Exekuce: Senátoři chtějí zavést povinné srážky pro dlužníky. Neziskové organizace bijí na poplach, změna uvrhne dlužníky do šedé ekonomiky
Organizace na pomoc potřebným žádají senátory a senátorky, aby při schvalování insolvenční novely nepodpořili návrh na zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky. Podle nich by opatření vedlo k práci načerno. Je tak v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Šest organizací to uvedlo ve společném prohlášení. Mezi pisatele patří Člověk v tísni, Charita ČR, Rada seniorů ČR, Rubikon Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.
Zavedení povinné minimální srážky ve výši pěti procent minimální mzdy navrhují doplnit do insolvenční novely senátoři. Letos by se tak dlužníkovi sráželo nejméně 945 korun. U lidí se starobním, invalidním či sirotčím důchodem by byla částka poloviční. Senátní hospodářský a ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu s touto změnou Sněmovně. Horní komora by o tom mohla hlasovat tento týden.
“Z analýzy ministerstva spravedlnosti vedeného ODS jasně vyplývá, že žádný z okolních států minimální srážku nemá a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží. Výše nezabavitelné částky je v Česku navíc výrazně nižší než u většiny srovnávaných zemí,” uvedl vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.
Šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) při projednávání novely řekl, že ale hrazení dluhu srážkami ze mzdy kvůli růstu nezabavitelného minima kleslo. Očekává, že Senát zákon se změnou Sněmovně vrátí a poslanci uzákonění minimální srážky pak podpoří.
Podle organizací je české nezabavitelné minimum při přepočtu na kupní sílu ve srovnání s částkou v Německu, Polsku a Rakousku poloviční. Povinná srážka by postihla hlavně dlužníky s nízkým příjmem, tedy pracovníky s menším úvazkem, chudé početnější rodiny či důchodce. Vedla by k práci načerno, uvedly organizace. Podle jejich zástupců je tak návrh na zavedení povinné minimální srážky v rozporu s připravovanou revizí dávek, která má naopak motivovat k legálnímu zaměstnání. Výše nového příspěvku, který nahradí čtyři dosavadní podpory, se má totiž odstupňovat podle přiznaného výdělku a snahy pracovat oficiálně.
Hlavní důvody proč návrh zamítnout podle neziskových organizací
- Dle analýzy ministerstva spravedlnosti je nezabavitelné minimum v exekuci v Česku, kromě
Slovenska, při přepočtu na paritu kupní síly, poloviční než v okolních státech. - Minimální srážka v okolních státech neexistuje a nízkopříjmovým dlužníkům se nesráží nic,
ani na Slovensku. - Nezabavitelné minimum v minulých letech rostlo jen v důsledku extrémního růstu nákladů
na bydlení. V současné době již nezabavitelné minimum opět klesá. V roce 2025 bude jeho
reálná hodnota pro řadu domácností nižší než v roce 2021. - Povinná srážka 945 Kč (u důchodců 473 Kč) postihne výhradně lidi pracující na menší úvazek,
chudé rodiny s větším počtem dětí, starobní a invalidní důchodce s nízkým důchodem. - Povinná srážka 945 Kč výrazně snižuje užitek z prvních legálních příjmů (začátek práce) ‐ zvýší
motivaci pracovat mimo legální ekonomiku, na což doplatí stát.
Šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl poukázal na to, že k záměru nebylo běžné připomínkové řízení a nevedla se o něm ani odborná debata. “Pozměňovací návrh z dílny Exekutorské komory není nic jiného než legislativní přílepek, který nemá žádnou souvislost s insolvenční novelou. Neprošel odbornou debatou ani připomínkovým řízením a navíc obsahuje řadu skrytých rizik,” uvedl v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz Hábl.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniela Prokopa z PAQ Research není systém exekučních srážek v Česku dobře nastavený a tlačí dlužníky do šedé ekonomiky.
“Systém exekučních srážek v Česku není perfektní. Dvoutřetinová srážka v přednostní exekuci a insolvenci v kombinaci s výpočtem dávek z příjmu před srážkami eliminuje užitek z práce a vytlačuje lidi do šedé ekonomiky. Exekvovaný pár má výhodnější postavení než samoživitel, kvůli uznání nezabavitelných částek na děti oběma rodičům. Potřebujeme ale promyšlenou reformu, ne prolobbované kutilství v podobě přílepku o minimálních srážkách,” uvedl Daniel Prokop.
Pavla Aschermannová z Rubikon centra podotkla, že by stát přišel o peníze kvůli práci načerno. „Nedovolme prosím, abychom primárně kvůli ekonomickým zájmům exekutorů připravili daňové poplatníky o peníze z legální práce dlužníků, prospěch z minimální srážky budou mít především exekutoři, společnost na to doplatí,“ dodala Aschermannová.
Organizace považují za systémové řešení rozšíření možnosti oddlužení. Senátor Goláň je přesvědčen o tom, že právě minimální srážka vytvoří tlak na to, aby lidé do oddlužení nastoupili.
