Ivo Valenta a další senátoři neuspěli. Velké řetězce musí dál odevzdávat zboží do potravinových bank

Velké řetězce musí nadále bezplatně poskytovat část neprodejného zboží
potravinovým bankám. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení
povinnosti, kterou označili za nucený dar nebo specifickou potravinovou daň.
Podle soudu nejde o protiústavní zásah do vlastnických práv ani do práva
podnikat. Soud opatření označil za součást mezinárodních snah omezit plýtvání
potravinami, snížit produkci odpadu, chránit životní prostředí a pomáhat
sociálně slabým.

Zákon sleduje legitimní cíl, řekl soudce zpravodaj Jan Filip. Potraviny,
které by jinak skončily jako odpad, pomáhají lidem v nouzi, třeba matkám
samoživitelkám nebo bezdomovcům. Srovnání s vyvlastněním soudce odmítl. Nejde
například o nemovitosti, ale o zboží, které vlastník chce prodat se ziskem, a
když to nejde, musí je náležitě zlikvidovat, což také stojí peníze. “Zboží není
určeno k tomu, aby ho někdo hromadil jako Harpagon někde ve skladu,” uvedl
Filip. Harpagon je hlavní postava z Moliérovy hry Lakomec.

Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní
komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky), který je zároveň
spoluvlastník firmy spravující dezinformační server Parlamentní listy. Novelu
zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do práv řetězců,
vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení
povinnosti.

Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny,
které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo
špatné označení, ale jsou bezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové
organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární
účely a charitu.

Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě.
Povinnost senátoři přirovnali k nuceným darům či nevýhodným odkupům při
nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci
venkova. Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na
konkrétní a relativně malou skupinu lidí – potravinářské podnikatele.
“Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze,” napsali senátoři.

Podle ústavních soudců ale nejde o žádný státní teror. Opatření je v zájmu
celé společnosti a obecného blaha. Podle advokáta senátorů Zdeňka Koudelky se
stát takovou argumentací vrací před rok 1989. “Poprvé tady stát poroučí
vlastníkům, že musí svůj majetek někomu dát,” řekl Koudelka.

Kritizované ustanovení se do zákona dostalo na základě poslaneckého
pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident.
Kritikům úpravy vadilo to, že prodejci nebudou moci potraviny dodat podle
vlastní úvahy přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad.
Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním,
že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami. Dnes Jurečka na twitteru uvedl,
že opatření se osvědčilo, redukuje plýtvání a pomáhá více než 100.000 lidí.