Evropský soud pro lidská práva začal řešit případ smrti Stanislava Tomáše a klade České republice nepříjemné otázky: Byl případ řádně vyšetřen?
Evropský soud pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby se vyjádřila ke stížnosti rodiny Roma Stanislava Tomáše, který zemřel v roce 2021 při policejním zákroku v Teplicích. Soud se ptá, zda policie neporušila jeho právo na život a zda jednání policistů nebylo motivováno rasismem. Zpravodajskému serveru Romea.cz to sdělilo Evropské centrum pro lidská práva (ERRC).
Stanislav Tomáš byl 19. června 2021 zadržen policisty, kteří mu několik minut klečeli na krku a nohou. Jeho smrt byla natočena na video a vyvolala mezinárodní protesty a pobouření. Podle policie byla příčinou smrti intoxikace drogami, nikoliv policejní zásah.
Sestra zemřelého podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva s pomocí právníků z Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Fóra pro lidská práva (FORUM). Ve stížnosti tvrdí, že policie použila větší než nezbytně nutnou sílu a že stát neprovedl řádné vyšetřování toho, jakou roli v násilí ze strany policistů hrála etnicita jejího bratra. Také si stěžuje, že neměla k dispozici žádný účinný vnitrostátní opravný prostředek k výsledkům vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Maroš Matiaško, advokát rodiny, vysvětlil co výzva Evropského soudu pro lidská práva České republice znamená. “Sdělení stížnosti je poslední fází před rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. Nyní musíme počkat na stanovisko české vlády, na které můžeme sami reagovat. Poté již následuje pouze konečné rozhodnutí. Věříme, že do konce roku 2025 by mohlo být vydáno definitivní rozhodnutí,” uvedl Matiaško.
Současná fáze řízení
Senát předal vládě ČR stížnost k vyjádření, k němuž se posléze vyjádří i stěžovatel. Soud pak rozhodne, zda je třeba svolat veřejné ústní jednání, což je velmi výjimečné vzhledem k počtu stížností, které jsou jím projednávány. Senát nakonec vynese rozsudek, který se stane konečným až po uplynutí lhůty tří měsíců, během nichž může stěžovatel nebo vláda požádat o postoupení věci Velkému senátu k novému projednání.
Evropský soud se v souvislosti s případem ptá, zda nebylo porušeno právo oběti na život, zda ke smrti Stanislava Tomáše nedošlo v důsledku použití větší než nezbytně nutné síly a zda nebyl Tomáš ze strany policie vystaven zacházení v rozporu s článkem 3 Úmluvy o ochraně lidských práv, který zakazuje mučení a nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání.
Soud se také zajímá o to, zda proběhlo nezávislé a důkladné vyšetřování Generální inspekcí bezpečnostních sborů, vzhledem k tomu, že tento orgán vycházel z informací a důkazů poskytnutých policií, a zda lékařské znalecké posudky, které si policie objednala, lze považovat za nestranné a nezávislé.
Soud se dále ptá, zda měly vnitrostátní orgány k dispozici informace, které by byly dostatečné k tomu, aby “zajistily veškeré přiměřené kroky k odhalení případného rasistického motivu a zda mohly zjistit, zda etnická nenávist nebo předsudky vůči romské menšině mohly hrát roli v údajném špatném zacházení s bratrem stěžovatelky … A pokud ano, zda takové kroky podnikly.”
“Poté, co jsme vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky, doufáme, že se Stanislavu Tomášovi dostane spravedlnosti u štrasburského soudu,” řekl Đorđe Jovanović, předseda ERRC. “Tento případ ukazuje nejen na dlouhodobý problém policejního násilí vůči Romům, ale i na absenci čehokoli, co by připomínalo nezávislé, nestranné a důvěryhodné vyšetřovací postupy,” dodal.
Miroslav Brož, sociální pracovník rodiny ze sdružení Konexe, je rád, že se případ tragické smrti Stanislava Tomáše konečně dostal až k soudu, a to především díky právnímu zástupci rodiny a práci, kterou na případu odvedl on a jeho tým. “Rád bych také vyzdvihl odvahu sestry zemřelého, která se nikdy nevzdala ve svém úsilí najít pravdu a dosáhnout spravedlnosti,” uvedl Miroslav Brož z organizace Konexe, která od počátku případu působila jako prostředník mezi rodinou a jejím právníkem a poskytovala jí podporu svého sociálního pracovníka.
Případ smrti Stanislava Tomáše vyvolal mezinárodní protesty a pobouření, když se na sociálních sítích objevily záběry, jak policisté klečí na jeho krku a nohou. Jeho smrt byla natočena na video a mrazivě připomínala zabití George Floyda v USA v květnu 2020. Policie si nechala vypracovat soudní znalecké posudky, z nichž vyplynulo, že za smrtí Stanislava Tomáše stála intoxikace drogami, nikoliv policejní zásah.
Další kontroverze se rozpoutala, když tehdejší premiér Andrej Babiš poděkoval policistům za jejich práci, prohlásil, že Stanislav Tomáš nezemřel kvůli policejnímu zásahu, a dodal, že agresivní lidé nemohou očekávat, že se s nimi bude jednat v rukavičkách. Zároveň prohlásil: “Je to smutné, ale normální lidé to chápou.” Jeho slova vyvolala ostrou kritiku ze strany romských organizací, lidskoprávních aktivistů a zahraničních médií.
Podle zprávy zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové z roku 2020 se policisté při zásahu, při němž Stanislav Tomáš zahynul, dopustili “tří fatálních chyb”: Za prvé, pozdě přivolali záchranku a během zatýkání nesledovali fyzický stav Stanislava Tomáše; za druhé, nezjistili včas, že přestal jevit známky života; a za třetí, nesundali mu pouta a nezačali ho okamžitě resuscitovat, když zkolaboval. Šimůnková také zjistila, že následné vyšetřování nebylo dostatečné, zejména v tom, že opomnělo zahrnout svědecké výpovědi posádky záchranářů, které zcela popíraly tvrzení policie, že Stanislav Tomáš zkolaboval až v sanitce.
