DOKUMENT: Rozsáhlý výzkum ukazuje šokující rozdíly mezi Romy a ostatními. Romové čelí nejistotě v zaměstnání, polovina má smlouvu na dobu určitou

Od loňského září do letošního února se do výzkumu zapojilo 1268 lidí nad 16 let, kteří se cítí být Romem, umí romsky či romsky mluví aspoň jeden z jejich rodičů. Průzkum je součástí rozsáhlejšího projektu s podporou norských fondů. Jeho cílem bylo určit ukazatele a nastavit jejich pravidelné sledování a vyhodnocování. Čtyřčlenný výzkumný tým se zaměřil na vzdělávání, práci, bydlení, zdraví a zdravotní péči, chudobu či diskriminaci. Zjištění srovnával se stavem ve společnosti.

Vzdělání: Polovina respondentů měla pouze základní školu

„Po realizaci dvou výběrových šetření máme o situaci romské populace výrazně více informací než v minulosti. Šetření umožnilo kvantifikaci řady aspektů socioekonomické situace romské populace. Rozdíly ve srovnání s populací obecnou jsou významné a mnohdy řádově odlišné. Klíčové rozdíly mezi romskou a obecnou populací, které ovlivňují pozice v dalších oblastech, spočívají v dosaženém vzdělání,“ uvedl sociolog Tomáš Katrňák z výzkumného oddělení RILSA Sociální politika a sociální práce.

Polovina všech respondentů nad 16 let měla základní školu, dalších šest procent ji nedokončilo. Tři z deseti získali výuční list. Tři procenta lidí měla maturitu. Vysokou školu vystudovalo jen pár dotázaných. Pro devět z deseti dětí si jejich romští rodiče přejí lepší vzdělání, než sami mají. U téměř poloviny dětí matky a otcové chtějí, aby měly aspoň maturitu.

Zatímco v obecné populaci ve věkové kategorii 20–64 let dosáhlo maximálně základního vzdělání 6 % osob, v romské populaci to bylo 59 % a 5 % Romů nedokončilo ani základní školu.

Potenciální úroveň dosaženého vzdělání v romské populaci má předpoklad se v případě budoucí generace zvyšovat: 47 % dětí respondentů, které jsou ve věku 15–18 let, navštěvuje vzdělávací program na vzdělávací úrovni ISCED 3 (vyšší sekundární vzdělávání).

Navíc, základní školu mimo hlavní vzdělávací proud (tj. zvláštní, praktickou, speciální nebo pomocnou) navštěvovalo podle svého vyjádření 17 % respondentů, ale podíl jejich dětí ve věku 6–15 let v takové základní škole je již „pouze“ 9 %.

Romská populace je ve srovnání s obecnou populací výrazně mladší

Mezi romskou a obecnou populací jsou zásadní rozdíly už v sociodemografických charakteristikách. “Populace jsou si blízké pouze z hlediska rodinného stavu, jinak je romská populace ve srovnání s obecnou populací výrazně mladší, což může být způsobeno jak odlišným reprodukčním chováním, tak také úmrtností v nižším věku,” uvádí se ve shrnutí zprávy.

Tomu by nasvědčoval nízký podíl osob nad 65 let v dospělé populaci (13,5 %), který je výrazně nižší než v obecné populaci ČR (23 % v populaci nad 16 let). Ve vyšších věkových kategoriích (nad 75 let) se pak rozdíly ještě prohlubují. Na rozdíl od obecné populace jsou muži v průměru starší než ženy.

Domácnosti romských respondentů jsou v drtivé většině domácnosti vícečetné (od dvou do šesti osob), osaměle žijí zejména ovdovělí lidé starší 55 let. Největší podíl respondentů má dvě až tři děti, 24 % má však i čtyři a více dětí.

Trh práce: Téměř polovina Romů má placenou práci

Co se týká oblasti trhu práce, bezmála polovina (45 %) romské populace ve věku 20–64 let má placenou práci, v obecné populaci je to 81 %.

“Romská populace je v mnohem vyšší míře vystavena nejistotě v zaměstnání, když polovina zaměstnanců ve věku 20 až 64 let má uzavřenu smlouvu na dobu určitou, 20 procent z nich jsou pak dohody o pracovní činnosti. To je výrazně vyšší hodnota než pro obecnou populaci, u které je na dobu určitou zaměstnáno 6,7 procenta zaměstnanců,” uvedli autoři.

Devět z deseti pracujících Romů jsou zaměstnanci, osm procent živnostníci a dvě procenta podnikatelé se zaměstnanci. Polovinu pracujících tvořili nekvalifikovaní dělníci.

Míra nezaměstnanosti Romů od 20 do 64 let dosahovala 18 procent. V české populaci jsou to podle autorů méně než tři procenta. V evidenci úřadu práce v posledních pěti letech skončila polovina dotázaných. Dvě třetiny z nich tam byly dlouhodobě, tři pětiny opakovaně. “Vysoké hodnoty ukazují na značnou marginalizaci romské populace na pracovním trhu,” uvedli autoři. Z lidí, kteří byli v posledních pěti letech aspoň jednou bez práce, se 38 procent zapojilo do programů na podporu zaměstnanosti. Nejčastěji dělali veřejně prospěšné práce.

Asi 11 % osob pracuje bez písemně uzavřené pracovní smlouvy. Na marginalizované postavení
romských pracovníků na trhu práce pak dále ukazuje koncentrace na nejnižších pozicích – plnou
polovinu pracujících totiž tvoří nekvalifikovaní dělníci.

Ohrožení příjmovou chudobou: Až 50 procent Romů a Romek

Podle autorů se nepříznivé postavení Romů na trhu práce promítá do jejich příjmů. „Nepříznivé postavení romské populace na trhu práce se odráží také v jejich příjmové a materiální situaci. Mediánový příjem na osobu v domácnosti se v romské populaci pohybuje kolem 11 tisíc korun a míra ohrožení příjmovou chudobou dosahuje hodnot v intervalu 43,2 % – 50,2 %. Rozdíl oproti obecné populaci je vysoký, v obecné populaci je mediánový příjem bezmála dvakrát vyšší a ohrožení chudobou je pětkrát nižší,“ upozornila hlavní řešitelka projektu, socioložka Ivana Šimíková z výzkumného oddělení RILSA Sociální politika a sociální práce.

V Česku hrozí příjmová chudoba asi desetině obyvatel, ale polovině Romů. V exekuci bylo 17 procent dotázaných. Na bydlení vydávala přes dvě pětiny příjmu třetina Romů, v ČR to byla necelá desetina lidí. Skoro čtvrtina romských domácností měla za poslední rok nedoplatky na nájemném a úhradách za byt, v celé ČR to byla dvě procenta domácností.

Oblastí, kde se špatná příjmová a materiální situace výrazně promítá, je kvalita bydlení a vybavení domácností. Ve vlastním bydlení žije pouze 15 % osob, největší podíl (78 %) si bydlení pronajímá. V obecné populaci je tomu takřka přesně naopak, ve vlastním žije 73 % osob.

Zdravotnictví: Jako velmi dobrý hodnotí svůj stav 65 procent Romů a Romek

Při hodnocení situace romské populace je pozoruhodné, že deklarovaný zdravotní stav této populace neodpovídá míře chudoby, nízké kvalitě bydlení a postavení na trhu práce, neboť hodnoty řady indikátorů postavených na subjektivním hodnocení zdravotního stavu dosahují úrovně srovnatelné s obecnou populací.

Například jako velmi dobrý nebo dobrý hodnotí svůj stav 65 % osob, v obecné populaci to bylo 68 %. Dlouhodobým zdravotním problémem nebo nemocí trpí 27 % romské populace, u obecné populace je tento podíl dokonce vyšší, a to 35 %. Dlouhodobě omezeno v běžných činnostech je 28 % romské populace a 27 % obecné populace.

Relativně malá část osob z romské populace má zkušenost s neuspokojením svých potřeb u praktických lékařů i specialistů (kolem 10 %), s výjimkou zubních lékařů, které v posledních 12 měsících nenavštívilo 23 % osob z romské populace tehdy, když to potřebovaly. U obecné populace jsou však oba podíly řádově nižší, kolem 2 %.

Diskriminace a důvěra v občanskou společnost: 52 procent Romů důvěřuje neziskovým organizacím

Kromě socioekonomické situace výzkumníci také zjišťovali zkušenosti Romů s nerovným zacházením z důvodu romského původu. “Alespoň v jedné ze sledovaných oblastí se v posledních 12 měsících cítilo být v takové situaci, tj. diskriminováno, 28 % osob. Vůbec nejčastěji to bylo při hledání bydlení (48 % těch, kteří bydlení hledali), při hledání zaměstnání (35 % hledajících práci) a také při kontaktu se systémem sociální pomoci. Jako diskriminována se cítila čtvrtina těch, kteří žádali úřady o pomoc v sociální oblasti,” uvedli výzkumníci.

Přímo obtěžujícímu jednání ze strany druhých kvůli romskému původu bylo podle svých slov vystaveno 30 % osob. Nejčastěji šlo o urážlivé posunky či nevhodné pohledy (27 %) a urážky a nadávání (19 %).

“Většina však takové zkušenosti neohlašuje (poslední případ v posledních 12 měsících ohlásilo pouze 10 % poškozených), pokud jde ale o případy fyzického násilí, poslední takový zážitek ohlásila polovina poškozených. K takovému jednání však dochází relativně zřídka – referují o nich pouze 3 % osob,” dodávají výzkumníci.

Pokud jde o důvěru v občanskou společnost, 56 % Romů důvěřuje obecním úřadům v místě jejich bydliště, 52 % neziskovým organizacím a nejméně jich důvěřuje vládě (20 %).

“Posledních parlamentních voleb se podle svého vyjádření účastnila necelá pětina, v obecné populaci to bylo 65 %,” upozorňuje zpráva.

DOKUMENT