Jak určit, kdo je Rom? Další spor o "sčítání" Romů vyvolal liberecký náměstek Langr. Metodika je prý nehumánní

Liberec zatím nepošle na úřad vlády zprávu o stavu romské menšiny za svůj
region. Zpráva už léta slouží jako podklad pro celonárodní zprávu. Metodiku
doporučovanou úřadem vlády považuje náměstek pro sociální oblast Ivan Langr
(Zelení) za nehumánní. Nelíbí se mu, jak mají být identifikováni Romové.

"Chceme se ujistit, zda je opravdu akceptovatelné zakládat monitorovací
dokumenty podobného typu na antropologii, na zobecňování sociálních vzorců. A
zda je toto vše v souladu s oficiální politikou lidských práv v ČR," uvedl Langr
v komentáři k metodice, který zaslal médiím.

Vadí mu doporučení z úřadu vlády v metodickém pokynu. Podle Langra se v něm
radí sociálním pracovníkům, úředníkům na obcích, ředitelům škol i učitelům
identifikovat příslušníky romského etnika "na základě skutečných či domnělých
(antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů." Langr se domnívá, že
tím vládní úředníci nabádají stanovit si vlastní soubor viditelných poznávacích
znaků tělesných či fyzických, jimiž mají určovat, kdo je Rom. A vykazovat takové
výsledky do oficiálních statistik.

Podle mluvčího ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) Michala Kačírka
z jiných oslovených krajů záporná reakce nepřišla. Liberecký náměstek je podle
jeho informací jediný, který se přes média takto záporně k metodice
vyjádřil. Mluvčí pro server Romea.cz dále uvedl, že Úřad vlády ČR (ÚV ČR)
neoslovil magistrát města Liberce, ale jako každým rokem kontaktuje krajské
úřady, aby zprávu za kraj zpracovaly.

Ze zasláním kvalifikovaných odhadů neměl problém například Zlínský kraj.
"Podle kvalifikovaného odhadu žije na území Zlínského kraje 2 464 osob, které se
hlásí k romské národnosti," uvedl zlínský kraj

v tiskové zprávě.  "Při tomto dohadu se vychází z údajů, které poskytla
jednotlivá města, avšak lze předpokládat, že v regionu žije mnohem víc Romů, než
je uváděno. Nejvíc občanů romské národnosti hlásí Vsetín (600), dále Kroměříž
(530) a Valašské Meziříčí (300)," bez problémů vysvětlila radní Michaela
Blahová, zodpovědná za sociální záležitosti, rodinnou politiku a neziskový
sektor.

"Osnova pro vypracování zprávy, kterou ÚV ČR zaslal krajským úřadům, obsahuje
metodický pokyn, ve kterém je zdůvodněno proč úřad data potřebuje. Jedná se
zejména o vyhodnocování dopadu politik v oblasti romské integrace ve vztahu ke
Strategii romské integrace do roku 2020," uvedl pro server Romea.cz Kačírek.

Související článek

Ucelená data o Romech by měla mít vláda a úřady již letos

ČTK

"Uvědomujeme si složitost a citlivost sběru dat, která mají tzv. etnický
základ (etnická data). Za účelem vyhodnocení priorit Strategie integrace Romů do
roku 2020 je tento sběr dat, alespoň na úrovni kvalifikovaných odhadů, nezbytný.
Pouze za těchto podmínek může Vláda ČR nastavovat nová a upravovat stávající
opatření namířená na podporu integrace Romů do společnosti. Získaná data pomohou
zásadním způsobem k průběžnému monitorování a hodnocení dopadů implementovaných
politik, aktivit či konkrétních programů,“ citoval Kačírek osnovu zaslanou
krajským úřadům.

"Není asi nic proti ničemu, pokud monitorujeme kvalitu života národnostních
či etnických menšin a jejich vzájemné soužití s majoritou a pokud přitom užíváme
kvalifikované odhady počtů od organizací, které s nimi pracují jako s cílovými
skupinami. Nemůžeme ale vytvářet falešné statistiky členů menšiny dle pomyslných
viditelných rysů, zobecnělých vzorců chování či sociálních návyků a tlačit na
jejich základě ty, kteří takovému schématu (možná) odpovídají, do škatulky, v
níž sami být odmítají," uvedl Langr. Kategorizovat příslušnost k menšině
podle vzhledu je podle něj v 21. století po zkušenostech s holokaustem nehumánní, nebezpečné, ba odporné.

Mluvčí ministra pro lidská práva taková slova odmítá. "Úřad vlády ČR
nevytváří v žádném případě „falešné statistiky“, ale vychází z tzv.
kvalifikovaných odhadů. Kvalifikované odhady tak umožňují zacílit financování
integračních opatření, a to zejména s prostředků Evropských strukturálních a
investičních fondů, ale i z národních zdrojů," reagoval pro Romea.cz Kačírek a
dodal: "V současné době se k tomuto zacílení využívá zejména koncept sociálního
vyloučení. Jedním z požadavků Evropské komise je také sledovat dopad intervencí
z ESIF na situaci Romů, kteří v sociálně vyloučených lokalitách žijí, nebo jsou
sociálním vyloučení ohroženi. Zjištění jsou založena na kvalifikovaných
odhadech."

Libereckého náměstka Ivana Langra se zastal Výbor romských aktivistů
libereckého kraje. "Kastování lidí v 21. století, by nemělo být vůči žádné
menšině žijící na území ČR právě vládními orgány," uvedli představitelé výboru s
tím, že se společně s náměstkem Ivanem Langrem proti takovému postupu ohrazují.

"Ministerstvo by mělo spíše více spolupracovat s nevládními a vládními orgány v
boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Sociálně vyloučené osoby monitorujme,
ne však národnostní menšiny," uvádí se v prohlášení, které serveru Romea.cz
poskytl předseda výboru Jan Cverčko.

Se sběrem etnických dat ve všech různých oblastech souhlasí novinář Patrik
Banga. "Pomohlo by to podle mě k tomu, aby se Romové například začali prosazovat
do veřejných funkcí s vědomím, že jde o největší etnickou menšinu v Česku,"
uvedl pro Romea.cz Banga, který však odmítá, aby určování romské etnicity
prováděla majorita. "Metodika je ale obtížná. Nemůže fungovat tak, že majorita
bude určovat, kdo je členem minority. Je podle mě spíš potřeba působit na Romy
tak, aby se chtěli ke svému původu hlásit sami. Tím by se získala skutečná,
reálná data," dodal Banga.