Holešov začal stěhovat chudinu do ghetta na okraji města
V Holešově se začali stěhovat obyvatelé z kolonie ve Školní ulici do
kontejnerového bydlení. Nové byty jsou postaveny u výpadovky z města a jsou v
některých případech menší než byty dosavadní. Nastěhovat by se do nich mělo
zhruba sedm desítek těch nejchudších holešovských obyvatel, převážně Romů.
Jak dříve sdělil serveru Romea.cz holešovský starosta Zdeněk Janalík (ODS),
město domy v kolonii ve Školní ulici, která je v centru Holešova, zbourá a
pozemky buď prodá nebo výhodně pronajme. Někteří obyvatelé kolonie mají podle
něj dluhy na nájemném, energiích, případně svozu odpadů. „Teď budou bydlet v
sociálních bytech se sníženým nájmem a splácet staré závazky,“ řekl Janalík.
Dnešní stěhování zdejších nájemníků podle starosty probíhá bez komplikací.
„Byli jsme tam celé dopoledne a probíhalo to zatím všechno podle harmonogramu a
v klidu, bez nějakých problémů," řekl Janalík. Do 16 bytů by se mělo nastěhovat
zhruba sedm desítek lidí. „Dá se říci, že jsou z velké části ze Školní ulice,
ale jsou tam i lidé z jiných lokalit, kteří nějakým způsobem splňovali podmínky
tohoto bydlení,“ doplnil Janalík.
Podle jeho předpokladu by s lidmi měly začít pracovat agentury, které by je
vzdělávaly například ve finanční gramotnosti nebo zajistily, aby posílali děti
do školy. Montované kontejnerové bydlení podle něj nemusí být definitivní. „Já
předpokládám, že když to začne fungovat, že se ti lidé začnou stavět na nohy a
že budou hledat zase další stupeň v rámci bydlení a tak jako každý jiný občan si
buď pronajmou nebo koupí byt, domek a tak dále. Ale to je běh na dlouhou trať,“
doplnil.
Podle Janalíka by měl být v Holešově zajištěný systém takzvaného prostupného
bydlení, který by obyvatelům Bořenovské ulice dal možnost vrátit se zpět do
města. Ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček ale
tvrdí, že k tomu zatím ve městě podmínky nejsou. „Jediná komponenta toho
prostupného bydlení je Bořenovská ulice, unimobuňky na okrají města. Ale chybí
azylové bydlení, byty, do kterých by lidé z Bořenovské měli odcházet, chybí
sociální pracovník, který by s těmi lidmi pracoval na jejich oddlužení, na
úrovni hledání zaměstnání, na úrovni přípravy na vstup do normálního tržního
bytu," řekl Šimáček.
Agentura začala s městem jednat už začátkem letošního roku. Za úspěch Šimáček
považuje to, že v Holešově nakonec vzniklo montované bydlení pro menší počet
lidí, než se původně plánovalo. Radnice původně uvažovala, že postaví bytové
jednotky pro 200 lidí. Město nakonec od tohoto záměru upustilo. Řešit by to
podle Šimáčka mohl zvažovaný projekt za využití peněz ze strukturálních fondů
Evropské unie. „V tuhle chvíli neplatí to, co pan starosta říká, že bude
Bořenovská dočasnou adresou, ze které se bude možné dostat zpátky do města. Není
zatím adekvátní způsob, jak toho lidé mohou docílit,“ dodal Šimáček.
V Bořenovské ulici podle něj hrozí vznik izolovaného ghetta. Odvolává se
přitom na zkušenosti s obdobným stěhováním větších skupin nízkopříjmových
domácností, zejména romských, z dalších měst a obcí České republiky. Sestěhování
obyvatel žijících v podmínkách sociálního vyloučení na jedno místo, navíc mimo
běžnou městskou zástavbu, může ještě více zhoršit jejich situaci. Podle
odborníků má segregace negativní dopad především na zdravý vývoj dětí, jejich
vzdělání a zapojení mezi ostatní vrstevníky.
"Udržení pořádku v ulici Bořenovská může kvůli zvýšené koncentraci sociálně
slabých obyvatel přinášet dlouhodobě zvýšené náklady na straně města v ostraze,
úklidu, či řešení konfliktů. Dlouhodobě pravděpodobně zvýší tenzi mezi městskou
populací a obyvateli uvedené lokality, což může mít negativní dopad na sociální
soudržnost obyvatel města," řekl již dříve serveru Romea.cz Šimáček.
„Co by kdo chtěl za tisíc korun měsíčně,“ pravil před stěhováním na adresu
svých sousedů Pavel Biháry. „Já jsem rád, že mám kde bydlet a starostovi
děkuji,“ dodal ve středu. Druhý den, když začalo stěhování, už se rozčiloval
taky. „Když dám do ložnice manželské postele a skříně, tak nezavřu dveře. A ve
vedlejší místnosti bude spát matka. No jak tady mají mladí lidé žít,“ vztekal
se. Nakonec problém vyřešil tím, že oželel jednu část skříňové sestavy.
„Musíme se rozloučit s nábytkem. Vejde se buď on, nebo my,“ řekla Angelika
Pačajová, když vykládala z vozu svůj majetek.
„Někteří mají byty stejné, někteří snad menší, ale polepšili si,“ míní Janalík.
Jeho jméno ale holešovští Romové nechtěli ani slyšet. „Vytvořili za městem nové
ghetto a ženou nás tam. Janalík je horší než Čunek,“ křičeli.
„Od nás nedostane ani jeden hlas,“ spílala starostovi 74letá Anna Biháriová,
s narážkou na nadcházející volby, v nichž chce Janalík obhájit svůj post v
Senátu i na radnici. „Když to stálo přes 20 miliónů, proč tam nevleze do pokoje
dětská postýlka? Linka je tak malá, že tam ani nedostaneme hrnce. Měla jsem byt
56 čtverečních metrů, a jdeme do 36. Proč nás nedali do města,“ hořekovala
Biháriová. „Nás je sedm, v tom bytě se ani neposkládáme,“ přidali se mladší Eva
Biháriová a její partner Petr Pilo.