Expertka Agentury pro sociální začleňování: Pracující střední třída chudne, selhává ochrana nejchudších
Střední třída v Česku chudne. I při nízké nezaměstnanosti a růstu mezd přibývá lidí, kteří pobírají dávky na děti a na bydlení. Nástroje na ochranu nejchudších selhávají. Podle expertky Agentury pro sociální začleňování Lucie Trlifajové to ukázala analýza Indexu sociálního vyloučení. Agentura ho sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání.
“V ČR chudne pracující střední třída. Zhoršování situace obvykle souvisí s růstem nezaměstnanosti, to se ale v posledních letech neděje. Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Zažilo ale nejvyšší pokles reálných mezd. Roste čerpání příspěvků na bydlení… Nejvyšší navýšení počtu příjemců není v typických regionech. Rapidně narůstá v prstenci kolem Prahy,” uvedla Trlifajová. Podle zjištění přibývá příjemců i dalších velkých měst.
Podle expertky agentury na dluhovou problematiku Barbory Halířové největší růst počtu lidí v exekucích byl ve Středočeském kraji. “V terénu nás překvapilo, že do poraden začala chodit i nižší střední třída, lidé s vysokoškolským vzděláním,” uvedla Halířová.
Do výsledků indexu se promítá vysoká inflace, zdražení energií a propad reálných výdělků, ale také změny v nastavení podpory. Pravidla dávek na bydlení se upravila, částky jsou vyšší. Přídavky na děti mohou získat domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima místo 2,7násobku.
“Počet lidí s nárokem na dětské přídavky by měl klesat, když se nevalorizovalo životní minimum a mzda rostla. Více lidem stálo ale za to dojít na úřad práce a požádat o dávku,” uvedla Trlifajová. Dodala, že tak vzniká nová skupina příjemců, jejichž situaci je potřeba porozumět a podle toho s nimi pracovat. To znamená i zátěž pro úřady, míní expertka.
Zatímco domácností s příspěvky na bydlení a dětskými přídavky přibylo, počet příjemců dávek v hmotné nouzi neroste. “Ukazuje to spíš to, že ochrana nejchudších nefunguje. Přitom když se propadá střední třída, tak se určitě propadají i nejchudší,” podotkla Trlifajová.
Pro určení nároku na dávky, výpočet některých podpor či stanovení nezabavitelné částky u dlužníků se využívá životní minimum. To činí pro jednotlivce 4860 korun. Naposledy rostlo v lednu 2023, zvedlo se tehdy o 5,2 procenta ze 4620 korun.
Podle Trlifajové ochranná funkce životního minima jako částky k základnímu přežití klesá a nástroje k ochraně nejchudších kvůli tomu dlouhodobě selhávají. Expertka poukazuje na reálný propad částky. Podle ní by při započítání inflace mělo minimum loni činit 7082 korun.
Autoři indexu rozdělují obce do čtyř skupin podle hodnocení od nuly v místech bez potíží po 30 bodů v místech s největšími problémy. Nejvyšší míru vyloučení s hodnocením od 12 do 30 bodů mělo loni 241 obcí, tedy o 50 víc než předloni. Bez zatížení či s minimální zátěží jednoho bodu evidovala agentura loni 3393 obcí, meziročně o 212 méně.
