FOTOGALERIE: Pietní akt v Osvětimi. Na místě byli i potomci obětí holokaustu Romů a Sintů z České republiky
Tento týden si celá Evropa připomínala 79. výročí zavraždění přes čtyř tisíc Romů a Sintů, k němuž došlo v noci z 2. na 3. srpna 1944 při likvidaci tzv. cikánského rodinného tábora Auschwitz-II Birkenau. Evropský parlament 2. srpen v roce 2015 ustanovil Dnem památky romského holokaustu. Každoročně se u této příležitosti koná pieta na místě utrpení, v sekci BIIe památníku Auschwitz-Birkenau.
Společně s památníkem ji pořádá Sdružení Romů v Polsku a Ústřední rada německých Sintů a Romů. Roman Kwiatkowski a Romani Rose ceremonii, na níž dále vystoupili polští státní představitelé, také zahájili. Kwiatkowksi ve svém proslovu mj. připomněl význam účastníků akce z řad mladých lidí, které zastupovala organizace Dikh He Na Bister.
Hostitelkou letošního roku byla německá politička Nicola Beer, místopředsedkyně Evropského parlamentu. „Evropský parlament musí zvýšit své úsilí v tomto ohledu: boj proti rasismu a negativním stereotypům a zároveň zvyšování povědomí o jedinečné historii a kultuře (Romů a Sintů). Vítám Romský strategický rámec EU pro rovnost, inkluzi a participaci, který členským státům stanovuje jasný cíl bojovat proti anticiganismu a diskriminaci ve všech oblastech života. Je naší morální, společenskou a politickou povinností uchovávat vzpomínky obětí holokaustu stejně jako přeživších,“ uvedla Nicoel Beer.
Za přeživší vystoupila Sintka Gerda Pohl, manželka navrátivšího se z Auschwitz Birkenau. Ta přinesla osobní vzpomínku nejen na válečné osudy manžela, který přežil pokusy Josefa Mengeleho, ale i rodičů, kteří byli zachráněni díky pomoci přítele, nezapomněla však ani na poválečnou diskriminaci.
FOTOGALERIE
VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE
Z řad českých potomků obětí holokaustu Romů a Sintů se vzpomínkových setkání pravidelně účastní rodiny Rudolfa Murky, Roberta Berouska nebo Emila Absolona, jejichž rodiče a příbuzní byli v Auschwitz vězněni a velká část jich zde zahynula. Poprvé zde byla Jana Kokyová, neteř Čeňka Růžičky, představitelka 3. generace potomků přeživších, aby si společně s dalšími potomky z řad původních českých Romů a Sintů připomněla 80. výročí hromadných romských transportů.
Akce se dále za českou stranu zúčastnila např. Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, její spolupracovníci a spolupracovnice, nebo zástupce české ambasády v Polsku. Bohužel, z českých vládních představitelů na tuto významnou událost připomínající temné období evropských dějin nikdo oběti nepřijel uctít osobně. „Neposlali ani věnec. Co si tedy mám myslet o postoji našich politických reprezentantů k romské menšině?“ zhodnotila jejich absenci Jana Kokyová, předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu.
Potomci přeživších se v Osvětimi sešli již 1. srpna, a to na uzavřeném komorním shromáždění u trosek plynové komory a následně při večeři v Centru dialogu a modlitby, kdy vzpomínali na minulost svých rodin i jejich současné perspektivy.
Diskutovali také novou pobočku Muzea romské kultury, Centrum Romů a Sintů v Praze, které vzniká za podpory Norských fondů právě jako přání potomků „V Centru se bude připomínat utrpení českých Romů a Sintů, kteří měli být za války vyhlazeni. Bude to ale také místo připomínky této „zmizelé“ kultury, ať už prostřednictvím komunitních setkání, vzdělávacích nebo kulturních programů. Věřím, že instituce jako je Centrum napomůže tomu, že naše historie nebude zapomenuta,“ věří Rudolf Murka. Otevření tohoto specializovaného pracoviště je plánováno na podzim příštího roku.
Z celkového počtu asi 6 500 Romů a Sintů žijících v době Protektorátu Čechy a Morava druhou světovou válku přežila ani ne desetina. Po osvobození se vrátilo z koncentračních táborů a jiných internačních či pracovních zařízení pouze asi do 600 romských mužů, žen a dětí z původních českých Romů. Vyvraždění českých a moravských Romů tak bylo pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Celkový počet romských obětí nacismu v Evropě je v současné době odhadován na 300–500 000.
