Jana Horváthová: Památník v Letech umožnila změna v postoji vlády, společnost také udělala znatelný pokrok
Vybudování památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku umožnila po dlouhých letech diskusí změna ve smýšlení společnosti i postoj vlády sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky. V rozhovoru pro ČTK to řekla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně, jehož pobočkou nový památník je. Veřejnosti se otevře v neděli.
O vybudování památníku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy se začalo mluvit v roce 1995, kdy tam tehdejší prezident Václav Havel na místě provizorního pohřebiště obětí odhalil pomník Zdeňka Hůly. Celkové proměně ale bránil vepřín, jenž tam stál od 70. let minulého století. “Aktivisté, jako například Čeněk Růžička, usilovali o zbourání vepřína, a i politici se zajímali. S majiteli o ceně výkupu však patrně reálně nejednali,” uvedla Horváthová.
Tento přístup si vysvětluje obavami z vysoké ceny, kterou by stát musel za vepřín zaplatit, i náladou ve společnosti. “V 90. letech stereotypní názory na Romy zasahovaly většinu společnosti, lidé nebyli tak otevření tématu, jako je genocida Romů a Sintů. Jurisdikcí nebylo definované ani rasově motivované násilí. Postupem let se postoj lidí i díky osvětě začal trochu měnit. Společnost udělala znatelný pokrok, a proto si myslím, že se v roce 2017 podařilo odkup vepřína prosadit. Zasloužil se o to premiér Sobotka, hodně za to bojoval ministr kultury Daniel Herman i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier,“ připomněla ředitelka.
Roli v tom sehrála rovněž dlouholetá snaha romských aktivistů, přeživších i jejich potomků. “Často jsem měla obavy, že se to nepodaří. A i když je 30 let pro člověka skoro celý produktivní život, setrvali jsme a nakonec se dožili změny,” dodala. Stát za vepřín zaplatil 450 milionů korun. Firma Agpi jej předala zástupcům muzea v roce 2018.
Spolu s Lety dostala organizace na starost areál bývalého hodonínského tábora, jenž je druhým místem, na němž nacisté za druhé světové války nuceně koncentrovali hlavně rodiny moravských Romů a Sintů. “Hodonín je naše spádová oblast. Měli jsme o lokalitu velký zájem. Na místě tábora fungovalo rekreační zařízení, což nám přišlo velmi nedůstojné. Z naší prvotní iniciativy jej stát vykoupil, ale již dříve tam na místě hromadných hrobů obětí muzeum vybudovalo památník. Když nás ale ministerstvo kultury pověřilo i správou památníku v Letech a zároveň vybudováním pobočky v Praze, bylo to těžké. Jsme malé muzeum s malým počtem úvazků,” poznamenala Horváthová.
Organizace v Letech začala zajištěním archeologického průzkumu a krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku. Přihlásilo se do ní 41 studií z celého světa. “Ze zájmu jsme byli nadšení, i když některé návrhy byly dost monstrózní a na místo by se nehodily. Vítěze jsme vybrali s přeživšími, bylo pro nás důležité, aby památník zapadal citlivě do krajiny,” řekla. V roce 2020 se vítězem soutěže stal návrh Jana Sulzera a ateliéru Terra Florida a Atelieru Světlík, ten později z týmu odpadl. Dva roky poté skončilo bourání bývalého vepřína a mohla začít stavba. Vítězem tendru se stala firma Protom Strakonice, která uspěla s cenou 98,6 milionu korun.
Poprvé muzeum památník otevřelo letos v dubnu. “Je hotovo, ale teď začíná nová kapitola, kdy se musíme postarat o fungování s minimem úvazků i financí na provoz. Jsme domluveni s ministerstvem kultury, že první rok bude zkušební a pak případně provoz upravíme. Návštěvnost místa před vybudováním památníku byla ročně kolem 10.000 lidí. V novém areálu a se dvěma stálými expozicemi – vnitřní a venkovní – by to snad mohlo být víc, ale uvidíme,” dodala ředitelka. Kromě Letů se musí starat také o fungování brněnského muzea, které část nákladů hradilo ze svého rozpočtu a dostalo se do finančních problémů. Podle Horváthové to znamená, že nějakou dobu patrně nebude možno nakupovat nové sbírky.
