EET pro neziskové organizace: Ministerstvo financí zvýšilo hranici tržeb na 300.000 Kč ročně
Ministerstvo financí zvýšilo hranici tržeb, do které nemusí spolky a neziskové organizace evidovat tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti na 300.000 korun ročně. Dosud to bylo 175.000 korun. Na tiskové konferenci o tom informoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Sdružení místních samospráv považuje navýšení nadále za nedostatečné.
“Naše sdružení obcí velmi očekávalo vydání nové metodiky pro tyto veřejně prospěšné poplatníky, neboť absurdní limit 175.000 Kč omezoval aktivitu spolků, omezoval regionální kulturu a společenský život v obcích. Nový limit je sice krokem vpřed, ale je také nedostatečný,” uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Za minimální hranici považuje půl milionu Kč.
Také vládní KDU-ČSL by uvítala další posunutí hranice. “Já si myslím, že ta hranice by se mohla klidně zvýšit. My ji vidíme minimálně na půl milionu korun, možná výše,” řekl ČTK lidovecký poslanec Jaroslav Klaška.
Podle něj by se EET mělo celkově ještě víc změkčit a výjimky by měly platit i pro lidi, kteří si jen přivydělávají nebo prodávají na farmářských trzích. “Všichni ti, kteří živí sami sebe, tak by neměli být pod EET. Od začátku jsme říkali, že EET je pro vybrané obory, kde se v minulosti prokázalo, že tam jsou daňové úniky,” řekl Klaška. Připomněl v této souvislosti loňský lidovecký návrh, aby se EET nevztahovalo na živnostníky a podnikatele s příjmy do 414.000 Kč ročně.
Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, by měly evidovat pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti. Pokud ale nepřesáhnou uvedenou hranici, tedy 300.000 korun nebo pět procent celkových příjmů, evidovat nemusí.
Za vedlejší činnost je považován například prodej stánkového občerstvení při venkovském fotbalovém zápase, který pořádá místní spolek. Může jít rovněž o různé plesy nebo místní zábavy, jejich cílem není vytvářet zisk. Příjmy z hlavní činnosti, tedy členské příspěvky, dary nebo výnosy z veřejných sbírek, spolky a nadace podle zákona evidovat nemusí. “Jsem přesvědčen o tom, že tyto spolky nemají evidovat,” uvedl dnes ministr.
“Naším cílem je evidovat pouze činnosti, které jsou významné a měly by potenciál konkurovat podnikatelským subjektům,” uvedl dnes generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Do limitu jsou přitom podle něj zahrnuty výhradně tržby z podnikatelské činnosti uhrazené v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby. “Tržby hrazené převodem z účtu na účet se do limitu nepočítají,” dodal.
Z hlediska maloobchodu je upravení metodiky podle obchodního ředitele dodavatele pokladních systémů Bizerba Martina Dvořáka rozhodně přínosné. “Z prvních informací ovšem není patrné, zda dojde k avizovanému narovnání trhu, nebo spíše k pravému opaku,” uvedl.
Podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece totiž metodika nevyřešila problém majitelů restaurací a hospod na vesnicích, kde současně působí velký aktivní spolek provozující klubovnu nebo pořádající ročně desítky nejrůznějších akcí. “Takto aktivní spolky pro ně totiž představují zásadní konkurenci a s navýšením limitu se konkurenční problém nevyřešil, ale spíše prohloubil,” uvedl.
EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od začátku letošního března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Od startu EET do dneška eviduje tržby zhruba 147.000 podnikatelů.
