Helena Válková píše členům romské rady a neziskovkám: Nepřihlásit se ke své vlastní národnosti by byla škoda, vysvětlete důležitost sčítání Romům a Romkám. ČSÚ připravil leták
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková zaslala členům Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a představitelům neziskových organizací pracujících s Romy dopis, ve kterém vyslovuje podporu, aby se Romové a Romky hlásili během nadcházejícího sčítání k romské národnosti. Český statistický úřad zároveň připravil leták pro národnostní menšiny a shrnul základní informace, proč se vyplatí vyplnit během sčítání kolonku národnost.
Formulář pro sčítání lidu, domů a bytů obsahuje dvě nepovinné otázky. První se týká zjištění víry a náboženského vyznání a druhá národnosti.
“Ráda bych Vás v této souvislosti podpořila, abyste v rámci vysvětlování významu a smyslu tohoto Sčítání výslovně upozorňovali na to, že lze uvést v příslušné kolonce svou národnost buď jako jedinou (například romskou, polskou, ukrajinskou, německou, apod.) nebo lze uvést národnosti dvě, tedy i českou národnost,” píše Helena Válková v dopise, ve kterém zároveň upozorňuje, že vyplnění kolonky není povinné, ale pro příslušníky národnostních menšin by podle ní byla škoda národnost neuvádět.
ROZDÍL MEZI NÁRODNOSTÍ A OBČANSTVÍM
Státní občanství a státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. Rozdílem mezi státní občanstvím a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dáno státem, v němž má člověk občanství. Příkladem je, že se občan může přihlásit k romské národnosti, ale státní příslušnost (občanství) má třeba Česká republika. Státní příslušnost a občanství jsou tedy dány, národnost je „volitelná“ a vychází třeba i z osobních pocitů.
“Znalost procentuálního zastoupení příslušníků menšin v populaci je totiž v mnoha oblastech důležitým argumentem při prosazování jejich zájmů,” píše Válková a vysvětluje i velmi často zaměňované pojmy národnost a občanství.
“Zdůraznit je třeba i to, že uvedení jiné než české národnosti nemá jakoukoliv souvislost a vliv na státní občanství, výsledky Sčítání jsou anonymizovány a konkrétní respondent se tak nemusí obávat, že by někdy v budoucnu mohlo dojít ke zneužití jeho osobních dat,” dodává zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.
Také podle ředitele Českého statistického úřadu Marka Rojíčka hraje přihlášení se k určité národnosti významnou roli v životě menšin. “V důsledku ovlivňuje možnosti uplatňovat práva národnostních menšin a mít větší možnosti ovlivňovat chod obcí, krajů a státu,” uvádí Rojíček.
ČSÚ: “Sčítání je příležitost, jak se hrdě přihlásit ke své národnosti. Nemusíte, ale můžete. A pokud chcete prosazovat práva svého národa ve školách, na úřadech nebo v kultuře, pak byste svou národnost vyplnit měli.”
Český statistický úřad pak připravil i jednoduchý leták a vysvětlující materiál, kde uvádí proč je důležité se přihlásit ke své národnosti nebo dokonce ke dvěma národnostem.
“Sčítání je příležitost, jak se hrdě přihlásit ke své národnosti. Nemusíte, ale můžete. A pokud chcete prosazovat práva svého národa ve školách, na úřadech nebo v kultuře, pak byste svou národnost vyplnit měli,” uvádí se na letáku.
“Zjednodušeně se dá říct, že čím více je přihlášených zástupců národnostní menšiny, tím větší vliv to má na chod obcí, krajů a státu,” rozvádí ČSÚ v delším materiálu a připomíná například podmínky vzniku Výbor pro národnostní menšiny.
“Výbor může vzniknout jak na úrovni kraje, tak v rámci obce. Stačí přitom, aby v kraji žilo minimálně 5 % občanů hlásících se k jiné než české národnosti. U obcí je situace podobná, je však potřeba dosáhnout 10% podílu. A právě sčítání lidu je jedinou možností, jak tyto nezbytné údaje získat,” uvádí materiál.
V materiálu je pak zmíněna oblast školství, používání jazyku a nebo také práva nenavázána přímo na vznik národnostních výborů.
„Všechny poskytnuté údaje zpracováváme pouze pro zákonem stanovené účely. Osobní data podléhají kompletní anonymizaci, vymazání a zničení. Zveřejňovány budou pouze souhrnné statistické výsledky, a to takovým způsobem, že z nich nebude možné dovodit vztah ke konkrétním osobám,“ vyvrátil obavy některých Romů ředitel ČSÚ Marek Rojíček.
Již dříve někteří Romové uvedli, jak je pro ně důležité přihlásit se k romské národnosti. „Přihlásit se k romské národnosti je důležité proto, že integrace romské menšiny je u nás stále velmi problematická. Návrhy strategií jsou zpracovávány podle odhadů počtu Romů žijících na území České republiky. Není tak možné určit, kolik zde žije Romů a finance určené na jejich integraci nejdou přesně tam, kam by měly,“ upozornil Štefan Oláh, člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Řada organizací se tak snaží Romy povzbudit, aby se v letošním sčítání k romské národnosti přihlásili.
Organizace ARA ART pak připravila spot, kde vyzývá Romy, aby se během nadcházejícího sčítání lidu hrdě přihlásili k romské národnosti.
VIDEO
Ve sčítání lidu, které naposledy proběhlo v roce 2011, se k romské národnosti přihlásilo pouze 13 150 Romů, z nichž 5199 uvedlo pouze romskou národnost. Zbylých 7 951 obyvatel uvedlo národnost v kombinaci s jinou národností, například romská a česká, romská a moravská atp. Přitom podle odhadů žije na území České republiky asi 240 tisíc Romů.
Sčítání lidu odstartuje 27. března a je primárně připravováno jako online. Na webu www.scitani.cz jsou k němu bližší informace také v romštině, vietnamštině, ukrajinštině, polštině, ruštině, němčině a v angličtině. V těchto sedmi jazycích jsou připraveny i online formuláře. Ty tištěné budou v češtině, ale na webu a vybraných poštách nebo pobočkách Českého statistického úřadu k nim bude připraven překlad.
Na rozmanité jazykové varianty myslí i informační kampaň Sčítání 2021, například příspěvky na sociálních sítích. Český statistický úřad na informování zástupců národnostních menšin úzce spolupracuje se sekretariátem Rady vlády pro národnostní menšiny při Úřadu vlády ČR.
„To, že se lidé přihlásí ke své národnosti, je významným signálem pro celou společnost, která tak může získat reálné informace o národnostním složení obyvatelstva naší země a o jejich potřebách. Mějte to na paměti, až budete vyplňovat sčítací arch,“ vysvětluje Klára Jůnová, tajemnice Rady vlády pro národnostní menšiny.
Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. Jeho cílem je získání přesných a aktuálních dat, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života včetně vzdělávání, zdravotní a sociální péče či integrovaného záchranného systému. Sčítání 2021 je primárně připravováno jako online, vůbec poprvé v naší historii. Zákonnou povinnost tak lidé mohou snadno splnit z domova přes internet bez nutnosti kontaktu se sčítacím komisařem nebo návštěvy kontaktního místa sčítání.
