Experti: Učitelé nevěří státu, že jim zajistí podporu na inkluzi
Obavy učitelů z inkluze plynou z nedostatečného vysvětlení, co přesně se bude
dít a jakou pomoc dostanou, uvedla na tiskové konferenci Jana Straková z Ústavu
výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pedagogové
podle ní nedůvěřují tomu, že jim stát podporu poskytne. Předseda sněmovního
školského výboru Jiří Zlatuška (ANO) doplnil, že obavy ze změn nachystaných na
1. září plynou částečně také z přirozeného strachu z neznámého.
Hlavní změnou, kterou novela školského zákona přinese, je financování podpory
pro handicapované nebo znevýhodněné děti přímo ze státního rozpočtu, shodli se
aktéři tiskové konference pořádané Českou odbornou společností pro inkluzivní
vzdělávání. Odmítli obavy z toho, že by se rušily jakékoliv školy a děti byly
nuceny odcházet ze speciálních škol. Připomněli, že už teď se většina dětí s
handicapem v běžných školách vzdělává.
"Zhruba 5,5 tisíce dětí s lehkým mentálním postižením je vzděláváno v běžných
školách," uvedla pro server Romea.cz Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně
České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Podle ní se vytváří
atmosféra, že nově budou takové děti násilně vtahovány do běžných škol proti
vůli jejich rodičů a mluví se o tom, jako by děti s lehkým mentálním postižením
v běžných školách nebyly. "Není to pravda. Celá řada dětí právě s lehkým
mentálním postižením se již mnoho let integruje v běžných školách," dodala
Laurenčíková.
AUDIO
Navzdory informační kampani
ministerstva stále silně znějí hlasy proti přijatým změnám. Inkluzi kritizoval
také prezident Miloš Zeman, který před rokem novelu podepsal. V anketě deníku
Mladá fronta Dnes se proti ní vyjádřilo více než 90 procent učitelů základních a
středních škol.
Plyne to také z nedůvěry pedagogů vůči státu, kterou Jana Straková
považuje vzhledem k podfinancovanému školství za pochopitelnou. "Učitelé
nedůvěřují tomu, že stát jim tu podporu poskytne. Jsou ponecháni ve škole velmi
často s velmi důležitými a také obtížnými úkoly. Typicky se to týká třeba dětí,
které jsou ve škole trošku nezvladatelné. Učitelé by potřebovali někoho, kdo jim
může s těmi dětmi pomoci, a to tam není," řekla odbornice, která se zaměřuje na
nerovnosti ve vzdělávání.
Zlatuška si myslí, že negativní postoje učitelů
zvýrazňuje "poplašný křik" řady politiků. Ten se přitom ozývá s ročním
zpožděním, při projednávání novely ve Sněmovně nezazněl. "Nikdo tehdy věcně
nenapadal ustanovení o inkluzi, netvrdil, že to zničí kvalitu škol," připomněl.
Podle LAurečníkové vystupují proti inkluzi najčastěji poslanci z hnutí Úsvit,
ale třeba také z KSČM. "Chtěla bych připomenout, že i tyto dvě strany hlasovaly
pro přijetí zákona v drtivé většině hlasů a tudíž nerozumím onomu nabádání pro
jeho neimplementaci. Je to jako kdybychom všichni zvedli ruku pro nějaký zákon,
ale potom bychom jej chtěli obcházet nebo vůbec nezačít naplňovat," uvedla pro
server Romea.cz Klára Šimáčková Laurenčíková.
"Je velmi netaktické zpochybňovat ten krok jako takový. Jiná cesta není,"
doplnila Straková.
Předseda sněmovního školského výboru zdůraznil, že novela
jen umožňuje naplnění zákona v praxi. Už nyní mají všechny děti nárok na
vzdělávání ve spádové škole, ale kvůli nesystémovému financování se integraci
řada škol brání. Ty aktivnější shánějí prostředky z evropských i tuzemských
dotací.
"Nový školský zákon zavádí tzv. nárokovost podpůrných opatření pro děti,
které potřebují nějakou podporu ve vzdělávání a díky této nárokovosti dané
zákonem bude možné získat na konkrétní podpůrná opatření finance. Například na
platy asistentů pedagoga nebo na zajištění speciálních pomůcek a dalších podpor.
U celé řady dětí nebylo možné v běžných školách tyto podpory získat. Sami
ředitelé a učitelé označovali tento fakt za jednu z brzd inkluze," dodala pro
Romea.cz Laurenčíková.
Zlatuška připomněl, že evropské dotace jsou určeny na rozjezd novinek
v systému. Pak se počítá s tím, že budou financovány ze státního rozpočtu. Ten
okamžik v této oblasti právě teď nastal. Neobává se nedostatku finančních
prostředků na podpůrná opatření. Úkolem ministerstva školství bude odůvodnění
konkrétní sumy, kterou na to potřebuje.
Vzdělávání v různorodých kolektivech
je zásadní pro odstranění současných nerovností, kdy jsou školní výsledky dítěte
silně závislé na rodinném zázemí. Nemusí ale stačit jen vyšší podpora
začleňování dětí s různými handicapy. Proti společnému vzdělávání jdou totiž
víceletá gymnázia i takzvané výběrové základní školy. "Problém opatření na
snižování nerovností je v tom, že musejí být komplexní. Začali jsme na spodním
konci, ale horní konec jsme nechali otevřený," řekla Straková. Uznala, že na
debatu o případném rušení víceletých gymnázií není vhodná doba.
