Jak dostat případ přes státní zástupce k posouzení soudem?

Ve dnech, kdy se vzhledem k nedůstojným sporům mezi nejvyššími představiteli
české justice občané již poněkolikáté ptají, proč se jistý politický případ
nedostal k posouzení trestnímu soudu, zveřejňuje Liga lidských práv analýzu,
která se zabývá rolí poškozeného a státního zástupce v trestním řízení. Analýza
navazuje na předchozí práci Ligy na případech porušování lidských práv a byla
připravena pro třetí ze série kulatých stolů pod záštitou ministra
spravedlnosti. Na rozdíl od předešlých analýz (Práva obětí trestných činů,
Návrhy na posílení ochrany obětí trestných činů před druhotnou viktimizací),
které jsou zaměřeny na různé aspekty postavení obětí trestných činů, se nová
analýza konkrétněji zabývá možnostmi jak dostat případ přes státního zástupce k
soudu.

DOKUMENTY




Procesní práva poškozeného a role státního zástupce


Práva obětí trestných činů, Návrhy na posílení ochrany obětí trestných činů před druhotnou viktimizací

Liga dává k veřejné diskusi materiál vytvořený na základě zahraničních modelů
a případů z České republiky. V souvislosti s rekodifikací trestního řádu
navrhuje opatření, která mohou přispět k posílení práv poškozených, ke
kvalitnější činnosti státních zástupců a zejména k tomu, aby se k trestnímu
soudu dostaly také případy, kdy by měl být potrestán policista, lékař nebo třeba
i politik. Řada z nich se totiž přes státní zástupce k soudům nedostane a
navzdory podloženým stížnostem poškozených i jejich právních zástupců skončí v
tzv. "přípravném řízení".

Občan poškozený trestným činem nemá v ČR právo v případě nečinnosti nebo
zastavení stíhání ze strany státního zástupce obžalovat pachatele sám, narozdíl
od sousedních států jako je Německo, Polsko, Rakousko, Maďarsko a dalších
evropských zemí, které dávají poškozeným možnost tzv. "subsidiární žaloby". Tu
je možno využít v případě, kdy se státní zástupce rozhodne věc nestíhat.
Poškozený poté může nastoupit na jeho místo. Obdobný systém fungoval také v
Československu mezi válkami. Na setkáních se současnými i bývalými vysokými
představiteli justice právníci Ligy diskutovali také další možná řešení tohoto
neduhu. Navrhováno je například zavedení vyšetřujícího soudce, zřízení úřadu
veřejné obhajoby nebo efektivní inspekce ministra spravedlnosti kontrolující
státní zástupce. Tyto návrhy analýza Ligy rovněž stručně zmiňuje.

Přestože se na mediálním poli v současné době řeší pouze jedna konkrétní
politická kauza, která se nedostala k soudu, podle dlouhodobých zkušeností
právníků Ligy se tento trend dotýká mnoha poškozených. Neupozorní-li se zavčas
na případy a porušování práv společensky méně významných občanů, často bývá
pozdě na změnu přístupu v ožehavých kauzách politických. Ilustrovat to lze na
případech bezdůvodného policejního násilí, protiprávních sterilizací, zneužívání
práv duševně nemocných či dalších pochybení ze strany profesních skupin, kterým
orgány činné v trestním řízení poskytují oproti ostatním občanům bezdůvodně
vyšší ochranu.

Liga podporuje kvalitní práci státních zástupců i jejich významné postavení v
trestním řízení. Musí jim ovšem předcházet důsledný postup při vyšetřování také
těch kauz, kde jde z pohledu řady žalobců o méně významné občany, jako jsou
Romové nebo oběti policejního násilí z řad demonstrujících a tanečníků techna.

Zlepšení managementu a mírné zvýšení efektivity činnosti státních zástupců by
mohl přinést zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státních
zastupitelství, který byl přijat letos v dubnu. Jak však vyplynulo z diskuse u
kulatého stolu, kde se právníci Ligy sešli se státními zástupci, tento zákon
není spojen s koncepcí finančního posílení míst na státních zastupitelstvích.
Nelze tudíž očekávat, že přinese zvýšení počtu jejich pomocného personálu.

Příklady z praxe:

Právníci Ligy mají díky řadě konkrétních kauz i projektů osm let zkušeností s
případy policejního, domácího i sexuálního násilí, stejně jako s případy s prvky
závažných pochybení lékařů. A to z většiny regionů republiky.

Konkrétní zkušenost můžeme ilustrovat například na případech nevyšetření
protiprávních sterilizací. Vzhledem k jejich závažnosti podal v letech 2005
trestní oznámení v konkrétních případech veřejný ochránce práv JUDr. Otakar
Motejl. Všechny ovšem státní zástupci odložili bez nalezení pachatele, navzdory
stížnostem právničky Ligy, která zastupovala oběti. Zřejmě proto i letos
ombudsman podal dalších 5 trestních oznámení s příkladnou snahou o potrestání
pachatelů těchto závažných zásahů do fyzické integrity žen. Budou opět všechny
bez dalšího odloženy?

Obdobné je to s odkládáním desítek případů policejního násilí (kupříkladu po
CzechTeku 2005, ale i v každodenní praxi policie). I v případech, kdy byli
konkrétní pachatelé trestných činů rozeznáni, státní zástupci je ve spolupráci s
inspekcí ministra vnitra odložili nebo zastavili s odůvodněním, že případy
nejsou natolik vážné, aby se k soudu vůbec dostaly. V konkrétních kauzách jsou
místo násilných policistů před trestní soud postaveny nebo trestním příkazem
odsouzeny dokonce samy napadené osoby.