Ida Kelarová: Cesta z osad a ghett do světa je jedna z nejtěžších cest. Dětský pěvecký sbor Čhavorenge slaví 10 let
„Romským dětem chybí pocit, že jsou ve společnosti vítané. Jejich cesta ven ze začarovaného kruhu osad a ghett do světa, kde se od nich něco očekává, mohou si věřit a mohou něco dokázat, je jedna z nejtěžších cest. Sbor Čhavorenge je prostředím, které děti motivuje, aby se nevzdávaly svých snů a aby šly za naplněním svého životního příběhu,“ říká zakladatelka a sbormistryně dětského pěveckého sboru Čhavorenge (romsky Dětem) Ida Kelarová.
První konkurz do dětského pěveckého sboru Čhavorenge se konal v listopadu 2010, svou činnost zahájil v lednu 2011 pod záštitou MIRET, z. s. – Mezinárodní iniciativy pro rozvoj etnické tvorby. Jeho první velký koncert se uskutečnil 12. května 2011 v Hradci Králové, kde se představil společně s Filharmonií Hradec Králové, Škampovým kvartetem a tehdy ještě neznámým klavíristou Tomášem Kačem.
Až stočlenný dětský sbor se pod vedením zpěvačky Idy Kelarové od začátku zaměřuje na podporu a rozvoj talentovaných romských dětí ve věku od 6 do 19 let z vybraných obcí a měst České a Slovenské republiky. V průběhu let působili ve sboru asistenti sbormistryně Jan Dužda a Ota Bunda. Sbor má na programu romskou lidovou i původní soudobou hudbu romského skladatele a hudebníka Desideria Duždy, který na koncertech doprovází sbor hrou na kytaru a zpěvem.
Spolupráci s Českou filharmonií sbor navázal v roce 2014 a do dnešních dnů čítá kromě sedmi desítek koncertů, včetně vystoupení na Smetanově Litomyšli či na festivalu Pohoda, stovky workshopů a několika letních soustředění na východním Slovensku a v Čechách nazvaných Romano drom. Milníkem bylo vydání repertoáru Čhavorenge na CD s názvem Hej Romale na jaře 2018. Na nahrávce hostují muzikanti Lelo Nika, Ivan Herák či Ondrej Krajňák, kteří s Čhavorenge v dubnu 2019 společně s dalšími romskými hudebníky, jako je George Mihalache, Lelo Niko ml., Miladin Merzan či Taraf de Caliu, a dětskými sbory projektu EOLAB II (romské děti z Chrudimska a Vysokomýtska), Hradišťánek, Chlapecký sbor Pueri gaudentes, Pěvecký sbor SONG Masarykova gymnázia Vsetín, Pěvecký sbor ZUŠ Varnsdorf vystoupili na slavnostním koncertu Šun Devloro na oslavu Mezinárodního dne Romů v Rudolfinu. Tento kulturní program byl při příležitosti 8. dubna poprvé v historii ČR vysílán v přímém přenosu Českou televizí.
Letos se 8. dubna v pražské La Fabrice uskutečnil koncert Kamav tut, na němž Ida Kelarová vystoupila se svojí kapelou Jazz Famelija a Čhavorenge spolu s hudebníky České a České studentské filharmonie. Hosty večera byli také mladí romští hudebníci, klavírista Radek Bagár a kytarista Milan Angelo Novák a taneční skupina Salut Roma. I tento koncert byl přenášen Českou televizí.
„Ida Kelarová dává dětem šanci na lepší život, přitom je přísná, profesionální a probouzí v nich nejen hudební talent, ale také hrdost a odpovědnost za sebe sama.“ Generální ředitel České filharmonie David Mareček
Při stejné příležitosti oslav Dne Romů byl zveřejněn hudební klip k písni Baripen (Hrdost) z alba Hej Romale, který se pod záštitou České filharmonie na loňském letním uměleckém soustředění sboru na slovenské Oravě natáčel i díky přispění 120 dárců. V příběhu Tomáše Krejčího na motivy Romea a Julie se šťastným koncem vystupují i děti z Čhavorenge. „Rádi bychom, aby se dostal k lidem, které může oslovit, aby se rozletěl do světa jako radostná zpráva o tom, že si jako lidi můžeme rozumět, i když jsme jiní nebo nás oddělují ploty,“ uvedla Ida Kelarová v rozhovoru s vedoucím edukačních programů filharmonie Petrem Kadlecem, který se velkou měrou podílí na úspěšné spolupráci.
Ne vždy se totiž děti z Čhavorenge setkávají jen s nadšeným přijetím a ovacemi. Častokrát musely kvůli své etnicitě čelit předsudkům, které se projevily diskriminací a rasistickými slovními útoky. V Hodoníně dokonce čelily fyzickému napadení a na Šluknovsku ignoranci policie poté, co oznámily střelbu v blízkosti rekreačního areálu, kde trávily v srpnu 2016 soustředění.
Za dva roky se však Čhavorenge vrátily a společně s místními dětskými sbory zažily úspěch na koncertech ve Varnsdorfu a v Rumburku. Ida Kelarová se nenávisti a násilí pramenící z rasismu umí postavit. I proto jsou důležitou součástí aktivit Čhavorenge hudebně-taneční workshopy pro školy, na nichž se vzájemně poznávají a obohacují romské děti z Čhavorenge s dětmi z majority.
„Budu tady kvůli nim, protože tu mám svůj úkol: Jak ty naše dva světy propojit a jak zabránit segregaci, která tady je. Ne že propast mezi námi prohlubujeme tím, že všechna města jsou bez Romů, protože je vystěhovali do ghett, a ještě jim tam dali školy, aby je nikdo nepotkával. To nemůže být nikdy k ničemu dobré. To je časovaná bomba,“ myslí si sbormistryně Ida Kelarová.
O Čhavorenge hin adaj imar deš berš
„Romane čhavore pen na šunen maškar e majorita mišto. Lengero drom andal čarimen kereka – andal romane gava the o ghetta – andre luma, kaj lendar vareso kamena, kaj penge paťana the sikhavena peskero džaniben, hin jekh nekhphareder. O suboris Čhavorenge hin than, kaj chuden e motivacija, te na bisteren pengere sune u mi džan peskere dromeha,“ phenel e sbormistriňa andro čhavorikano giľengero suboris Čhavorenge (Dětem), savo zathoďa, e Ida Kelarovo.
Peršo konkurzos andro čhavorikano giľengero suboris Čhavorenge has novembriste 2010, peskeri aktivita chudľa te kerel januariste 2011 tel o MIRET, z. s. – Maškarthemutňi inicijativa pro bararipen andre etnicko tvorba. Peršo koncertos le suboris has 12. majoste 2011 andro Hradec Králové, kaj giľavenas la Filharmonijaha Hradec Králové, le Škampeskere kvartetoha, u akor mek na but prindžarde klaviristaha le Tomašiha Kačiha.
Varekana hin andro suboris the šel čhavore u e Ida Kelarovo len sikhavel. Le agorestar kamel te del zor the te bararel o talentos andro romane čhavore maškar lengere 6 berša dži 19 berš, save kidel avri andro gava the o fora khatar o Čechy the e Slovensko. Andro sboros has paš e sbormistriňa duj asistenta o Jan Dužda the o Ota Bunda. Andro programos hin le suboris romane folklorne giľa the autorske aleďivesengere skladbi, le Desiderijustar Duždostar, savo pro koncerta bašavel pre gitara the giľavel.
Jekhetaňi buťi la Čechiko filharmonijaha o sboros chudľa andro berš 2014 u dži adaďives len has eftavardeš koncerta, tiš pre Smetanoskeri Litomyšľa či pro festivalos Pohoda, but šel vorkšhopi the buter ľinajeskere sgejľipena pre vichodno Slovensko, abo pro Čechi, save vičinen Romano drom. Jekh bari aktivita has, hoj dine avri giľa le Čhavorenge pro CD u vičinde les Hej Romale, oda has pre jara andro berš 2018. Pre kada CD vičinde le muzikanten Lelo Nika, Ivan Herák, abo o Ondrej Krajňák, save le Čhavorenge andro aprilis 2019 jekhetanes avre romane bohemenca, sar hine o George Mihalache, Lelo Niko ter., Miladin Merzan, abo Taraf de Caliu, the čhavorikane subora khatar o projektos EOLAB II (romane čhavore khatar e Chruďima the Vysoko Mýtostar), o Hraďišťánkos, čhavengero suboris Pueri gaudentes, Giľardo suboris SONG khatar o Masarikovo gimnazium Vsetinoste, Giľardo suboris ZUŠ Vansdorf – jon savore giľavenas pro slavnostno koncertos Šun Devloro pre paťiv Maškarthemutne ineposke predal o Roma andro Rudolfinos. Kada kulturno programos džalas 8. apriliste peršones andre historija ČR prosto andre televizno programos andre Čechiko televizija.
Kada berš 8. apriliste andre prahakeri La Fabrika has o koncertos Kamav tut, kaj e Ida Kelarovo giľavelas peskera bandaha Jazz Famelija the Čhavorenge jekhetanes le bohemenca khatar e Čechiko the Čechiko studentengeri filharmonija. Vičimen has tiš terne romane bohema, o klaviristas Radek Bagár the o gitaristas Milan Angelo Novák, the kheľibnaskeri banda Salut Roma. The kada koncertos prosto delas e Čechiko televizija.
Paš kaja paťiv andro romengero inepos has tiš dino avri o bašavibnaskero klipos kije giľi Baripen (Hrdost) le albumostar Hej Romale, savo has kerdo tel e Čechiko filharmonija oka berš, sar has o suboris pro bohemsko sgejľipen pre slovensko Orava. Kada klipos šaj has kerdo tiš vašoda, hoj upre dine o love 120 manuša. Andre paramisi le Tomašistar Krejčístar pro motivi Romeo a Julia bachtale agoreha bavinen the o čhavore khatar o suboris le Čhavorenge. „Kamahas bi, te les dikhen o manuša, savenge ela pre dzeka, te džal andre luma sar but lačho hiros pal oda, hoj o manuša šaj rakhen jekhetaňi čhib, choc sam aver, abo hin maškar amende barieri,“ phenel e Ida Kelarovo andro vakeriben le šeraleha khatar edukačno programos andre filharmonija le Peteriha Kadleciha, savo predal kada jekhetano projektos kerel but.
Na sakovar o čhavore khatar o suboris Čhavorenge dikhen, hoj vareso keren mišto u vareko len ašarel. Na jekhvar šunenas vareso na šukar pre peskeri etnicita, u paľis olestar has e diskriminacija the rasisticka lava mujal lende. Hodoňinate len čačes marde the pro Šluknovskos, kaj has pro sgejľipen andro berš 2016, lenge o šingune na dine o vast, kana lenge phende, hoj paš o rekreačno arealosvareko viľinelas.
Pal o duj berš o Čhavorenge avile pale the jekhetanes le čhavorengere suborenca odari giľavenas pro koncerta andro Varnsdorfos u tiš andro Rumburkos, u kada giľavipen o manuša ašarenas. E Ida Kelarovo džanel te džal mujal o rasismos. Ta vašoda hine anglune o aktiviti Čhavorenge, kana keren andro školi muzično-kheľibnaskere vorkšhopi, kaj pen o čhavore khatar o Čhavorenge the la majoritatar feder prindžaren.
„Avava adaj predal lende, bo hin man adaj miri proba: Sar pen ala duj lumi šaj dovakeren u te našľol e segregacija, savi adaj hiňi. Na, hoj oda keras avka, hoj o fori hine bijal o Roma, bo len dine te bešel andro ghetta, u mek lenge odoj kerde o školi, kaj len ňiko te na dikhel. Kada nane lačho drom. Oda hin bomba, savi demavela avri,“ duminel e Kelarovo.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Objednat si ho můžete pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
