Důchodová reforma: Kdo bude muset pracovat déle a kdo dostane více peněz?
Hranice pro odchod do důchodu se má v Česku řídit dobou dožití. Stanoví se každý rok lidem, kterým bude 50 let, nejvýš má ročně růst o dva měsíce. Později než v 65 letech by mohli začít do penze odcházet zřejmě jako první lidé, kteří se narodili po roce 1972. Součástí reformních změn, které představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), je i stanovení minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy. Za dobu péče o děti a blízké by se do penze měl započítat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy. Opatření postupně nahradí takzvané výchovné 500 korun, které by zůstalo jen na třetí a další dítě. Současně se má postupně snížit výpočet nových důchodů. To se má týkat lidí, kteří se narodili po roce 1968.
Návrh novely ministerstvo práce pošle ve čtvrtek do legislativního procesu, úpravu předčasných důchodů pro náročné profese doplní až dodatečně. Vláda by měla navrhované změny projednat na přelomu roku, příští rok parlament.
Opoziční politici i odboroví předáci záměry dosud kritizovali, Jurečka je s nimi o navrhovaných změnách připraven jednat. Poslanec ANO Aleš Juchelka České televizi řekl, že největší opoziční hnutí v tuto chvíli nechce zvyšovat tempo zvyšování věku odchodu do důchodu. Navržené změny podle něj jen mění parametry. Za nepřijatelné považuje zvyšovat důchodový věk nad 65 let i druhé opoziční hnutí SPD.
Reforma má podle Jurečky zajistit, aby důchody byly i v budoucnu důstojné a udržitelné. Pokud by pokračoval současný systém, hrozí jeho kolaps. Výdaje na důchody totiž prudce rostou, například v příštím roce by měly tvořit téměř třetinu všech výdajů státu. Na penzích by se mělo vyplatit přes 700 miliard korun, vybere se na ně ale asi jen kolem 660 miliard korun. I podle ekonomů a expertů je beze změn systém neudržitelný. O zásadní reformě důchodů se v Česku zatím bez větších výsledků mluví od 90. let minulého století.
ZÁZNAM TISKOVÉ KONFERENCE
Po připomínkách by měla důchodovou novelu dostat na přelomu roku vláda. Projednávání ve Sněmovně by pak mohlo skončit do konce července. Poté se začnou reformou zabývat senátoři a po nich by měl zákon k podpisu dostat prezident. Změny by měly začít platit postupně od roku 2025.
Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce. V 65 letech půjdou do důchodu jako první muži, bezdětné ženy a matky s jedním dítětem s rokem narození 1965. U matek s více dětmi se hranice na 65 let dostane v první polovině 30. let.
Podle návrhu by se měl důchodový věk stanovit každý rok lidem, kterým bude 50 let, a to podle jejich doby dožití. Jurečka uvedl, že lidé narození po roce 1978 by tak mohli odcházet do důchodu v 66 letech. Vláda by věkovou hranici stanovila každý rok ve svém nařízení. Předpokládaná doba výplaty důchodů je kolem 21,5 roku.
Snížení nových penzí by se mohlo týkat lidí, kteří se narodili po roce 1968. Výpočet důchodu by měl postupně mezi lety 2026 až 2035 klesat. Zohledňovat by se totiž měla nižší část výdělku. Poměr důchodu k průměrné mzdě by se měl snížit.
Změny v penzích, které Jurečka představil, nejsou podle expertů komplexní důchodovou reformou. Jde podle nich o parametrické změny současného systému, které zmírní jeho schodky. “Hlavní opatření navržená v této etapě změn by měla vést k posílení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v budoucnosti. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji jsou nezbytná k tomu, aby se alespoň zmírnily schodky důchodového systému,” řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Při absenci hlubší důchodové reformy jsou podle něj tyto parametrické změny zcela nezbytnou nutností.
Prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop uvedl, že vláda úpravy “kouskuje” a výsledkem není jedna komplexní reforma, ale řada solitérních úprav. Z Jurečkových slov lze podle Poklopa odvodit, že pokud chtějí mít lidé v budoucnu důchody, na jaké jsou zvyklí dnešní penzisté, budou muset intenzivněji zapojit vlastní zdroje.
S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo. Jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je tak postupné zvyšování důchodového věku.
