DOKUMENT: Projev z demonstrace proti neonacismu

To, že se dnes při své provokaci neonacisté setkali s přímým a aktivním
odporem lidí v ulicích, je dobrá zpráva. Každý, kdo dnes obětoval volné
odpoledne a rozhodl se přímo vystoupit prosti neonacistům, udělal správnou věc.
Poslechl hlas svého svědomí, rozhodl se nespoléhat na jiné a přišel se sám
postavit za svůj prostor, za svůj svět.

Teď společně bráníme ulice židovského města před neonacistickou provokací.
Dobře víme, kam takové provokace vedou. Dnes neonacisté projdou židovským městem
s transparenty a pokud se nesetkají s odporem, zítra přijdou s pochodněmi a
pozítří se zápalnými lahvemi.

Ale neonacisté nepochodují pouze jednou za pár let ulicemi židovského města.
Od roku 1989 organizují své pochody, pořádají koncerty, z jejichž výtěžků
podporují vězněné násilníky, útočí na lidi odlišného politického přesvědčení,
národnosti, barvy kůže, minoritních sexuální orientací nebo příslušníky a
příslušnice alternativních kulturních proudů. Od roku 1989 v České republice
neonacisté zavraždili dvacet lidí.

Tak jako dnes, pochodují například každý rok ulicemi východočeských Svitav,
kde jeden z jejich řad před pár lety zavraždil Roma Ottu Absolona. A pravidelně
mašírují ulicemi dalších měst. S jediným cílem: ukázat svou sílu, zastrašit
odpůrce a povzbudit svou nenávist.

Tyto pochody se ale s masovým odporem veřejnosti a politiků nesetkávají.
Nevyjadřuje se k nim prezident, ani proti nim nechodí protestovat politici. Z
protestů proti těmto akcím neonacistů se nedá tak lacino vytřískat politický
kapitál. To ovšem neznamená, že by byly méně nebezpečné. Možná naopak.

Dobře víme, že neonacisté nezmizí sami od sebe. Víme, že svůj prostor a své
ulice si musíme pohlídat sami. Policisté a politici nám dnes možná na oko
pomohou, pokud je v okolí dostatek televizních kamer. Jednou za rok. Ale po
zbytek roku, v šeru mediálního nezájmu, bují neonacistické aktivity jako
rakovina.

Proto vznikla Antifašistická akce. Tak, jako dnes bráníme svůj životní
prostor, bráníme jej i jindy. Stavíme se proti pochodům neonacistů, ať zrovna
zamíří do židovského města, romské čtvrti nebo na náměstí. Řídíme se heslem:
žádný prostor pro fašisty.

Dnes nás jsou v ulicích stovky. Jindy nás jsou třeba jen desítky. Vždy ale
děláme stejnou věc: aktivně se stavíme proti neonacistům. Dnes jsou média i
politická reprezentace na naší straně: aktivní odpor proti neonacistickému
pochodu je vychvalován ze všech stran. Většinou je to ale jinak. Pokud aktivně
vystoupíme proti neonacistům tak jako dnes, dostaneme v médiích nálepků stejných
extremistů, jako jsou neonacisté.

Kdyby zítra v novinách vyšel článek o tom, jak se v židovském městě střetly
dva tábory extremistů, bylo by to k smíchu. Jindy, v navlas podobné situaci, se
nad tím nikdo nepozastaví… Odpor proti neonacismu, byť za použití násilí, není
extremismem. Nejsme násilníci, ale pokud není jiné cesty, nesložíme ruce do
klína a budeme bojovat.

Chceme ulice bez neonacistů. Chceme ulice, kde nebude nikdo napadán kvůli
barvě kůže, sexuální orientaci nebo kulturním preferencím. Dnes bráníme židovské
město. Za týden můžeme stát v ulicích Otrokovic, Přerova, Berouna, Kladna nebo v
ulicích kteréhokoliv dalšího města, které si neonacisté vyberou jako pódium pro
hlásání své zvrhlé ideologie. Jsme Antifašistická akce.