Evropský soud pro lidská práva pokračuje v řešení smrti Stanislava Tomáše: Právník rodiny reaguje na stanovisko české vlády

AUDIOVERZE ČLÁNKU

Stanislav Tomáš byl 19. června 2021 zadržen policisty, kteří mu několik minut klečeli na krku a nohou. Videozáznam z incidentu se rychle rozšířil na sociálních sítích a vyvolal protesty Romů. Policie následně prohlásila, že smrt byla způsobena intoxikací drogami, nikoli samotným zákrokem. Tyto závěry však byly zpochybněny nezávislými odborníky i právními zástupci rodiny.

Advokát rodiny: Jde o případ nespravedlnosti, která nebyla napravena

„Pro mě osobně jde o případ nespravedlnosti, která nebyla napravena,“ říká advokát rodiny Maroš Matiaško. „Vidím v tom případě selhání institucí, které by měly chránit práva lidí. Zásah policistů podle mě vzbuzuje podezření, že nebyl veden profesionálně.“

Rodina Tomáše se proto s podporou Evropského centra pro práva Romů (ERRC) a Fóra pro lidská práva (FORUM) obrátila na ESLP. Stížnost upozorňuje na porušení práva na život, zákazu diskriminace a nedostatky ve vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „Doufáme, že ESLP rozhodne ve prospěch rodiny a uzná, že došlo k porušení základních lidských práv,“ uvádí Đorđe Jovanović z ERRC.

Případ prošel všemi dostupnými vnitrostátními instancemi, které shodně rozhodly, že zákrok byl v souladu s právními předpisy. Sestra zemřelého podala stížnost k ESLP s pomocí právníků z ERRC a FORUM. Ve stížnosti tvrdí, že policie použila větší než nezbytně nutnou sílu a že stát neprovedl řádné vyšetřování toho, jakou roli v násilí ze strany policistů hrála etnicita jejího bratra. Také si stěžuje, že neměla k dispozici žádný účinný vnitrostátní opravný prostředek k výsledkům vyšetřování GIBS.

„Poté, co jsme vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky, doufáme, že se Stanislavu Tomášovi dostane spravedlnosti u štrasburského soudu,” řekl Đorđe Jovanović, předseda ERRC. „Tento případ ukazuje nejen na dlouhodobý problém policejního násilí vůči Romům, ale i na absenci čehokoli, co by připomínalo nezávislé, nestranné a důvěryhodné vyšetřovací postupy,” dodal.

Postup vyšetřování podle odborníků odhalil vážné nedostatky v českém systému vyšetřování policejních zásahů. Například podle zprávy tehdejší zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové se policisté při zásahu dopustili “tří fatálních chyb”: Za prvé, pozdě přivolali záchranku a během zatýkání nesledovali fyzický stav Stanislava Tomáše; za druhé, nezjistili včas, že přestal jevit známky života; a za třetí, nesundali mu pouta a nezačali ho okamžitě resuscitovat, když zkolaboval. Šimůnková také zjistila, že následné vyšetřování nebylo dostatečné, zejména v tom, že opomnělo zahrnout svědecké výpovědi posádky záchranářů, které zcela popíraly tvrzení policie, že Stanislav Tomáš zkolaboval až v sanitce.

Podle Matiaška je zřejmé, že existuje podezření, že policisté porušili svoje povinnosti. „V takovém případě musí nastoupit nezávislé vyšetřování. A to se podle mého názoru nestalo. Nejsem soudce, ani vyšetřovatel, proto nemůžu a ani nikdo by neměl činit ukvapené závěry,” uvedl. „Pro mě osobně je to případ boje za spravedlnost a spravedlivější státní instituce, které budou vyšetřovat všechny případy policejního násilí stejně, bez náznaku diskriminace,” dodal.

Miroslav Brož ze sdružení Konexe, který s rodinou spolupracuje od samého počátku, oceňuje odvahu sestry zesnulého Simony Tomášové. „Hned na začátku si musela vybrat, jestli celou věc nechá spát a bude mít takzvaně klid, nebo bude hledat ochranu u soudu a snažit se domoci spravedlnosti, přestože jsou s tím spojené nejrůznější obtíže a tlaky. Myslím, že si vybrala správně a teď, když se už doufejme blíží rozsudek ESLP, tak je ráda, že si vybrala nemlčet. Připomínám, že paní Simona denně pečuje o starou a chronicky nemocnou maminku,“ řekl Brož.

Česká vláda reagovala na výzvu ESLP a nadále tvrdí, že zákrok byl přiměřený

Senát ESLP předal v únoru 2024 vládě ČR stížnost rodiny k vyjádření. Česká vláda se vyjádřila a nadále tvrdí, že zákrok odpovídal policejním standardům. „Na vyjádření české vlády je možné reagovat. Je to důležitý moment, protože podání stížnosti, což je první krok, je omezeno na počet stran. Takže není možné příběh převyprávět vcelku, pokud je komplikovaný. Ale už odpověď na stanovisko vlády toto omezení nemá, proto je to velmi důležité a může to mít zásadní význam pro případ,” vysvětluje Matiaško.

„Tento soud nemůže rušit rozhodnutí českých soudů a českých orgánů, ale může přezkoumat, jestli rozhodly spravedlivě. My namítáme, že došlo k porušení práva na život a k porušení zákazu diskriminace. Česká vláda se brání tím, že zákrok byl přiměřený a že k diskriminaci nedošlo. Jedině soud může tento spor rozsoudit, přičemž bude vycházet ze stovek stran, které obě strany předložily. Je to komplikovaný a zdlouhavý proces, musíme být proto trpěliví,” dodává Matiaško s tím, že doufá v konečné rozhodnutí soudu příští rok.

Podle Matiaška ESLP ústně projednává případy zcela výjimečně. „Náš případ bude rozhodován na základě písemných podkladů. Shromáždili jsme poměrně rozsáhlé podklady, které jsme zasílali do Štrasburku. Podobně rozsáhlou dokumentaci poslala i česká vláda,” přibližuje podrobnosti případu.

Jaké budou důsledky rozhodnutí soudu?

Jak vysvětluje Matiaško, verdikt může mít dalekosáhlé důsledky. „Pokud by případ dopadl v prospěch rodiny, tak si myslím, že bude potřebné otevřít otázku přístupu policistů při zásazích, např. jestli a jak používat zakleknutí, jak kontrolovat zdravotní stav člověka, kdy zavolat záchranou službu apod. Rovněž se případ může dotknout toho, kdo by měl vyšetřovat v případě, že dojde k úmrtí při policejním zásahu nebo bezprostředně po zásahu policie. My tvrdíme, že by to měl být vždy nezávislý orgán a velmi doufám, že nám soud dá za pravdu.“

Pokud rodina uspěje, mohlo by to podle Brože vést k pozitivním změnám v policejní práci. „Přál bych si, aby si policie vyhodnotila, jaké chvaty mohou být nebezpečné, a zlepšila výcvik policistů a policistek v této oblasti,“ uvedl.

Změny by se podle něj měly týkat i dalších aspektů zásahů, které by mohly předejít podobným tragédiím. Jednou z oblastí, na které by se policie měla zaměřit, je poskytování první pomoci. Za klíčové také považuje zlepšení komunikace a interakce s osobami v psychickém vypětí. „Věřím, že Stanislav byl v den své smrti ve stavu toxické psychózy,” uvádí Brož s tím, že policisté by měli být lépe připraveni jednat s lidmi v takových stavech profesionálně.

Dalším problémem, který zmiňuje, je selhání v používání záznamových zařízení. „Policisté během zásahu proti Stanislavu Tomášovi nezvládli zapnout své kamery,” dodává Brož. Právě záznamy by mohly poskytnout klíčové důkazy a zvýšit transparentnost policejních zásahů.

„Pro Romy, ale i pro jiné občany v Česku to znamená, že v případě, že dojde k významnému porušení jejich práv a české soudy nebo úřady v jejich případě nepostupují tak, jak by měly, je tady možnost, jak najít ochranu a kde se svých práv domoci,” uvádí Brož.

Rodina Stanislava Tomáše vnímá řízení u ESLP jako poslední naději na spravedlnost. „Za těch několik let od smrti Stanislava jsme toho s jeho sestrou a maminkou prožili už mnoho. Hezké i vypjaté situace, řešili jsme spolu nejen pohřeb a ním spojené věci, ale i různé krizové situace, stěhování, nebo zdraví,“ popisuje Miroslav Brož, který také vyzdvihuje spolupráci s právníkem Matiaškem a jeho týmem. „S Marošem se známe už z předchozích případů, například z doby, kdy jsme společně pomáhali Romům vystěhovaným z ústeckých ubytoven,“ dodává.

Zároveň zdůrazňuje, že bez podpory širší komunity by nebylo možné případ dotáhnout až k ESLP. „Chtěl bych znovu poděkovat všem lidem z Česka i ze zahraničí, kteří se během celé kauzy angažují a pomáhají nám. Bez jejich pomoci by to opravdu nešlo,“ uzavírá Brož s vděčností.