Kocáb: Česká veřejnost odmítá pozitivní diskriminaci, neví ale proč

Většího zastoupení žen v politice lze dosáhnout vyvrácením stereotypů, o něž
se opírá argumentace proti podpůrným opatřením pro umožnění ženám převzít větší
díl politické moci („kvótám“). Nejznámější z argumentů jsou, že politika je
tradičně mužské pole působnosti, že ženy nemají o veřejnou správu zájem. Uvádí v
tiskové zprávě ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.

Vysloveně proti podpoře pro ženy v politice jsou také argumenty, že je
svobodnou volbou ženy či muže jít nebo nejít do politiky, že svobodné volby pod
dohledem nezávislých médií vyberou ty nejkvalitnější kandidátky a kandidáty, že
ve stranách jsou rovné šance prosadit se na kandidátní listiny, že kvóty jsou
zásahem do svobody každého prosadit se jen svými schopnostmi a podobně.

Politika dnes ale rozhodně netrpí nezájmem žen. Lidovci mají ve svých řadách
53 % žen, ostatní strany jen o několik procent méně. Pravdou je, že ženy čelí
výrazným překážkám ve vnitrostranickém boji, které jim znemožňují karierní růst.
Fungování stran si totiž muži utvářejí na míru. Neformální jednání a domlouvání
podpory při nominaci na kandidátní listiny či do vedení stran probíhají do noci,
po hotelích a v golfových klubech. Ženy, které nyní v politice jsou, velmi často
přejímají myšlenková schemata mužských kolegů, aby se v prestižní společnosti
udržely. Taková ženská politika ale není pro osmdesát procent žen atraktivní.
Tradičními překážkami pro ženy v politice jsou i společenské předsudky a to, že
přebírají z velké části starost o rodinu.

„Výsledkem je, že 170 mužů a pouhých 30 žen v poslanecké sněmovně rozhoduje o
rozpočtu, o dopravních investicích, o vzdělávání a zdravotní péči, o kultuře i
lidských právech. Výsledkem je přibývání vyhřívaných trávníků na fotbal a jiné
míčové sporty. Azylové domy se přitom zavírají a množství nízkopodlažních
tramvají ve městech se nikterak výrazně nezvyšuje,“ řekl ministr Michael Kocáb.
„Debata o vyrovnávacích opatřeních pro vstup žen do politiky je u nás rámována
myšlenkovým klišé: kvóty a pozitivní diskriminace jsou chybné nástroje, které
podvazují svobodu, jsou sociálním inženýrstvím. Já to klišé vyvracím. Bez jejich
zavedení bude ostudně nízké zastoupení žen v české politice trvat ještě desítky
let. Pozitivní diskriminace jako jediný neekonomický nástroj státu jak řešit
nerovnosti se osvědčila v natolik tradiční demokracii, jako jsou USA, výsledky
jsou jasné, ministr obrany Powell, ministryně zahraničí Rice a prezident Barack
Obama. Česká společnost ji odmítá, ale neví proč,“ dodal ministr.