Dnes je Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace: Jak se EU a ČR zapojují do boje proti rasismu?
Dnes si připomínáme Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace, který byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 1966 na památku masakru ve městě Sharpeville v Jihoafrické republice v roce 1960. V tento den policie střílela do pokojné demonstrace proti apartheidu a zabila 69 lidí. Tento den je příležitostí k zamyšlení se nad tím, jak bojovat proti všem formám rasismu, rasové diskriminace, xenofobii a související nesnášenlivosti na celém světě.
21. března 1960 došlo k jedné z nejkrvavějších událostí v historii boje proti apartheidu v Jihoafrické republice. Před policejní stanicí v obci Sharpeville se shromáždilo pět až sedm tisíc demonstrantů, kteří protestovali proti povinnosti nosit identifikační doklady zvané pass books. Tyto doklady omezovaly pohyb a práva obyvatel černé pleti v zemi.
Jihoafrická policie reagovala střelbou do davu bez varování nebo rozkazu. Podle oficiálních údajů bylo zabito 69 lidí a 189 zraněno. Většina obětí byla postřelena do zad při útěku. Mezi mrtvými byly i ženy a děti.
V současné době je 21. březen národním svátkem připomínajícím boj za lidská práva a oběti masakru v Sharpeville.
Evropská unie potvrdila své pevné odhodlání postavit se veškerému porušování lidských práv a zajistit stejnou důstojnost a stejná práva pro každou lidskou bytost, když v roce 2020 přijala akční plán EU proti rasismu na období 2020-2025, který stanovuje řadu opatření k lepšímu prosazování práva EU, spravedlivé policejní práci, ochraně menšin a podpoře sociálního začleňování. V roce 2022 se konal druhý summit EU proti rasismu, který zhodnotil pokrok dosažený od přijetí akčního plánu a zaměřil se na úlohu mladých lidí, environmentální rasismus a rasismus ve vzdělávání a v kultuře. Summit byl také příležitostí k podpoře ratifikace a provádění Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, kterou OSN přijala již v roce 1965.
Jednou z nejvíce znevýhodněných a diskriminovaných skupin v České republice jsou Romové, kteří tvoří početně největší etnickou menšinu v zemi. Podle kvalifikovaného odhadu ve vládním dokumentu Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021 – 2030 žije v Česku asi 262 000 Romů. Z nich je více než polovina integrovaná a jsou součástí české společnosti. Přináší do ní to, co přináší i všichni ostatní. Toto bývá často podceňováno a marginalizováno. S Romy se však stále spojují sociální problémy, vyloučení ze společnosti nebo chudoba.
Romové čelí mnoha překážkám a bariérám ve svém každodenním životě. Mezi ně patří segregace ve vzdělání, bydlení a zaměstnanosti, nedostatek přístupu ke kvalitní zdravotní péči a sociálním službám, rasistické útoky a nenávistné projevy ze strany extremistů i běžných občanů. V roce 2020 byla situace Romů ještě zhoršena dopady pandemie covid-19, která je postihla více než jiné skupiny obyvatelstva.
Vláda ČR v roce 2020 schválila novou Strategii rovnosti, začlenění a participace Romů na období 2021 – 2030 jako pokračování předchozí Strategie romské integrace do roku 2020. Nová strategie se zaměřuje na osm prioritních oblastí: lidská práva; boj proti rasismu; participace; inkluzivní vzdělání; zaměstnanost; sociální ochrana; bydlení; zdravotnictví. Pro každou oblast jsou stanoveny cíle a ukazatele úspěchu.
Strategie také klade důraz na zapojení samotných Romů do procesu jejich integrace. Podporuje rozvoj romských organizací občanské společnosti, romských médií a kulturních aktivit. Uznává také důležitost zachování romských dějin, jazyka a identity jako součásti kulturního bohatství České republiky.
