Hrozby neonacismu jsou příležitostmi demokracie
V podlouhlé místnosti pedagogicko-psychologické poradny uprostřed Plzně sedí
na židlích v kruhu asi třicet lidí. Za okny je od rána typicky podzimní sychravé
počasí a tak většině zúčastněných zřejmě nevadí, že po dvou týdnech stráví opět
v této místnosti téměř celý den.
Sedí zde učitelé a učitelky, preventisté, pracovníci
pedagogicko-psychologických poraden a také několik policistů. Ti všichni se
přihlásili na seminář s názvem „Hrozby neonacismu/Příležitosti demokracie“,
který připravilo občanské sdružení ASI-MILOVANÍ.
Projekt navazuje na loňský projekt Dovedu to pochopit? realizovaný
společností Člověk v tísni a jeho cílem je pomáhat učitelům základních i
středních škol zařazovat do výuky debatu o problematice extremismu a neonacismu,
rostoucí popularitě i společenské nebezpečnosti pravicových extremistů.
O týden dříve přednášel účastníkům semináře politolog Jan Charvát, který se
dlouhodobě zabývá tématem politického extremismu. Učitelé si také vyzkoušeli
konkrétní aktivitu, při které pracovali s volebním programem Dělnické strany a
srovnávali je s Listinou základních lidských práv a svobod.
Co zmůže učitel?
Dnes stojí před skupinou učitelů policista v modré uniformě a vysvětluje jim,
jak proti pravicovým extremistům postupuje policie. „My jsme jako policie
především vázáni zákony a předpisy. Jsme nepřáteli neonacistů od nepaměti. O
veřejnosti si neonacisté ještě stále myslí, že ji mohou získat na svoji stranu,“
říká Jan Melša z Policejního prezidia.
Debata pokračuje dotazy na to, do kdy má problém se studentem sympatizujícím
s některým extremistickým hnutím řešit škola a kdy už se má učitel či ředitel
obrátit na policii.
„Základ je v rodině, co my zmůžeme,“ říká rezolutně jedna z učitelek.
„Co mám dělat, když někdo v hodině vystoupí proti Romům s konkrétní špatnou
osobní zkušeností?“ ptá se další z učitelů. „Především se tomu musíte věnovat,
takovou věc není dobré přejít mlčením. Pak je dobré snažit se studentovi
vysvětlit, že není dobré na základě jednoho zážitku s jednotlivcem paušalizovat
na celou skupinu lidí,“ vysvětluje lektor Pavel Košák ze společnosti Člověk v
tísni. Lektor pokračuje popisem toho, že na debatu s takovým studentem je třeba
se pořádně připravit a jít s ním do diskuze, avšak za nutnosti, že bude
dodržovat dohodnutá pravidla.
Máte někdo nějakou dobrou zkušenost, jak s takovým tématem ve škole pracovat?“
ptá se lektor. Následuje dlouhé ticho. Poté si bere slovo učitelka v bílém
svetru: „Měli jsme ve škole problém s dětmi, které hajlovali. Rozhodli jsme se
napsat projekt a zažádat kraj o grant ve výši 25 tisíc korun. Ten jsme získali a
děti pak obcházeli pamětníky druhé světové války, nahrávali si jejich výpovědi
na diktafon , měli jsme ve škole besedu s historikem a na závěr jsme jeli do
Terezína. Podobné problémy se od té doby zatím neopakovaly.“
Pán předsudků
Odpolední blok začíná řízenou relaxací. „Zavřete oči a představte si svoje
jméno…“ říká Václav Šneberger. Dřívější ředitel organizace Step by step začíná
vést svůj blok o práci s předsudky a stereotypy, který by měl účastníkům umožnit
nahlédnout na to, jak oni sami pracují s oběma postoji, co jim mohou přinášet a
jaké problémy naopak způsobovat.
O několik minut později se účastníci semináře staví do řady. „Teď ať udělá
krok dopředu, jehož oba rodiče vystudovali vysokou školu. Krok dozadu, kdo je na
něčem závislý, počítají se cigarety i káva. Krok dopředu, kdo pracuje v nějaké
řídící pozici,“ udává pokyny lektor. „Teď se rozhlédněte kolem sebe,“ končí
lektor aktivitu po několika minutách. Původní řada se značně rozdělila, někdo
stojí o hodně více vepředu, někdo až vzadu skoro těsně u okna. Aktivita měla
ukázat, jak i lidé z jedné podobné profesní skupiny mohou vycházet z úplně
jiných výchozích pozic.
Po páté hodině seminář pomalu končí. „Nezapomeňte, že je důležité umět
ovládat naše předsudky a nenechat se jimi ovládat. Spočívá i v umění klást si
otázky, zda je pro nás stokrát opakovaný postup stále výhodný,“ říká Václav
Šneberger.
„Tento blok se mi moc líbil. Děkujeme, že jste nám ukázal, že s tématy
diskriminace a xenofobie je dobré pracovat až když k nim budeme mít vyjasněný
náš vlastní postoj,“ říká v závěrečném hodnocení pedagožka Jitka Maulová.
Projekt Hrozby neonacismu/Příležitosti demokracie pokračoval v minulých dnech
dalšími semináři pro pedagogické pracovníky v Brně a v Jihlavě.
„V rámci projektu také plánujeme aktualizovat vloni vydanou metodickou
příručku pro učitele. Pokud získáme podaný evropský projekt, budeme v příštím
roce navazovat dalšími semináři v dalších českých městech,“ říká koordinátora
projektu Dana Gabalová z občanského sdružení ASI-MILOVANÍ.
S další účastí na seminářích počítají i příslušníci Policie ČR. „Vybrali jsme
si tento projekt jako ten, který bychom rádi zařadili do strategie boje proti
extremismu. Práce se studenty a jejich preventivní informování o hrozbách
neonacismu a nebezpečím, které může sympatie s těmito myšlenkami přinášet, je
pro nás velmi důležitá,“ říká vrchní komisař Kanceláře policejního prezidenta
Jan Melša.