EU: Čeští Romové jsou nejdiskriminovanější menšinou v unii

Nejvíce diskriminovanou menšinou ve státech EU za poslední rok jsou čeští
Romové. Tvrdí to dnes zveřejněná studie Agentury Evropské unie pro základní
lidská práva (FRA) na základě rozhovorů s 23.000 přistěhovalci a příslušníky
etnických menšin. Podle studie bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace
64 procent Romů v ČR, obětí trestné činnosti pak 42 procent českých Romů.
Kancelář rady české vlády pro romské záležitosti však míní, že situace ve
skutečnosti natolik alarmující není.

Vysoká míra diskriminace Romů panuje podle FRA také v Maďarsku, kde jí bylo
podle zjištění agentury vystaveno 62 procent tamního romského etnika, v Polsku
(59 procent) a Řecku (55 procent). Mezi Českou republiku a tyto státy se
vklínila už jen Malta, kde bylo prý vystaveno diskriminaci 63 procent tamních
afrických přistěhovalců.

Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela
Hrabaňová ČTK řekla, že podle jejího názoru je objektivní situace Romů v Česku
lepší než v některých státech zejména východní Evropy. Mnohem horší životní
podmínky podle ní mají například lidé žijící v romských osadách na Slovensku
nebo Rumunsku.

"Někde žijí v úplné segregaci, takže se proto s diskriminací ani nesetkají,"
míní Hrabaňová. Čeští Romové jsou však s většinovou společností v kontaktu, a
proto si více uvědomují vzájemné rozdíly. "U nás se o diskriminaci také hodně
mluví," uvedla Hrabaňová.

Celkově byly podle FRA v posledním roce v zemích EU oběťmi diskriminace až dvě
třetiny příslušníků etnických menšin. Naprostá většina z nich to ale
nenahlásila, protože buď nevěřila, že se tím něco změní, nebo nevěděla, že má
právo se proti diskriminaci bránit. Podobná situace může být také v Česku.
"Rozhodně nevíme o tom, že by se tolik lidí obrátilo kvůli diskriminaci na
policii a úřady," dodala Hrabaňová.

FRA zkoumala zkušenosti příslušníků menšin s diskriminací v devíti oblastech
každodenního života: při hledání práce nebo v zaměstnání, při zajišťování
bydlení, ve zdravotnictví a v sociálních službách, ve školách, v kavárnách,
restauracích, barech či nočních klubech, v obchodech a v bankách. Zjišťovala
také, zda byli oběťmi trestných činů.

"Výsledky šetření odhalují závažné problémy, s nimiž se značný počet příslušníků
etnických menšin a přistěhovalců setkává v oblasti přístupu k těm
nejzákladnějším službám," konstatuje zpráva. Největší míru diskriminace shledala
v přístupu ke vzdělání a k práci. Nedostatky ale prý panují i v dalších
oblastech.

Problémem podle agentury zůstává, že tito lidé většinou nevědí, že se proti
diskriminaci mohou podle zákonů bránit. Uvedlo to 43 procent dotazovaných,
dalších 20 procent si tím nebylo jisto. "To ukazuje, že je nezbytně nutné zvýšit
mezi zranitelnými menšinami povědomí o jejich právech," zdůrazňuje zpráva.
Hlavním důvodem pro neohlašování případů diskriminace je přesvědčení obětí, "že
by se nic nestalo". Jak zjistila agentura, celkem tak za poslední rok
diskriminaci neoznámilo 82 procent obětí z řad menšin.

Za oběť trestné činnosti v posledních 12 měsících se označil každý čtvrtý
respondent (24 procent). Nejvíce jí údajně čelili přistěhovalci ze subsaharské
Afriky (33 procent) těsně následováni Romy (32 procent). V Česku se za oběť
napadení nebo vyhrožování označilo 42 procent zdejších Romů.

Deset zemí EU podle FRA s nejvyšší mírou diskriminace menšin
v posledních
12 měsících:

Deset zemí EU podle FRA s nejvyšší mírou napadení nebo vyhrožování

příslušníkům menšin za posledních 12 měsíců: