Eurostat: O azyl loni v EU požádalo rekordních 1,2 milionu osob. České republiky se "migrační vlna" nedotkla
Rekordních více než 1,2 milionu osob, které loni poprvé požádaly v Evropské
unii o azyl, eviduje evropský statistický úřad Eurostat. Přes polovinu počtu
žadatelů tvořili občané Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Nejvíce nových žádostí o
azyl, přes třetinu celkového počtu, zaznamenalo Německo následované Maďarskem a
Švédskem. Český podíl na celkovém počtu 1,255.600 žadatelů je desetina procenta,
celkem 1235 nových žádostí.
Počty nových žádostí podaných syrskými občany se v roce 2015 ve
srovnání s předchozím rokem zdvojnásobily a podle Eurostatu jich bylo 362.800.
Množství o azyl v EU nově žádajících Afghánců vzrostlo čtyřnásobně na 178.200 a
počet žádostí podaných občany Iráku dokonce sedminásobně, na 121.500. Syřané
byli největší skupinou žadatelů o azyl ve 12 z 28 zemí unie.
Čísla Eurostatu
dokládají loňský vývoj migrační krize, kdy většina uprchlíků mířila do Německa,
které loni zaznamenalo 441.800 nových žádostí, tedy 35 procent celkového počtu.
Statistika ukazuje loňskou faktickou nefunkčnost dublinského systému, podle
kterého mají uprchlíci žádat o azyl v té zemi, ve které se poprvé ocitli na
území Evropské unie. Přesto, že ve druhé polovině roku byla nejčastější trasou
cesta z Turecka přes Řecko a balkánské země, registrovalo Řecko jen 11.370
nových žádostí. Proti roku 2014 je to sice nárůst o polovinu, přesto to není ani
celé procento celkového počtu nových žádostí v EU.
Z celkových 1235
nových žádostí jich v ČR loni 565 podali Ukrajinci, 130 Syřané a 125 Kubánci.
Maďaři, kteří na pohyb
migrační vlny reagovali stavbou plotu na svých hranicích, stejně registrovali
druhý nejvyšší počet žádostí – 174.000, tedy 14 procent. Švédsko, po Německu
další častá cílová země, registrovala 156.100 žádostí o azyl. V ostatních zemích
unie to podle Eurostatu bylo pod 100.000 nových žadatelů, nejvíce v Rakousku
(85.500), Itálii (83.200) a Francii (70.600).
V přepočtu na velikost populace
loni nejvíce žadatelů o azyl zaznamenalo Maďarsko – 17.699 nových žádostí na
milion obyvatel – následované Švédskem s 16.016 žádostmi na milion obyvatel. Na
dalších místech je to Rakousko (9970), Finsko (5876) a Německo (5441).
Nejméně žádostí v přepočtu na velikost populace bylo v Chorvatsku (34), na
Slovensku (50), v Rumunsku (62), Portugalsku (80) a Litvě (93). Údaj pro ČR je
jen o málo vyšší – 117 nových žádostí na milion obyvatel.
Z celkových 1235
nových žádostí jich v ČR loni 565 podali Ukrajinci, 130 Syřané a 125 Kubánci.
Kromě Česka jsou Ukrajinci nejčastějšími žadateli o azyl také v Estonsku, v
Litvě a v Portugalsku.
Ve většině zemí EU nejčastěji loni žádali o azyl
Syřané, Afghánci či Iráčané. V Polsku však největší skupinu tvořili občané Ruské
federace, kteří podali 6985 žádostí o azyl. V Itálii byli největší skupinou
Nigerijci (17.780 žádostí) a na Maltě Libyjci (895 žádostí).
