Jednání u soudu: Co je hlavní líčení, jak probíhá, kdo se ho účastní a jaké máte povinnosti? Odpovídá organizace In IUSTITIA

Co to je hlavní líčení?

Jednání u soudu, jehož cílem je prokázat zda se stal skutek (událost), který je trestným činem a případně potrestat jeho pachatele. Toto jednání je zpravidla veřejné, každý tedy může přijít do jednací síně a sledovat, jak hlavní líčení probíhá. Hlavního líčení se mohou zúčastnit jak běžní občané, tak i např. média.

Jaké povinnosti má veřejnost u hlavního líčení?

Každý, kdo se účastní hlavního líčení, musí ctít presumpci neviny a nezveřejňovat ani nikomu dalšímu neposkytovat informace o osobách zúčastněných na řízení, které přímo nesouvisejí s trestným činem. Ve sdělovacích prostředcích se smí zveřejnit rozsudek pouze v anonymizované podobě. Média ani veřejnost nesmějí zveřejnit v případě některých trestných činů informace o totožnosti poškozeného.

Kdo se hlavního líčení účastní?

• soudci (tzv. předseda senátu popř. přísedící z řad veřejnost) – rozhodují o vině a trestu pro obžalovaného. O méně závažných trestných činech může rozhodovat i pouze jeden soudce (tzv. samosoudce)
• státní zástupce – právník, který podává obžalobu na pachatele. V písemně vypracované obžalobě státní zástupce popisuje okolnosti trestného činu a navrhuje, aby za něj soud obžalovaného uznal vinným a uložil mu trest
• obžalovaný – osoba, na kterou státní zástupce podal obžalobu a u níž se tudíž předpokládá, že spáchala trestný čin, který se v dané věci projednává
• poškozený – osoba, které byla trestným činem způsobena škoda nebo nemajetková újma (např. zranění, trauma, duševní útrapy…)
• obhájce –  právní zástupce,  který hájí práva obžalovaného
• zmocněnec – právní zástupce, hájí práva poškozeného a uplatňuje jeho nároky
• další osoby – svědci, znalci, veřejnost

Jak probíhá hlavní líčení?

1. Přednesení obžaloby

Soudce vyzve státního zástupce, aby přednesl obžalobu.

2. Uplatnění nároku na náhradu škody

Poškozený může navrhnout, aby soud v hlavním líčení rozhodl o povinnosti pachatele nahradit mu škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil trestným činem. Návrh za poškozeného může zpracovat písemně jeho zmocněnec i dříve v průběhu trestního řízení. Pozor! Neuplatní-li poškozený svůj nárok v tomto okamžiku, nemůže tak již učinit později v průběhu hlavního líčení.

Poškozený také může kdykoliv v průběhu hlavního líčení ústně nebo písemně učinit tzv. prohlášení o dopadu, tj. vyjádřit se k tomu, jaký negativní dopad měl trestný čin na jeho život.

3. Vyjádření obžalovaného

Soudce vyzve obžalovaného, aby se vyjádřil k tomu, co je mu kladeno za vinu. Obžalovaný může na svou obhajobu uvádět cokoliv – může tedy i lhát, popř. se může rozhodnout, že vůbec vypovídat nebude.

4. Dokazování

Soud provádí důkazy, které navrhl státní zástupce v obžalobě, popř. které navrhne obžalovaný. Důkazy může navrhovat i poškozený. Nejčastěji budou předvoláváni svědci, tj. osoby, které mají jakékoliv informace o daném skutku popř. znalci, kteří v daném případě zpracovávali odborné posudky (např. ohledně psychického stavu pachatele, ohledně způsobené škody atd.). Těmto osobám může soud, státní zástupce, obžalovaný i poškozený klást otázky, a to jak sám tak prostřednictvím svého právního zástupce. Soud dále čte různé listiny, přehrává zvukové záznamy atd., tj. provádí dokazování. Ke každému provedenému důkazu se mohou státní zástupce, obžalovaný i poškozený vyjádřit.

5. Závěrečná řeč, poslední slovo

Státní zástupce, obžalovaný i poškozený mají po skončení dokazování právo se na závěr vyjádřit k průběhu hlavního líčení a učinit své závěrečné návrhy, jak by měl soud ve věci rozhodnout. Obžalovaný také může osobně využít tzv. práva posledního slova, v němž se může ještě naposledy pokusit přesvědčit soudce o své nevině, popř. o tom, proč by mu měl být uložen mírnější trest.

6. Vyhlášení rozsudku

Na závěr hlavního líčení se soudci odeberou k neveřejné poradě a poté vyzvou přítomné osoby, aby vstoupily do jednací síně k vyhlášení rozsudku. Následně je vyhlášen rozsudek, kde je obžalovaný buď zproštěn obžaloby (v případě neprokázání viny) nebo je uznán vinným a je mu uložen trest. V rámci rozsudku musí soud také rozhodnou o nároku poškozeného na náhradu škody či nemajetkové újmy. Po vyhlášení rozsudku soud krátce své rozhodnutí zdůvodní a poučí státního zástupce, obžalovaného a poškozeného o možnosti podat odvolání.