Jak války mění romské rodiny? Jak Romové v případě ohrožení mobilizují příbuzenské sítě? Český vědec získal prestižní grant na unikátní projekt
Etnograf Martin Fotta z Etnologického ústavu Akademie věd ČR získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Jeho projekt s názvem „Romská rodina v období válek“ (RAW) obdržel finanční podporu ve výši 2 milionů eur, tedy zhruba 51 milionů korun. Cílem výzkumu je porozumět tomu, jak válečné konflikty a jejich následky ovlivnily romské příbuzenské vazby, rodinné struktury a komunitní soudržnost v různých částech Evropy a Blízkého východu.
Projekt RAW je inovativní v tom, že systematicky zkoumá vliv válek na romské rodiny v několika regionech současně. “Pro mě se tento projekt odvíjí od dvou postřehů: Zaprvé, Romové žijí ve všech evropských a blízkovýchodních zemích, které v posledních pětatřiceti letech zažily válku. Tyto války měly specifické dopady na romské civilisty, přičemž často prohloubily jejich sociální vyloučení a nerovnost. Druhým zjištěním je, že stejně jako v případě jiných marginalizovaných etnických menšin jsou rodinné a příbuzenské vazby klíčové pro udržení sociální soudržnosti a kontinuity a pro pocit sounáležitosti,” vysvětluje Martin Fotta.
Projekt bude analyzovat příbuzenské vztahy Romů z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie, tedy oblastí postižených dlouhotrvajícími ozbrojenými konflikty. Výzkum se zaměří na otázky, jak Romové mobilizují příbuzenské sítě v krizových situacích a jak se tyto vazby přizpůsobují extrémním podmínkám.
“Víme jen málo o tom, jak romské komunity odolávaly a přežívaly během nedávných válek a po příměří. Jak jsou příbuzenské vztahy využívány v kontextu války a nuceného vysídlení? Jak válka ovlivňuje rodinné struktury? Jaké jsou podobnosti a rozdíly v tom, jak se různé romské skupiny vyrovnávají s násilnými událostmi? Jak adaptabilní a trvalé je příbuzenství jako společenská forma? A obecněji, co tento případ odhaluje o sociálních strukturách a o tom, jak se mění v čase?“ pokládá otázky Fotta.
Fotta se inspiroval konceptem „plasticity“, vypůjčeným z epigenetiky, aby vysvětlil, jak romské rodiny dokážou reagovat na válečné otřesy. Výzkum bude probíhat v několika dimenzích, od válek, které už oficiálně skončily, až po ty, které přetrvávají v latentní formě.
“To umožní zkoumat, jak se války odrážejí v životech lidí a jak je v průběhu času proměňují. Jinými slovy, už jen provádění etnografického výzkumu v takovém kontextu bude velkou výzvou a já se těším na spolupráci s různými vědci v Evropě i mimo ni,” dodává Fotta v rozhovoru na webu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
„Je zřejmé, že projekt s takovými ambicemi a rozsahem, který hned v několika různých ohledech může selhat, není možné realizovat prostřednictvím národního financování. A já jsem vděčný panelu ERC, že rozpoznal jeho potenciál,“ přiznává Fotta, který projekt připravoval s podporou odborníků z Etnologického ústavu a Technologického centra Praha.
Fotta ve své kariéře opakovaně zdůrazňuje potřebu metodologických inovací a interdisciplinárního přístupu. Jeho předchozí práce zahrnují studium resilience romských komunit během pandemie a vývoj participativních výzkumných metod.
Martin Fotta je vedoucím Oddělení mobility a migrace na Etnologickém ústavu. Je také spoluřešitelem bilaterálního polsko-českého projektu „Nerovné občanství a nadnárodní mobilizace polských, českých a ukrajinských Romů tváří v tvář válce na Ukrajině“. V roce 2021 získal cenu Lumina Quaeruntur zřízenou Akademickou radou Akademie věd ČR, která se uděluje vynikajícím perspektivním vědeckým pracovníkům. To mu umožnilo vypracovat unikátní výzkumný program s názvem „Romský Atlantik: Transkontinentální logika etno-rasových identit“, který zkoumá romskou diasporu z transkulturní a transatlantické perspektivy.
