Kocáb chce proti vyloučení bojovat podporou konkrétních rodin

Zejména podpora konkrétních jedinců a rodin je jednou z hlavních myšlenek
strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou dnes ministr pro lidská práva
a menšiny Michael Kocáb na jednání vlády předal ministrům. Strategie počítá se
snahou o větší zapojení romských dětí do základního školství, podporou rozvoje
funkční gramotnosti a pomoc Romům nalézt zaměstnání. Kocáb to dnes po jednání
vlády řekl novinářům.

Na základě kritické analýzy charakterizuje Strategie
sociální vylučování jako závažné narušení soudržnosti české společnosti a
ukazuje na jeho závažné makroekonomické, společenské a regionální důsledky.
Strategie dokládá naléhavost zásadních kroků v této oblasti, kde nelze očekávat
spontánní vyřešení problému, ale naopak další zhoršování a vyhrocení problémů
pro celou českou společnost. Závažné je, že sociální vyloučení má etnický až
rasový obsah, zasahuje podstatnou část romské menšiny, je spojeno s expandující
kriminalitou, vytváří rizika etnických konfliktů a podhoubí extremismu.

Strategii pro Kocába vypracovali odborníci Ivan Gabal ze společnosti GAC a Petr
Víšek ze sdružení Socioklub, kteří se romskou problematikou dlouhodobě zabývají.
Podle Gabala představují celkové náklady na řešení situace vyloučených lokalit
pro státní rozpočet každým rokem zátěž 16 miliard korun.

Podle analýzy ministerstva vnitra je v Česku asi 300 vyloučených lokalit; žije v
nich asi 80.000 lidí. Sociální vyloučení se přenáší z generace na generaci.
Romské děti mají oproti ostatním jen poloviční šanci na úspěšné ukončení
základní školy a ještě horší vyhlídky na získání kvalifikace a zaměstnání.
Školám se dosud nedaří silné sociální znevýhodnění překonat a zlepšit vyhlídky
dětí z vyloučených romských rodin. Ve školství však strategie zdůrazňuje jeden
ze dvou hlavních nástrojů změny.

Kocábova strategie je založena na zacílení podpory do konkrétních míst a
konkrétním lidem ve spolupráci s obcemi. Strategie navrhuje selektivní
diferenciaci podpory v závislosti na spolupráci jak vůči jednotlivcům a rodinám,
tak vůči samosprávám a obcím, na místo plošného a kolektivního přístupu.
Zdůrazňuje potřebu řešit příčiny vyloučení a budoucích problémů a nikoliv jen
jejich důsledky. To se týká zejména zesilování tlaku k plnění běžných standardů
a povinností ve výchovné, sociální, vzdělávací i pracovní sféře, včetně sankcí a
vytvoření podmínek pro prostorovou mobilitu nabídkou levného sociálního bydlení. "Pro úspěch navrhované strategie je
důležité to, že podpora investic do komplexního strukturálního rozvoje dotčených
regionů se musí týkat všech obyvatel a neomezovat rozvojové impulzy pouze na
romskou populaci a lokality," konstatoval Kocáb.

Úkol vypracovat strategii boje proti sociálnímu vyloučení Kocábovi uložila v
březnu předchozí vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS); Kocába jako jediného z
členů bývalého kabinetu angažoval současný premiér Jan Fischer. Nový plán by měl
pomoci lidem ve vyloučených lokalitách a zabránit nárůstu aktivit extremistů
zaměřených proti Romům i dalším menšinám.

Finanční náklady integrační
strategie budou zlomkem současných mandatorních výdajů na stabilizaci a tlumení
problémů, budou rozložené v čase a jejich integrační efekty budou přímo snižovat
mandatorní výdaje. V tomto smyslu je integrační strategie investicí do budoucího
snižování dnešních masivních výdajů. Navrhovaná strategie respektuje pohled
české veřejnosti, její očekávání i představy o postupu.

Realizace strategie by měla přinést obrat v horizontu do 5 let a v horizontu
10 let snížení počtu vyloučených o cca 20-30%. Kocáb novou strategii zašle do připomínkového řízení spolupracujících úřadů,
které potrvá zřejmě do března. Poté vláda rozhodne o dalším osudu materiálu.