Glosář Františka Kostlána: Rasista ne-vyznamenán, zahalení těla je nemravné, Hodonínek v televizi

Přinášíme další glosář, který se volně vyslovuje k vybraným událostem proběhnuvšího týdne.

Již téměř sto maďarských osobností vrátilo vyznamenání státu

Maďarská vláda se o minulém víkendu rozhodla udělit jedno z nejvyšších státních vyznamenání novináři Zsoltu Bayerovi. Desítky význačných maďarských osobností kvůli tomu vrátily svá vyznamenání a požádaly prezidenta Jánose Ádera, aby jejich jména nefigurovala v seznamu vyznamenaných společně s Bayerem. Počet lidí, kteří vracejí svá vyznamenání, po celý týden průběžně narůstal a roste dál. V pátek dopoledne jich bylo již 93. (Celý seznam naleznete zde.)

Bayer byl sice údajně vyznamenán za svou práci o sovětských gulazích, mnohem více je však znám svými štvavými a rasistickými články namířenými především proti levici, Romům a Židům. Některé z Bayerových veřejných výroků:

• Pokud někdo srazí autem cikánské dítě, ať nezastavuje a raději přidá plyn.
• Všichni členové romské komunity jsou destruktivní zvěří.
• Při represích po rozpadu Maďarské republiky rad v letech 1919 a 1920 nebylo zabito dostatečné množství levičáků a Židů.
• O europoslanci Danielovi Cohn-Benditovi a maďarském politikovi Andrási Schifflerovi, kteří jsou oba Židé, řekl, že „naneštěstí všichni neskončili zahrabaní po krk v lesech Orgovany“, což je narážka na incident z roku 1919, kdy bylo povražděno několik desítek lidí, většinou Židů.
• Každý migrant nad 14 let je potenciální vrah. 

Letos v dubnu protestoval izraelský velvyslanec v Maďarsku u editorova listu Magyar Hirlap s tím, že „Bayerovy sloupky v něm otevřeně podporují protižidovskou nenávist a podněcují proti židovskému lidu a státu Izrael.“

„Pro mě je nepřijatelné, abych figuroval mezi vyznamenanými společně s touto osobou. Proto vám vyznamenání vracím,“ napsal prezidentovi matematik Bálint Tóth. „Posílám své vyznamenání zpět prezidentovi. Je nepřípustné, abych figuroval v jednom seznamu s Bayerem. Žijeme v jednom státě, nikoliv v jednom světě,“ napsal na sociální síti novinář Péter Rózsa. Předseda federace židovských obcí v Maďarsku a zároveň viceprezident Světového židovského kongresu András Heisler vrátil cenu s tím, že si „nepřeje být, byť virtuálně, ve stejné společnosti s osobou, která je rasistická, antisemitská a jejíž horlivá nenávist k Romům kontaminuje Maďarsko.“

Rytířského kříže se krom jiných vzdali rovněž sochař Vladimir Péter, podnikatel András Polgár, historik Tamás Krausz, herec Balázs Galkó a desítky dalších osobností. Opoziční maďarské strany ve svém prohlášení nazvaly výběr Bayera pro druhé nejvyšší státní vyznamenání „ostudou“ a některé z nich požadují, aby udělení ceny bylo revokováno.

Bayer je zakládajícím členem současné vládní strany FIDESZ a to myslím vysvětluje vše. Rozděl a panuj! – se tomu odevždy říkalo. Sám Bayer bere rozruch kolem své osoby vyrovnaně, ke svým odpůrcům se vyslovil takto: „Skutečně nechápu, jak někteří lidé mohou být natolik izolovaní ve svém uzavřeném, omezeném a smutném světě.“

Hmmm… no, já bych rozhodně nechtěl žít v Bayerově „neizolovaném, otevřeném, veselém a neomezeném“ světě. Ten druh veselí, kdy se „neizolovaní neomezenci“ baví přejetím dítěte, nějak není mým šálkem kávy.

Média informovala i romské pietní akci

Čeští Romové si o víkendu připomněli tragické výročí 73 let od největšího transportu Romů z někdejšího “cikánského tábora” v Hodoníně u Kunštátu do Osvětimi. Transport mužů, žen a dětí byl nejpočetnějším přesunem Romů z hodonínského tábora – týkal se necelých osmi set vězňů, z nichž většina se z Osvětimi nevrátila.

Letos se dostavila nadějná změna. O této akci informovala některá média, Česká televize či Deník, například. Že by se ve společenské atmosféře změnil druh feromonů?

Vzděláním proti extremismu?

Vzdělávání mladé generace je hlavním úkolem na cestě k potírání radikalizace společnosti. Vyplynulo to ze schůzky zástupců ministerstev spravedlnosti členských států EU. Oznámila to slovenská ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská. „Ve světě i v evropském prostoru sledujeme nárůst radikálních a extremistických sil. Znát minulost, vychovávat a vzdělávat mladé lidi je klíčovým úkolem v boji proti radikalizaci společnosti. Jen tak mladí lidé dokážou odolávat různým kampaním a dezinformačním válkám,“ uvedla Žitňanská.

Nic proti Evropské unii, a nic proti snaze něco dělat s nárůstem extremismu (ať už islamistickým či evropským – krajně pravicovým). Problémem ovšem spočívá v tom, že minulost známe. Je v ní ukryta odpověď pro paní Žiťnanskou: Jeden z nejvzdělanějších a nejkulturnějších národů vůbec propadl neuvěřitelně rychle a takřka beze zbytku nacismu. Nejde tedy jen o vzdělávání, i když to je vždy dobré, pokud je kvalitní. Je třeba na prvním místě děti vychovávat k tomu, aby se z nich staly nezávislé a kritické osobnosti. Takové nestojí o to, být součástí nemyslícího stáda, v němž jeden po druhém buší tutéž ideologickou floskuli.

Zahalení těla je nemravné

Francouzské letovisko Cannes zakázalo nosit na pláži speciální plavky pro muslimské ženy zvané burkiny, které zahalují celé tělo včetně hlavy. Starosta Cannes David Lisnard vydal vyhlášku, která zakazuje plážové oděvy, jež „nerespektují dobré mravy a sekularismus“. Burkiny podle něj spadají pod tento zákaz. Vyhláška platí po celý srpen, kdo ji poruší, tomu hrozí pokuta ve výši 38 eur (1030 Kč).

Konečně je to tady i úředně: zahalování ženského těla je nemravné – přesně to říkám už od puberty. Ještěže máme ty Francouze, veselé a šarmantní – za zády jim vybuchují teroristické bomby a oni stíhají šátky a plavky! Cool!!! Četník ze Saint Tropez by to lépe nevymyslel.

Ale teď vážně. Co na to říká senátorka a nedávná ústavní soudkyně Eliška Wagnerová?

„Stát nutící ženy s nezahaleným obličejem, aby odhalovaly těla, už není v mých očích právním státem. Ten totiž respektuje osobní autonomii, a to zejména v intimní sféře, do které nesmí zásadně vstupovat. To, co popisuje článek, je parodie právního státu. Ano, Francie zůstala státem demokratickým, avšak zahrává si se ztrátou liberální právní státnosti definované úctou k lidským právům a respektem k osobní autonomii, tedy svobodou… Francie je tradičně rousseauovsky založena na respektu k zákonu. Respekt k ústavnosti, která v moderní verzi pozdvihuje určité liberální principy na základ, s nímž zákony nesmějí kolidovat, není zdaleka tak vyvinutý jako např. v SRN či v USA. Česká verze právní státnosti v podání ÚS se ubírala „nefrancouzským“ směrem, ač přitom bylo třeba bojovat s i u nás zakořeněnou, tradiční vírou v „nadřazenost zákona“ jako takového. Pevně doufám a věřím, že nastoupenou cestu neopustíme.“ (Převzato s laskavým svolením Elišky Wagnerové z její facebookové stránky.)