Kardiolog Petr Neužil: Uživatelé drog mají podlomené zdraví. Pokud se zatýkaný během zásahu dostane do problémů s dechem, může to skončit tragicky!
“Užívání drog člověku podlomí zdraví a případná stresující situace pro něj může skončit tragicky. To může platit i v případě policejního zásahu," řekl redakci serveru iROZHLAS.cz primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. Redakce serveru iROZHLAS.cz ho oslovila poté, co policie zveřejnila předběžné výsledky pitvy, podle kterých měly na smrti Stanislava Tomáše z Teplic podíl chorobné změny věnčitých tepen srdce a ovlivnění amfetaminovou látkou, konkrétně pervitinem.
Podle Neužila, který se dle vlastních slov onemocněním srdce u drogově závislých věnoval, jsou právě uživatelé kokainu nebo pervitinu náchylní k srdečním arytmiím.
„Jsou často pod vývojem kardiomyopatie, takže tlak a stres je problém,“ říká Neužil a dodává, že u takových lidí se postupem času objevují komplikace, která je mohou ohrozit na životě.
Kritická pak dle něj může být stresující situace, jakou zadržení policií bezpochyby je. Pokud se zatýkaný během zásahu, například kvůli zakleknutí na zemi, dostane do problémů s dechem, může dojít k zástavě srdce. Zdravotní stav dlouhodobého uživatele návykových látek pak komplikuje i snahy o záchranu: infekce srdečních chlopní, častá u osob užívajících drogy injekčně, spolu s drogovým rozvratem buněčného metabolismu způsobí, že dotyčný nereaguje na resuscitaci.
„Zdravému člověku by se to nejspíš nestalo,“ odhaduje Neužil. K tomu, co konkrétně se stalo v Teplicích, se ale vyjadřovat nemůže, jelikož detaily případu nezná.
Stejně tak se nechtěl k teplické kauze vyjádřit soudní lékař Alexander Pilin z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
“Video jsem viděl, ale těžko se k tomu mohu vyjádřit jen na jeho základě,” vysvětlil Pilin pro týdeník Respekt. Podle něj pitva dokáže určit, zda člověk zemřel na udušení, více způsoby.
„Jsou obecné známky dušení,v tomto případě případě by to bylo zmodrání obličeje způsobené tlakem na hrudník a na krk.Po udušení je také tmavá tekutá krev v celém těle,“ říká expert. Pitevní zpráva, o kterou se policie opírá a na jejímž základě vylučuje úmrtí muže v důsledku policejního zákroku, je zatím jen předběžná.
Jestliže soudní lékaři provádějící pitvu dojdou k závěru, že příčinou smrti nebyl policejní zákrok, proběhne toxikologická analýza stanovující množství látky v krvi.
„Poté se zkoumá, zda to bylo množství smrtelné,“ říká Pilin, podle kterého vypracování kompletní pitevní zprávy zabere asi měsíc.
Do hotové zprávy podle něho může poté nahlížet jen policie a lékaři, kteří pitvu prováděli, ale pokud by se případ dostal k soudu a zpráva byla součástí vyšetřovacího spisu, přístup k informacím by získal i advokát poškozené strany.
V zahraničí probíhá debata o přiměřenosti policejních zákroků vůči osobám, které prožívají psychotický záchvat nebo jsou pod vlivem alkoholu a drog. Podle studie publikované letos v časopise Medicine, Science and the Law osoby držené při zatýkání na břiše zažívají problémy s dýcháním a případně i funkcí srdce. V některých amerických státech se proto policisté speciálně školí, aby takové situace dokázali zvládat.
