Hospodářskou krizi v Evropské unii nejlépe přečkali lidé s vysokoškolským
vzděláním, nejhůře postihla obyvatele se základním vzděláním. Vyplývá to z
dnešních dat Eurostatu. Vysokoškoláci byli během uplynulých měsíců vůbec jedinou
vrstvou obyvatelstva, jejichž zaměstnanost během krize rostla, a to celkem o tři
procenta v celé EU a o 2,6 procenta v eurozóně. Výjimkou přitom není ani Česko,
kde zaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných lidí vzrostla od druhého čtvrtletí
loňského roku do druhého čtvrtletí 2009 o 7,6 procenta.
O práci tak přicházeli především lidé se základním vzděláním a v menším rozsahu
i lidé se středoškolským vzděláním. Zaměstnanost obyvatel unie se základním
vzděláním se v době ekonomické recese snížila o téměř pět procent a u obyvatel
eurozóny dokonce o 5,4 procenta. V případě středoškolsky vzdělaných lidí propad
činil 2,6 procenta v celé evropské sedmadvacítce a 1,6 procenta v eurozóně.
Úplně stejný scénář potkal i Česko, propad zaměstnanosti v případě lidí se
základním vzděláním byl však ještě daleko výraznější než ve zbytku unie a činil
9,5 procenta. Větší pokles v této kategorii obyvatel zaznamenalo jen šest
členských států EU z celkových 27. V případě středoškolsky vzdělaných lidí
propad činil "jen" 2,4 procenta, což v podstatě odpovídá unijnímu průměru.
Celkově v Evropské unii zaměstnanost obyvatel propadla o 1,9 procenta a v
eurozóně o 1,8 procenta. Podle Eurostatu nicméně mohl být propad zaměstnanosti
během hospodářské krize ještě daleko citelnější. Podařilo se jej zmírnit díky
omezení pracovních hodin a přechodem některých zaměstnanců na částečný úvazek.
Od druhého čtvrtletí loňského roku, kdy se krize plně rozvinula, do letošního
druhého čtvrtletí klesl počet odpracovaných hodin v EU v průměru o 0,7 hodiny z
41 hodin za týden na 40,3 hodiny za týden. V zemích platících eurem byl pokles o
něco citelnější a činil 0,8 hodiny. Méně v průměru odpracovali i čeští
zaměstnanci, a to o 0,7 hodiny týdně, což přesně odpovídá evropskému průměru.
Češi se nijak nevymykají ani ve statistikách, které zachycují růst počtu lidí,
kteří pracují jen na částečný úvazek. V Evropské unii za poslední rok počet lidí
pracujících na částečný úvazek vzrostl z 18,3 procenta na 18,8 procenta a v
eurozóně z 19,6 procenta na 20 procent. V Česku nárůst činil zhruba 0,5
procentního bodu, přičemž na částečný úvazek pracuje celkem 5,6 procenta
zaměstnanců, což je hluboko pod unijním průměrem. Méně částečných úvazků
využívají jen Bulhaři a Slováci.
