Speciál ČT24 k pěti letům od žhářského útoku ve Vítkově: Neuplatňujme na menšiny princip kolektivní viny
Od žhářského útoku na rodinu ve Vítkově uplynulo pět let, dnes
šestiletá Natálie byla tehdy popálená na osmdesáti procentech těla,
když ji vynášeli z domu, ještě hořela. Lékaři z Popáleninového centra
ostravské Fakultní nemocnice, kteří pokryli popálená místa metry
speciální umělé kůže, udělali vše pro to, aby ji zachránili. I tak ale
hovoří o zázraku, že se to povedlo.
Na příběh zraněné Natálie i
na změny, které žhářský útok ve Vítkově přinesl do české justice,
zaostřila dnes ČT24 společně s právníky a experty ve speciálním
vysílání. Hosty pořadu byli například Martina Štěpánková, ředitelka
sekce pro Lidská práva, Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální
vyloučení, bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, novinář
Patrik Banga, aktivista Kumar Vishwanathan či politolog Miroslav Mareš..
Je
to již pět let od tragického útoku žhářů ve Vítkově, nicméně zdá se, že
extremismus v české společnosti je spíše na vzestupu. Pochody radikálů
v sociálně vyloučených oblastech nejsou ničím výjimečným a olej do ohně
přilévají i někteří politici svými kontroverzními výroky. Přitom právě
oni mohou jasným vymezením se vůči rasistickým postojům současný stav
bludného kruhu romské problematiky pozitivně ovlivnit. Také sama
společnost se musí neustále učit vzdělávat děti, aby byly k romskému
etniku tolerantnější než jejich rodiče. O těchto tématech hovořili
hosté speciálního vysílání ČT24 k pětiletému výročí žhářského útoku ne
Vítkově.
Na organizaci protestních akcí, které vypukly v
Duchcově či Šluknovském výběžku, se sice podíleli extrémisté, nicméně
se k nim přidávali i běžní občané. "Řada z nich má nějakou negativní
zkušenost s Romy (…) a potom, když se naskytne taková příležitost
masově si vybít zlost, také akce se zúčastní," podotkl odborník na
extremismus Miroslav Mareš. Nejedná se podle něj ale pouze o sociální
problém, jak je v médiích mnohdy prezentováno. "Existují výrazné
problémy v soužití na lokální úrovni a nelze je zužovat pouze na to, že
lidé tam jsou chudí a nemají práci. Jsou tam i reálné problémy typu
pouliční kriminalita, krádeže a násilné vyhrožování či působení
mládežnických etnických gangů," upozornil Mareš.
Problém nastává
tehdy, když se negativní zkušenosti přenáší na celé etnikum a uplatňuje
se princip kolektivní viny. Právě každodenní negativní postoje vůči
romské populaci jsou tím nejbolestnějším oříškem. "Podle výzkumů až
osmdesát procent obyvatel vnímá soužití s Romy jako problém. Každodenní
znevýhodňování, kterému jsou tito lidé vystavováni, jim život
komplikuje," vysvětluje ředitelka sekce pro lidská práva ministerstva
pro lidská práva Martina Štěpánková.
Důležitý je podle ní "jasný
politický diskurz, který řekne, že toto je nepřijatelné, protože spolu
žijeme po staletí. A zároveň je důležité vzdělávat děti, aby byly
tolerantní nejen vůči Romům, ale i obecně."
Na vnímání etnických
menšin pak mají velký vliv i někteří politici, kteří se nezdráhají
protiromskou rétoriku stále častěji uplatňovat. "Velkou součástí
problému je uměle vyvolávaná obava z menšin a cizinců. Určitě to není
tak, že bychom z nich měli mít strach. Ale to je ten politický
populismus, který tento strach vyvolává a který živí i mainstreamoví
politici. Pokud toto bude pokračovat, tak to skutečně situaci zhorší,"
obává se ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
VIDEO
Zároveň byl ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády
Jiří Dientsbier hostem pořadu Interview ČT24.
