Khamoro 2017: V Knihovně Václava Havla se diskutovalo o postavě Roma v literatuře
V rámci světového romského festivalu Khamoro, který podevatenácté pořádá organizace Slovo 21, se v úterý večer v knihovně Václava Havla uskutečnila další část doprovodného programu Gavoro věnovaného nejen romské literatuře.
Na téma postava Roma v literatuře debatovali romští a neromští spisovatelé v čele s Jáchymem Topolem, Kateřinou Sidonovou, Janou Hejkrlíkovou a Ilonou Ferkovou. Moderace debaty se ujala autorka konceptu doprovodného programu Gavoro Karolína Ryvolová.
Hlavní tváří literárního programu byla po celou dobu festivalu Ilona Ferková,neteř spisovatele Andreje Gini a jedna z průkopnic romsky psané literatury u nás. Romsky začala psát po setkání se zakladatelkou romistiky a mentorkou mnoha romských autorů Milenou Hübschmannovou. Inspiraci pro svá díla Ferková čerpá z reálných životních situací dnešních Romů. Ne jinak tomu je také v poslední povídce z cyklu Kaštánek, která během večera v Knihovně Václava Havla zazněla.
Příběhy Ilony Ferkové propojuje postava romského bezdomovce přezdívaného Kaštánek, který svými příběhy v herně na malém městě baví místní štamgasty. Jak trefně poznamenal Jáchym Topol, postava, která by se dala zařadit po bok Enšpígla či Hloupého Honzy. Šestidílná povídka je zdarma ke stažení na stránkách nakladatelství Kher, které se specializuje na elektronické vydávání romské literatury.
Podle programového ředitele Knihovny Václava Havla, básníka, prozaika a žurnalisty Jáchyma Topola jsou romští hrdinové v české literatuře neustále v zajetí klišé pocházejícího z doby romantismu: charakterizováni svou živočišností, nespoutaností a vášní. PřiznaI se, že ani on neodolal a v jeho poslední próze Citlivý člověk se romská postava založená na těchto stereotypních základech najde. Jak ale upozornila Jana Hejkrlíková, někteří dnešní Romové, zejména Sintové, mohou skutečně svým vzezřením odpovídat našim romantickým představám o Romech, a proto by je Jáchymu Topolovi odpustila.
Během debaty také zazněla ukázka z prózy Jakub spisovatelky, překladatelky a výtvarnice Kateřiny Sidonové, která se právě postavu Roma ve svém díle pokusila odetnizovat. Závěrem zazněla nejnovější povídka Ve vlaku Jany Hejkrlíkové, která vznikla také díky literárnímu workshopu určenému romským ženám. Jak se totiž ukazuje, v poslední době jsou to právě Romky, jež drží onu pověstnou zdviženou rukavici a posunují romskou literaturu směrem do budoucnosti.
Debatující se shodli, že romskou literární postavu a její vyjadřování definuje určitá strohost, která je důsledkem potřeby romských autorů dobrat se podstaty lidských povah, vztahů a citů, a to bez zbytečných popisů, s nutností některé souvislosti si zkrátka domýšlet. Částečně je však tento styl ovlivněn i vlastnostmi romštiny, jazykem, který je charakterizován výpustkami a jehož jedinou funkcí, s výjimkou posledních padesáti let, kdy existuje psaná romština, byla komunikace tváří v tvář opírající se o výraz a gesta mluvčích.
Večer svým vystoupením zpříjemnila Jana Hejkrlíková s dcerou Janou, které za kytarového doprovodu Jiřího Vidimského zazpívaly tradiční romské písně i píseň z repertoáru zpěvačky Radúzy.
