Holomek ostře kritizoval postavení Romů v ČR

Ostrou kritiku postavení romské menšiny v České republice přednesl předseda
Společenství Romů na Moravě Karel Holomek na výroční konferenci Česko-německého
diskusního fóra, která se konala v německém Erfurtu.

Český stát podle něj nenaplnil zákon o odškodnění romských obětí za 2.
světové války, neboť ze 7000 žadatelů prý bylo odškodněno jen 200 lidí. "To lze
zcela střízlivě pojmenovat institucionálním popíráním holokaustu," prohlásil
Holomek a ocenil Česko-německý fond budoucnosti, který prý dokázal většině
oprávněných žadatelů vyhovět a odškodnit je díky svému vlastnímu sociálnímu
programu.

Holomek se ohradil proti zjednodušování romské problematiky na její sociální
aspekty, kdy se i v některých akademických kruzích hovoří o "kultuře chudoby",
jako by to byla jediná kultura, kterou Romové vyznávají. "Tyhle nesmysly se učí
dokonce na jedné z našich regionálních univerzit, a sice v Plzni," řekl Holomek.

ČTĚTE TAKÉ polemiku
kolem "kultury chudoby"

Není cigán jako cigán. Rozhovor Tomáše Hirta pro MF Dnes


Karel Holomek reaguje na názory Tomáše Hirta: Romové jsou národ

Jana Horváthová reaguje na názory Tomáše Hirta

Podle místního deníku Thüringer Zeitung je Česko-německé diskusní fórum
příliš akademické a vzdálené svému původnímu smyslu. Česko-německý fond
budoucnosti na jednu výroční konferenci vydá v průměru mezi 50.000 a 100.000 eur
(zhruba 1,4 až 2,75 milionu korun), řekl ČTK jeden z organizátorů.

Zatímco historikové, novináři a politologové dnes v diskusních panelech
diskutovali o proměnách životního stylu po roce 1989, o integraci menšin a
identitě dnešního člověka, identitu podle kritiků ztrácí právě diskusní
platforma, která vznikla počátkem roku 1997 na základě tehdy podepsané
Česko-německé deklarace.

"Jednotlivé příspěvky byly i pro mě poučné a zajímavé. Ale musím jezdit na
takovou konferenci? Když bych potřeboval vědět některé věci, najdu si je na
internetu nebo si přečtu příslušnou literaturu," zhodnotil konferenci v
rozhovoru se zpravodajem ČTK pravidelný účastník fóra, poslanec Evropského
parlamentu za německé Zelené Milan Horáček. Politik českého původu však odmítl,
že by byl pro zrušení takových akcí; je ale třeba, aby měly obsah, vrátily se
"ke kořenům" a měly dopad na praktickou politiku. Mezi relevantní témata podle
něj například patří evropské otázky, zdravotnictví a důchodová politika.

Německý spolupředseda rady fóra a zahraničněpolitický mluvčí sociálních
demokratů (SPD) v německém Spolkovém sněmu Gerd Weisskirchen ČTK řekl, že smysl
fóra spočívá právě ve výměně poznatků, které zainteresovaným zprostředkovávají
experti. Jako příklad uvedl dnešní téma integrace menšin. "Staví to před nás
otázku: Děláme to dostatečně dobře?" řekl Weisskirchen.

Zaujaly jej i poznámky bývalého českého politika a signatáře Charty 77 Pavla
Bratinky k nostalgii po komunistické éře u některých občanů ve východním Německu
a v Česku. Doplnil, že Češi jsou politicky zralejší národ než dnešní východní
Němci a lépe se vypořádali i s minulostí, protože si "všechno museli zpracovat
sami".
Bratinka ve svém příspěvku řekl, že zatímco pro bývalou NDR byla jakousi
"záchrannou sítí" spolková republika, Češi si museli poradit sami s vytvářením
transformačních zákonů.

Po polemice o obsahové náplni fóra rozhodla jeho rada jako hlavní orgán fóra,
že po několikaleté pauze budou opět zřízeny pracovní skupiny. Předseda Rady
Česko-německého diskusního fóra za českou stranu senátor Luděk Sefzig ČTK řekl,
že čtyři týmy se mají zabývat otázkami menšin, pracovní mobility, partnerství
mezi městy a subsidiarity (přenosu politického rozhodování co nejblíže občanům).
Subsidiarita má být kromě problematiky evropských dopravních sítí jedním z
hlavních témat příští výroční konference, která se uskuteční v Česku.

Zatím se však prý nerozhodlo, ve kterém městě bude fórum příští rok rokovat.
"O tom rozhodnu já. Uvažuju o Praze, Plzni nebo o některém lázeňském městě,"
naznačil Sefzig, který je senátorem za Rokycansko. V pořádání výročních
konferencí se obě země pravidelně střídají.