Evropský soud pro lidská práva dal loni za pravdu dvěma stěžovatelům proti Česku. Jeden zemřel po zásahu policejním taserem

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák doplnil, že v loni rozhodnutých případech stěžovatelé požadovali po Česku celkem 162,5 milionu korun. Z této částky nakonec ČR vyplatila jeden milion korun, což Dvořák označil za úspěch.

“Česká republika má nepochybně spoustu lidskoprávních problémů, ale je dobré vědět i to, že české soudy pracují dobře a jsou schopné věci rozhodovat dobře a spravedlivě,” řekl Konůpka ČTK a Českému rozhlasu k loňské české bilanci.

Loni v únoru ESLP rozhodl o tom, že Česko porušilo právo stěžovatele na spravedlivý proces před Ústavním soudem. V prosinci pak shledal porušení úmluvy v případu psychiatrického pacienta, který zemřel po zásahu policejním taserem. Konůpka uvedl, že ČR se rozhodla nežádat ani v jedné z kauz přezkum velkým senátem ESLP, protože obě rozhodnutí jsou v souladu s předchozí judikaturou štrasburského soudu.

Jednostranné uznání porušení úmluvy ze strany české vlády se pak týkalo muže, kterého v roce 1995 postřelili policisté při zásahu a který byl později odsouzený za vraždu policisty v jiném incidentu. Vláda se mu rozhodla vyplatit 7000 eur (zhruba 175.000 korun).

Štrasburský soud aktuálně řeší 40 dalších stížností proti Česku. “Pak je tam dalších 80, o kterých zatím nevíme, čeho se týkají. Mohou nám být zaslány, ale také nemusí – soud to může vyhodnotit tak, že je odmítne, aniž by potřeboval naše stanovisko,” řekl Konůpka.

Jednou z kauz, o které soud rozhoduje je i případ smrti Stanislava Tomáše. Ten byl 19. 6. 2021 při zatýkání policisty v Teplicích násilím spoután a později zemřel. Záběry, které zveřejnil zpravodajský server Romea.cz, z jeho zatčení byly sdíleny na sociálních sítích a široce kritizovány českými i mezinárodními aktivisty a organizacemi, což vyvolalo protesty po celé Evropě. Na videu je vidět, jak policista klečí Stanislavovi na krku způsobem připomínajícím zákrok, při kterém byl v květnu 2020 zabit afroameričan George Floyd.

Petr Konůpka také upozornil na pokračující snahu o implementaci některých rozsudků a rozhodnutí ESLP – jde především o kauzu diskriminace romských žáků ve vzdělávání z roku 2007, kde se ČR stále nedaří nalézt uspokojivé řešení, nebo o případ Approach, týkající se nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. Jak uvedl, ČR již připravila novelu občanského zákoníku, která je v současné době v připomínkovém řízení.

Předloni ESLP rozhodl o 24 případech proti Česku, porušení úmluvy shledal v pěti případech, v 15 nikoliv a zbylé čtyři kauzy skončily smírem. Podle Konůpky aktivita soudu vůči Česku v posledních letech oproti dřívějšku vzrůstá a je více stížností, o nichž soud rozhoduje. “Zčásti si myslím, že je to proto, že nám soud v těchto letech zasílá ještě řadu věcí, které tam má nějakou dobu – třeba pět nebo šest let – a z nějakého důvodu nám je nezaslal dřív,” řekl na dotaz ČTK. Samotný počet stížností podaných na ČR ale podle něj neroste. Ročně se pohybuje mezi třemi až čtyřmi stovkami, přičemž většinu z nich soud odmítne.

Od vzniku samostatné České republiky rozhodl soud rozsudkem o zhruba 800 stížností podaných proti ČR, přičemž porušení Úmluvy shledal přibližně v 30 procentech případů. “Nejčastěji porušované je právo na spravedlivý proces. Před 15 až 20 lety byla velká skupina případů, která se týkala nepřiměřených délek řízení,” dodal Konůpka.

Kancelář vládního zmocněnce řeší i změnu české právní praxe nebo předpisů v případech, v nichž ESLP shledá porušení úmluvy. V minulosti se takto například měnily podmínky vazby, používání donucovacích prostředků ve zdravotnických zařízeních či školský zákon směrem k posílení inkluzivního vzdělávání.