Jaroslav Miko: Čísly házenými od boku se Radek Banga přidal k laciným soudcům, jeho výroky nejsou pravdivé
Dlouho jsem váhal s tím, zda se vyjádřit k nové knize Radka Bangy a zvláště pak k jeho veřejným komentářům ohledně postavení Romů v české společnosti. Nakonec jsem se ale rozhodl napsat veřejně svůj názor neboť jak známo, věci týkající se Romů se mě bytostně dotýkají.
Předně bych chtěl uvést, že si Radka vážím a že zcela respektuji to, zda kdokoliv projeví veřejně svůj postoj. Je to pochopitelně legitimní záležitost. Jinou věcí ale už je, zda to, co konkrétní člověk uvádí, se zakládá na pravdě a v tomto musím být s Radkem v ostrém rozporu.
Jde hlavně o jeho konkrétní veřejné vyjádření v DVTV, kde uvádí, že minimálně 30% romských rodičů si pořizuje děti z důvodu, aby dosáhli na sociální dávky. Takové vyjádření je nejen nepravdivé a neexistuje žádná sociologická studie, která by s takovýmto číslem a s takovými daty přicházela, ale takové vyjádření veskrze poškozuje postavení Romů v České republice, které je už tak tristní a utvrzuje mnohé z majority v jejich zažitých předsudcích.
Jistě je pravdou, že významná část českých Romů je odkázána na sociální systém, ale přežívat na sociálních dávkách není skutečně žádnou výhrou. Nechť si to každý zkusí na pár měsíců. Druhou věcí je to, že tento samotný fakt, že část Romů žije ze sociálních dávek ještě automaticky neznamená, že si rodiče záměrně dělají děti, aby na nějaké dávky dosáhli. Je to proti samotné logice, neboť sociální dávky na děti sotva pokrývají životní náklady spojené s dětmi.
To, že u části Romů dochází k selhání rodičů, co se týče přípravy svých dětí na život, tedy výchova, vzdělání apod. to je jistě pravdou, ale je potřeba také pojmenovávat ty příčiny nikoliv pouze soudit. Dle vládní zprávy je polovina dnešní romské populace v Česku plně integrovaná do společnosti a já jen dodávám, že ta druhá polovina se jen dosud nevymanila z té státní diskriminace z éry komunismu, která byla kromě jiného spojena se segregací dětí v rovném přístupu ke vzdělání, a také ze samotné skutečnosti, kam majoritní česká společnost Romy dostala a to nejen v době komunismu, ale také v době před komunismem a po něm.
Radek Banga měl díky svým nesporným schopnostem a popularitě možnost ty věci napravovat, což v konečném důsledku je to nejlepší pro nás všechny. Těmito lacinými soudy a házení čísly od boku se ale pouze přidal k laciným soudcům. Promarnil tak z mého pohledu šanci dělat něco pozitivního pro zlepšení postavení Romů v České republice.
V neposlední řadě je třeba uvést, že vlastní bratr Radka pan Patrik Banga veřejně zpochybnil skutečnosti, které Radek ve své knize uvádí, co se týče poměrů v jejich rodině včetně zpochybnění jejich rodinných přátel.
Jistě je třeba nazývat věci pravými jmény, to je jediná cesta jak ty skutečnosti zlepšovat, je třeba být kritický i směrem do svých řad, ale rozhodně to neznamená a nemůže znamenat, že budeme uvádět nepravdivé skutečnosti, házet nějakými čísly od boku a utvrzovat veřejnost v jejich zažitých předsudcích a stereotypech. Pokud jsou nějaké problémy a ty jistě existují, je třeba je pojmenovávat, ale také hovořit o jejich příčinách neboť bez pochopení příčin je každý soud zkreslený.
