Falešné zprávy už nepocházejí jen z Ruska. V zemích včetně ČR je šíří i domovské skupiny
Za masivním šířením falešných zpráv nestojí jen množství ruských trollů, jak tomu bylo například u amerických voleb. Zatímco se Evropská unie připravuje na rozhodující volební víkend, falešné zprávy a extremistické příspěvky na sociálních sítích šíří spíš domácí skupiny než zahraniční mocnosti, říkají odborníci. Kolují hlavně na soukromých a šifrovaných komunikačních aplikacích, jako je WhatsApp, které je těžší hlídat a ve kterých je obtížnější proti dezinformacím bojovat. Informuje o tom agentura AP.
Na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu dezinformací, přes původní obavy, podle průzkumu Pražského institutu bezpečnostních studií výrazně nepřibylo. Podle institutu se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, tradičně se ale snažily vyzdvihnout hnutí SPD Tomia Okamury.
Po zásazích Ruska do prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016, které vynesly do křesla současného prezidenta Donalda Trumpa, a údajně dezinformačních kampaních během britského referenda o brexitu ve stejném roce se objevily obavy, že volby do Evropského parlamentu mohou být snadným terčem kybernetických útoků ze zahraničí.
Na radarech evropské osmadvacítky se zatím ale žádná výrazně zvýšená dezinformační aktivita ze zahraničí neobjevila. Přesto například organizace Avaaz nahlásila Facebooku přes 500 dezinformačních skupin a profilů z Francie, Německa, Itálie, Británie, Polska a Španělska, které sledovalo přes 32 milionů uživatelů vytvářející přes 67 milionů interakcí. Informuje o tom server iDNES.cz.
Nenápadnější taktika funguje
Podle Sashy Havlicekové, ředitelky Institutu pro strategický dialog (ISD), byla dřív povaha falešných informací převážně o Rusku a odhalování softwarových botů. V současnosti se týká krajní pravice napříč státy a projevuje se méně falešnými zprávami, více nenávistnými projevy a mnohem propracovanějšími taktikami, které slouží k posílení populistických příběhů, uvedla ředitelka této mírně levicové londýnské instituce. “Neříkáme, že nedochází k žádné ruské aktivitě, ale je určitě těžší ji odhalit,” říká Havliceková.
Všeobecným trendem je aktivita evropských populistických a krajně pravicových skupin “manipulovat s informacemi” prostřednictvím více nenápadných zpráv a šířit názory namířené proti imigraci, homosexuálům nebo popírající globální oteplování. Pro vlády a technologické firmy je mnohem těžší na tuto “válku narativů” reagovat, vysvětluje Havliceková. Situaci nepomáhá, že se někteří světoví lídři na šíření falešných nebo zavádějících zpráv na sociální sítích sami podílejí.
Christoph Schott z organizace Avaaz uvedl, že falešné zprávy se běžně šíří pomocí taktiky, při které stránky lákají fanoušky na obecná témata jako fotbal nebo vaření, později však začnou přidávat politické příspěvky. Cílem je zasít “malá semínka nedůvěry…, která pomalu narušují důvěru v instituce a společnost dlouhodobě rozdělují,” uvedl Schott.
V nadcházejících volbách, které se konají 23. až 26. května a které jsou největšími mezinárodními volbami na světě, může volit zhruba 400 milionů Evropanů z 28 zemí. Volí 751 zástupců do Evropského parlamentu, jediného demokraticky zvoleného orgánu EU.
Internetové firmy Facebook a Twitter uvedly, že v předvolebním období zatím žádný nárůst kybernetických útoků nezaznamenaly. Jednou z příčin je pravděpodobně povaha voleb do europarlamentu, které se vyznačují nízkou účastí a tím, že voliči často volí podle domácí politické situace.
Důvodem může být i to, že se nehledá na správném místě. Vědci z Oxfordské univerzity zkoumali tweety v souvislosti s evropskými volbami a zjistili, že jen zlomek z nich pocházel z Ruska nebo z nedůvěryhodných zdrojů, většina jich byla z takzvaných mainstreamových médií. Zprávy z alternativních zdrojů mohou být přesto mnohem populárnější, než ta z profesionálních mediálních organizací. Nejčtenější články se týkaly populistických témat jako je imigrace nebo islamofobie, další útočily na evropské lídry a strany a vyjadřovaly euroskepticismus, zjistili vědci, kteří analyzovali přes 585.000 příspěvků na twitteru v sedmi evropských jazycích.
Příspěvky na twitteru nebo veřejné příspěvky na facebooku ale nejsou všechno. Velká část rozhovorů se přesouvá do soukromých skupin nebo na šifrované aplikace jako je WhatsApp a další, které nemohou vlády jednoduše sledovat, říká Clara Jiménezová Cruzová, zakladatelka španělské organizace Maldita.es, která ověřuje fakta. Mnohem víc on-line konverzací se odehrává soukromě, vysvětluje. WhatsApp, ve kterém se třetím stranám obtížně nahlíží do soukromých rozhovorů, je prvním místem, kde se hoaxy objevují a lze jich tam najít nejvíce, dodává Jiménezová Cruzová.
