět. Ale rezignace na jakoukoliv funkci má i formální
náležitosti (byl jsem jmenován usnesením vlády a dle mého názoru a jednacího řádu vlády by moje rezignace měla být podána
prostřednictvím premiéra vládě ČR písemnou formou a vláda by ji měla vzít na
vědomí) a ohlásit moji rezignaci do médií dříve, než z mé vlastní vůle skutečně
proběhne, považuji za nesolidní, stejně jako slova premiéra Petra Nečase o mé
údajné lásce k funkci.

KAM DÁL?

Nečas se s Kocábem setkat už nehodlá, chce, aby rezignoval

Kocáb odmítá tvrzení mluvčího vlády, že rezignoval